Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V díle je popisována soudobá společnost v období třicetileté války. Autor zde velmi ironicky popisuje válečné hrůzy. Všeobecně z toho vyplývá kritika celé společnosti i tehdejšího člověka.

KNIHA I.

Na začátku první knihy Simplex vypráví o svém selském původu, o rodině a prostinkém životě v izolaci od okolního světa na statku. Nevěděl vůbec nic, znal jenom své rodiče (později se ukáže, že to byli jen opatrovníci), sestru, statek a zvířata. Samotný Simplexův příběh začíná tím, že ho otec pošle pást ovce. Ale upozorní ho, že si má dávat pozor na vlka. Simplex však neví, co to vlk je. Otec mu poradí, že má hlasitě zpívat a hrát na dudy, čímž vlka zažene. Hraje tedy a zpívá, ale tím přiláká vojáky (srovnání s Parzivalem, kdy v lese potkává tři rytíře a myslí si, že jsou to andělé). Považuje je za železné muže, jedoucích na volech bez rohů, neboť je nikdy neviděl a neví, kdo jsou. Zavede je na statek, který vojáci zničí a vykradou. Simplex tomu jen přihlíží a nechápe, co to vlastně dělají. Vidí, jak mu vojáci znásilňují sestru, děvečku, jak pacholek vyzrazuje, kam se všichni schovali. Příslušníci jeho rodiny jsou mučeni. Pacholka svážou a dávají mu píti "švédského nápoje". Simplexovu otci posypou chodidla solí a nechají kozu, aby mu je olizovala, což otce přinutí vyzradit, kde je ukryto rodinné bohatství. Pak Simplexovi řekne děvečka, aby rychle utekl, on tak učiní.
Po několika dnech, kdy se schovává v lese, jej najde poustevník. Simplex si ale myslí, že je to vlk a strachy omdlí. Poustevník ho vzbudí a pak se o něj dlouho stará a vychová ho v dobrého křesťana, naučí jej číst a psát, kvůli jeho hlouposti a nevědomosti mu dává jméno Simplex, vypráví mu o tom, jaký je svět. Občas spolu chodí do nedalekého kostela. Simplex tak stráví zhruba 2 a půl roku, ale poustevník už je starý a umírá. Hoch je velmi smutný, ale rozhodne se, že se vydá na cestu z lesa do kostela. Přijde k vesnici a spatří ji zpustošenou a plnou mrtvol. Vrací se zpátky do lesa a chce tam zůstat. Následující den v lese zabloudí vojáci a najdou Simplicia i jeho skromnou chatrč. Když zjistí, že u něho moc nepořídí, nechají se aspoň vyvést z lesa. Po cestě potkají vzbouřené sedláky, kteří před nimi prchnou. Simplex se vrací do svého příbytku, který nachází zpustošený. V rozházených knihách objeví vzkaz od poustevníka, který napsal ještě před smrtí a nabádá ho v něm, aby odešel z lesa mezi lidi. Simplex se v poustevníkově hávu vydává na cestu, ale je zajat vojáky a přiveden před jejich velitele. Ve svém poustevnickém oděvu vypadá podivně a podezřele. Poněvadž není schopen odpovědět na velitelovy dotazy, je považován za zrádce a uvězněn. Ve vězení se setkává s oním farářem. Ten od Simplexe vezme poustevníkův vzkaz a obhájí Simplexe před velitelem. Simplex je propuštěn, neboť v poustevníkovi velitel pozná svého švagra. Navíc je Simplex podobný velitelově sestře, takže se stane jeho pážetem. V této společnosti se Simplex setkává s lidskou proradností a vidí neřesti, které zde panují. Neboť hned vše nechápe, dostane bláznovský šat = telecí kůže.

KNIHA II.

V telecí kůži musí hrát tele, ale naskýtá se mu možnost otevřeně mluvit o všech špatnostech, které kolem sebe vidí. Jeho pán je překvapen jeho chytrostí. Farář během všeho Simplexovi pomáhá, aby se z toho opravdu nezbláznil, ale radí mu, ať blázna hraje dál. Nakonec se u velitele přimlouvá, aby mu byl bláznovský telecí šat odebrán, velitel svolí, ale dříve než se tak stane, je Simplex opět unesen jinými vojáky, když je na procházce před pevností Hanava, ve které žije. Podaří se mu od vojáků uprchnout a nešťastnou náhodou se dostane na čarodějnický sabat. Pak jej zase naleznou vojáci a prostřídá se u pár pánů. Seznámí se se starým Herzenbruderem a posléze i s jeho synem, s oběma se dobře spřátelí. Mladý Herzenbruder má možnost získat postavení u velitelova dvoru, ale má tu i protivníka Oliviera. Ten s pomocí dvorního kouzelníka obelstí velitele i ostatní a Herzenbruder je křivě obviněn z krádeže. Herzenbruder odchází od dvora a jeho otec věští svou vlastní smrt i to, že Olivier bude zabit a Simplex kupodivu jeho smrt pomstí. Simplex se rozhodne zbavit se telecí kůže, ale najde jen dívčí šaty. Chvíli v nich slouží u nového pána. Je hezký i jako děvče a zamiluje se do něj jeho pán i jeho pacholek, od veliké potupy (chtějí ho znásilnit měšťané) jej zachraňuje v náhle propuknuvší bitvě Herzenbruder, ale ten se mu ihned zase ztrácí. Simplex se dostane opět k novému pánovi a na nějaký čas společně s ním odjíždí do kláštera zvaného Ráj. Tady přijde k novým šatům a k nové přezdívce Mysliveček (nebo Zelený Myslivec ze Soestu).
Se skupinou vojáků si pak získává přízeň sedláků a respekt svých protivníků. Zelený myslivec je velice slavný. Jednou se pod jeho jménem snaží vystupovat jakýsi voják, ale Simplex ho vypátrá a nehezky ho ztrestá (vystraší jej tak, že si před ním a přítomnými svědky nadělá do kalhot a odprošuje).

KNIHA III.

Myslivec Simplex dojde během svého působení velikého bohatství, ale začíná mu to stoupat do hlavy. Část si jede uložit do Kolína, pak si žije na vysoké noze. Již dávno má věrného sluhu Skočdopole. Začne chodit za ženami. Stává se z něho prvotřídní sukničkář. Až jednou je přistižen a musí se ženit. Jede pak do Kolína pro svoje peníze, ale je ošizen a o peníze přichází. Neboť je náhle bez peněz, začne tam sloužit novému pánovi, který je ukrutný lakomec. Simplex pak doprovází dva pány do Francie. Slouží u doktora, který míchá všelijaké lektvary. Tady je jednou zavolán někým neznámým na jeho sídlo. Setká se s několika neznámými dámami. Stane se z něho gigolo. Pak onemocní, dostane spalničky a jeho krásná tvář je zohyzděna. Aby se dostal zpět do Německa, prodává léčivé mastičky. Po cestě se dá k marodovým bratřím. Pak se znovu setkává s Olivierem. Z toho se stal loupežník. Pár dní u něho zůstává a společně přepadávají a okrádají lidi. Jednou jsou přepadeni vojáky a Olivier je zabit. Simplex jeho vraha zabije, a tak se naplňuje věštba starého Herzenbrudera. Potom potkává i mladého Herzenbrudera a stráví spolu nějaký čas. Herzenbruder se chce vydat na pouť do Švýcarska na svatá místa, aby očistil svoji duši od hříchů. Chce jít na hrachu. Simplex podvádí, hrách uvaří a dá si jej do bot. Herzenbruder ve Švýcarsku onemocní a Simplex se o něj stará. Kromě toho, že si sám užívá. Chce jet i za svou manželkou, posílá jí i dopisy, ale bez odpovědi. Pak se dozví, že jeho manželka je mrtvá a že kromě vlastního má ještě 5 nemanželských dětí. Znovu se ožení, ale jeho nová manželka je líná a zlá. Jeho syn je nápadně podobný jejich pacholkovi a pro změnu dítě děvečky je podobné Simplexovi. I druhá žena zemře.
Tady se Simplex znovu setkává se svým otcem a dovídá se o svém skutečném původu. Je synem šlechtičny a toho poustevníka z lesa. Pak vyslechne pověst o bezedném jezeře, do kterého když lidé házejí kameny, vyvolá to nad jezerem bouři. Chce tam jít, otec jde s ním. Simplex hází do jezera kameny a ono se opravdu zatáhne. Pak vidí podivné bytosti, které ho s sebou stáhnou dolů (dají mu nějaký modrý kámen, díky kterému se na vzduchu dusí) a zavedou ho k jezernímu králi. Tyto bytosti jsou Sylfové a žijí na dně jezera ve středu Země. Simplex si prohlíží jejich svět. Darem dostane kámen, který když někde položí, vytryskne na tom místě léčivý pramen. Sní o tom, jak si na vlastním dvorci založí lázně. Ale v Černém lese se zase setkává s podivnými lidmi a když s nimi usne u ohně, nevědomky položí kámen a je po snu, neboť na tom místě vytryskne léčivý pramen. Poté se Simplex vydává na cestu do Moskvy. Ale car ho nechce pustit zpět do Německa, protože věděl o jeho minulosti a chtěl ho využít. Simplex je nucen vyrábět střelný prach. Pak se mu konečně podaří dostat do Německa. Usne a ve snu vidí peklo, kde probíhá spor všech neřestí, marnotratnosti a lakoty. Arcisatanáš rozhodne, že spor vyhraje ten, kdo bude více trýznit jednoho ze dvou ctnostných přátel, kteří spolu cestují. Sluhu a jeho pána. Simplex vidí, jak neřesti trápí oba muže. Pak se ze Simplicia stává tulák, žebrák a lhář. Poté ztroskotá s lodí na ostrově, kam ho vyvrhne moře a zůstává. Po tom všem, co prožil, se z něj stává poustevník.

• knihu poprvé vydal pod jedním z pseudonymů, které používal (byly to přesmyčky jeho jména) German Schleifheim von Sulsfort
• simplicitas = einfach
• paralela s Parzivalem – v mnoha úsecích obou knih (např. když Simplex potká vojáky a myslí si, že jsou to železní muži = Parzival potkává v lese rytíře a myslí si, že jsou to andělé, nebo při rozhovoru s poustevníkem, který pozná, že Simplex je totálně nevědoucí)
• Simplex vstoupí do mnoha stavů, čímž ukazuje život a sociální situaci v oněch stavech (blázen, voják, poustevník, boháč, ...) - jednou je dole, jednou nahoře = ANTITEZE BAROKA
• Je to první německá satira na svět, psaná Ich-formou
• Celá verze z roku 1669 je napsána dialektem, který se užíval v okolí Štrasburku, psána starým způsobem, obsahuje mnoho cizích pojmů, především latinských výrazů
• Román řadíme mezi díla barokní epiky, mezi Schelmenromäne (kde typickým znakem je, že hrdina je nejdříve naivní a nakonec všemi mastmi mazaný)
• Autor H.J.Ch. von Grimmelshausen - nejvýznamnější barokní německý autor, dostal se do války, jeho rodina vyvražděna, román je silně autobiografický. Neměl školy, vzdělání, ale stal se vojenským písařem, pak se vykoupil z armády, nakonec skončil jako majitel hospody a starosta městečka. Od roku 1667 vystupuje jako spisovatel. Je ovlivněn didaktickou a moralizující literaturou, 10 knih o Simpliciovi vychází od roku 1668/69, der erste Entwicklungsroman. Ve třetí knize dojde k obratu, do té doby Simplex "stoupal", nyní začal klesat. Začíná jako poustevník, končí taktéž.
• Román má bohatý děj, rychlé střídání akcí, tendence jsou pacifistické, nábožensky tolerantní, typicky barokní, satiricky znázorněno
• Čtenářům je k dispozici jen 6 knih, avšak většinou je k dispozici pouze knih 5
• Poslední, 26. kapitola 5. knihy je v odstavcích uvozena různými zvoláními, kdy se Simplex loučí se světem, mnohé mu vyčítá a haní ho ... (Sbohem světe! Bůh tě chraň, světe! Ó světe, chraň tě Bůh!)
• Podobnost s Voltairovým Candidem, satira třicetileté války. (v obou knihách jsou jiné světy – v Candidovi je Eldorádo, v Simpliciovi jezerní říše.
• Motiv cesty, členění do kapitol, kritika společnosti
• V 6. knize je vylíčen život Simplicia na opuštěném ostrově, jsou to vlastně záznamy z lodního deníku holandského námořního kapitána, který líčí, jak se uprostřed moře na opuštěném ostrově setkali s podivným Němcem, který popsal kůru stromů na ostrově citáty z bible a o kterém si mysleli, že je velmi duchovně založen