Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• román podle skutečného příběhu

Román o smrti, lásce i přátelství za zdmi koncentračního tábora byl sepsán podle skutečného příběhu, který souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu - čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí.
Autorka se s Lalem Sokolovem seznámila v australském Melbourne roce 2003. Vzniklo mezi nimi přátelské pouto tak silné, že Lale se jí svěřil se svým životním příběhem. Jako slovenský Žid byl během holocaustu transportován do Osvětimi. Zde se stal tatérem - označoval svoje spoluvězně čísly na předloktí. Viděl věci, na které nelze zapomenout, ale také zde našel životní lásku - Gitu. Svoji relativní volnost a postavení využil ve prospěch druhých. Za schovávané šperky a peníze zavražděných Židů kupoval jídlo těm, kteří měli šanci se udržet naživu. Díky lidem, jako byl Lale, mnozí přežili tábor smrti.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství CPress v Brně roku 2019 (2. vydání). Z anglického originálu The Tattooist of Auschwitz přeložil Vladimír Fuksa. Počet stran: 246. ISBN: 978-80-264-2496-3.

O KNIZE:

Tatér z Osvětimi je čtivý příběh, který v sobě skrývá skutečný kus života jednoho slovenského žida, Laleho Sokolova. Pokud jste již pár knih o tematice holocaustu četly, neobjevíte uvnitř prakticky nic nového. Jedná se totiž o další z příběhů jednoho člověka, jenž popisuje těžkost dní strávených v koncentračním táboře. To, že v sobě děj Tatéra z Osvětimi neskrývá žádné taje, však vůbec neubírá knize na kvalitě. Je totiž opravdu velmi napínavá, a to ji dělá tak zázračnou.

OBSAH:

Heather Morrisová popisuje život velice inteligentního a vzdělaného muže, který se díky svým schopnostem a zkušenostem dostane ke slušné práci. Poukazuje tím na to, že pokud člověk, jenž se dostal do koncentračního tábora, něco velmi dobře uměl, mohlo mu to zachránit život. Lale ovládal jazyky a díky tomu, že jimi dokázal komunikovat s nově příchozími vězni, se dostal na pozici tatéra. Nebyl to tatér takový, jakého si v dnešní dobře představíme. Nemohl totiž tetovat to, co on sám chtěl anebo to, co chtělo lidé. Musel tetovat čísla, jež mu každý jeden vězeň při příchodu předal na kousku papírku. Čísla, která se dostanou pod kůži a navždy budou přeživším připomínat nejhorší období jejich života. Čísla, která jsou jedním z největších symbolů holocaustu a pod kterými se skrývali Židé. Nikoho nezajímalo, jak se osoba jmenuje, podstatné bylo, co mají vytetované na předloktí...

Lale popisuje těžkost, která ho zprvu doprovázela. Jak nepříjemné bylo tetovat každého jednoho člověka. Jak bylo nejjednodušší tetovat muže, protože ti byli nejstatečnější. O něco hůře se mu pak tetovaly ženy, neboť z nich koukala sice neskutečná síla, ale zároveň obrovská ohroženost a zranitelnost. Úplně nejhůře se mu však tetovaly děti, kterým se kolikrát čísla na malinké ručičky ani nevešla, a tak musely dostat své číslo na nohy.

Kniha popisuje, jak silný byl člověk se slušnou prací a konexemi oproti běžnému vězni. Navíc díky tomu, že byl Lale neskutečně štědrý a odhodlaný přežít, zachránil tak nejen sebe, ale i spoustu dalších osob. Přístup ke šperkům a jiným cennostem pro něj mohl být osudným. Mohl za ně totiž směňovat jídlo. A kdyby se na to přišlo, přišel by o život. Celou dobu se pohyboval na velmi tenkém ledě a kdykoliv to na něj mohlo prasknout. On byl ale přesto odhodlaný pomoci lidem kolem sebe. Díky jeho laskavosti a chtíči pomáhat zachránil život několika nemocným, protože byl schopen jim obstarat léky. Pomáhal ale i menšinám, jako byli Romové, neboť miloval, jak soudržní jsou a jak všichni žijí pro rodinu. Dokonce byl takový dobrák, že pomáhal i jednomu kápovi v jeho love story (i když dobrý vztah s kápem vždy přinesl něco navíc). Díky Lalemu získali slušnou práci i další vězňové, a to je zachránilo. Někteří pak dostali příležitost Lalemu jeho štědrost oplatit.

Kromě obětavého příběhu naleznete v knize i lásku, která - ačkoliv byla zakázaná - se stala v Osvětimi poměrně častou. Lale se seznámil s krásnou dívkou jménem Gita. Heather Morrisová krásně vystihuje pocity obou vězňů. Jak napínavé bylo jejich tajné scházení, jak odporné se jim zpočátku zdálo žít v Osvětimi život intimně při podmínkách, které jim koncentrační tábor poskytoval a jak nejisté bylo každé shledání. A jak šťastně nešťastné může být rozloučení...

ZÁVĚR:

Přečtěte si tuto knihu, pokud chcete cítit sílu a zjistit, jak dobří k sobě mohou být lidé, když chtějí. Přečtěte si ji, pokud se chcete nadchnout pro netradiční romantický příběh a také pokud si chcete připomenout, co hrozného se dělo během druhé světové války.