Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• Hannes Wertheim je pseudonym, pod nímž své historické romány píše Sabine Werzová
• autorka je známá i pod svými dalšími pseudonymy: Nina Gold (knihy pro mládež) a Leonie Bach

Historický román z období panování papeže Klementa VII. zachycuje především dobu, kdy se papež dostává do sporu s císařem Karlem V., jehož vojska drancovala Řím.
Po zvolení Giulia de Medici papežem doufají Římané, že začne zlatý věk plný zábav a umění, zahálky a radostí. Mezitím se snaží Francie se Španělskem soupeřit o nadvládu v Evropě. Rivalita mezi panovníky těchto států určovala evropskou politiku a měla brzy přejít v otevřenou válku. Klement VII. by se měl spojit s jednou či druhou stranou, aby udržel církevní stát, který se rozkládal uprostřed Itálie od západního až k východnímu pobřeží. Po několika liknavých letech se spojí s francouzským králem Františkem a tím si vytváří obávaného protivníka v Karlu V., táhnoucím se svými vojsky proti Vatikánu. Nastává chaos, anarchie, paláce kardinálů jsou dějištěm radovánek, na ulicích se množí vraždy. Mezi kardinály dochází ke vzájemné rivalitě. Kardinál Falvini, nazván Kardinálem Satanovým, se zamiluje do krásné kurtizány, jež má v řadách mnichů přátele a s jejich pomocí se jim podaří odhalit komplot, hrozící zničením Věčného města.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství MOBA v Brně roku 1999 (1. vydání). Z německého originálu Der Kardinal des Satans přeložila Stanislava Sladká. Počet stran: 446. ISBN: 80-243-0023-0.

OBSAH:

Příběh je z období let 1526-1527, kdy se Věčné město zmítá v neřesti. Kardinálové zvou do svých velkých paláců kurtizány nikoli za účely světskými, šlechta se na ulicích bije v krvavých půtkách a nechat otrávit svého soka je skoro tak normální jako dát si snídani.

Zatímco kardinálové spřádají své intriky jeden proti druhému, kvůli nerozhodnosti a slabosti papeže Klementa VII. táhnou vojska Karla V. na Vatikán. Papež nevidí či nechce vidět hrozící nebezpečí, neučiní mu proto včas přítrž, stejně jako tajemným a hromadícím se vraždám. Za nimi stojí dominikánský mnich Claudius, jenž ze všeho nejvíce touží stát se biskupem a je ochoten pro svůj cíl udělat cokoli. Když zjistí, že jeho pán kardinál Falvini je zamilovaný do krásné kurtizány Marietty, ví, co bude předmětem jeho vydírání vůči Falvinimu.

Plán ďábelskému mnichovi překazí kurtizána Rodiconda, jež z žárlivosti nechá Mariettu zohavit. Tím přijde Marietta nejen o svého milého, otce svého syna Prospera, egoistického malíře Scoferina, ale i o přízeň kardinála. Claudius se však nehodlá lehce vzdát a svým skoro až alchymistickým uměním navrátí Mariettě krásu. Marietta začíná tušit, že se stala obětí komplotu a prakticky i dominikánovým vězněm, navíc je nešťastná, protože dominikán jí vzal jejího syna. Na její záchranu se už vydala pradlena Beatrice s věštkyní Martou, která uchovává děsivé tajemství. Brzy se k nim připojí na Martinu žádost i mnich Fresenius (bývalý žoldák) se studentem Giacomem.

Marietta je osvobozena, mizérie však nekončí. Do krásné prostitutky se navíc zamiluje Giacomo, ona je však k jeho lásce nevnímavá a slepě miluje egoistického malíře, jemuž jde jen o její krásu, jíž tak rád zvěčňuje na obrazech. Kardinál Falvini je po Mariettině útěku jako posedlý - je do ní zamilovaný a chce ji zpět za každou cenu. To se mu nakonec i podaří, když zajme Giacoma - Marietta si uvědomí, jak je její malíř zbabělý a že její náklonnost vlastně patří studentovi. Opustí proto Martu, Fresenia, Beatrice i svého syna Prospera a vydá se k Falvinimu, aby ho odprosila za Giacoma. Její milosrdný plán jí zničí Claudius - hodlá dát studenta usmrtit a Mariettu použít při cestě k biskupskému titulu.

Ďábelskou zbraní dominikána Claudia je i francouzský mor, který pomocí tajuplných mastí roznáší a s jehož pomocí upevňuje své intriky. Čarodějnice a věštkyně Marta má však protizbraň - kůru z exotického stromu, odvarem z níž uzdravuje nemocné. Když jí zázračný lék dojde, rozhodne se Fresenius s Beatrice, že se pro něj vypraví na lodi. Cestou zpět jsou nuceni nastoupit na pirátskou loď. Při jedné půtce vypomůže Fresenius kapitánovi lodi, Cecimu, svým střelným prachem, za což se mu Ceci odmění přátelstvím, jež se později ukáže jako rozhodující.

Beatrice se rozhodne osvobodit Giacoma vlastní silou. Jako kurtizána se nechá zavřít do vězení a pomocí střelného prachu společně se studentem uteče. Tentokrát je v nebezpečí smrti Marietta - částečně na přání Rodicondy chce dominikán kurtizánu zabít při černé mši, která z ní má vyhnat ďábla. Když si však uvědomí, že bez Marietty by ztratil kardinálovu přízeň, chce ji nechat žít. Do černé mše vtrhne zhrzená Rodiconda a chce zabít Mariettu sama - její vztek se však obrátí proti ní a sama umírá. Dominikán namluví Falvinimu, že zdrojem ďábla nebyla Marietta, ale Rodiconda.

Vatikánu hrozí zkáza - do Věčného města vnikají hordy ozbrojených Němců a Španělů. Francouzský král, s nímž papež uzavřel přátelství, se nemá k tomu, aby poslal své ozbrojené jednotky, Řím je prakticky odevzdán napospas hordám vojáků. Začíná rabování, které však Fresenius s Giacomem využijí ve svůj prospěch - převlečou se do německých uniforem a hodlají poslat hordy Němců na Falviniho sídlo, kde je dominikán a uvězněná Marietta. Fresenius pozná v jednom z velitelů Ceciho, jenž pošle celou svou gardu směrem, který po něm žádají. Po krvavé bitce Ceci a jeho kumpáni vítězí - odnášejí si kořist z hradu.

Mariettu drží s nožem pod krkem Claudius a při této příležitosti vychází najevo děsivá věc - Marta je jeho sestra a zároveň i matka - svedla svého otce. Zachrání Mariettu, ale sama se i se svým bratrem/synem vrhne z okna a zemře na dlažbě. Stihne ještě vyřknout věštbu - ještě jeden významný muž má zahynout a všichni věří, že půjde o Fresenia.

Společníci se vydají do kostela, pod kterým se schovává malíř i s Prosperem. Marietta cestou zjišťuje, že se do ní převtělil Martin duch - má věštecké schopnosti a Martiny znalosti. Když přicházejí do podkostelní jeskyně, uvidí malíře ležet na obětním oltáři mrtvého - spáchal sebevraždu, aby usmířil Boha. Naplnil tím Martinu věštbu, že zemře ještě jeden významný muž.

VLASTNÍ NÁZOR:

Na knize se mi líbila především nepředvídatelnost děje. Přiznám se, že jsem někdy byla tak napnutá, že jsem se podívala o pár stránek dál, jak která zápletka dopadne, abych nemusela číst se zatajeným dechem.
Mnoho lidí nemá historické romány příliš v lásce, ale myslím, že i těm bych mohla tuto knihu doporučit. Není to jen pouhé líčení historických událostí, je tu i láska, nadpřirozeno a napětí, což z knihy dělá záležitost skoro pro každého. Obzvláště jsem si oblíbila postavu mnicha Fresenia, jenž dokázal být i ve své oddanosti Bohu velmi nesvětský.