ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Simonsonová Helen (*23.10.1963)

­­­­

Major Pettigrew se nevzdává

Příběh stárnoucího Angličana, majora Pettigrewa, žijícího na malém městě na anglickém venkově.
Laskavý a všemi respektovaný major žije po smrti své manželky obyčejným až fádním životním stylem. Občas zajde do svého golfového klubu, u odpoledního čaje čítává klasiky, sem tam zavolá bratrovi nebo se vidí se svým již dospělým synem. S obyvateli malého městečka Edgecombe St. Mary jej pojí hluboké sousedské vztahy na pokraji přátelství, dál ale major v mezilidských vztazích nikdy nezajde. Až jednoho dne zemře jeho mladší bratr a major je náhle naprosto ztracen. V tu chvíli potkává paní Jasminu Ali, ženu pákistánského původu, majitelku místního krámku, u níž již léta kupuje čaj a pár drobností. Vznikne mezi nimi křehké pouto, jež by Pettigrew velmi rád rozvíjel v hlubší cit. Ale nejenže si tak zcela není jist svým šarmem, situaci mu značně komplikuje místní konzervativní společnost se silně vyvinutým xenofobním chováním, která na oko dává najevo svou "toleranci". Přesto se major nedá odradit.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Beta-Dobrovský v Praze roku 2011 (1. vydání). Z anglického originálu Major Pettigrew's Last Stand přeložila Jaroslava Hromadová. Počet stran: 326. ISBN: 978-80-7306-462-4.

OBSAH:

Penzista major Ernest Pettigrew představoval typického anglického gentlemana, jenž vyznával tradiční hodnoty jako čest, slušnost nebo plnění svých slibů. Major většinu času trávil doma v Edgecombe St. Mary, a to sám nebo se svým drzým synem Rogerem. Občas si také zašel zahrát golf nebo zastřílet ze své milované pušky značky Churchill, o kterou pečoval s velkou láskou. Nyní však major neměl na podobné radosti ani pomyšlení. Ernestův mladší bratr Bertie zemřel. Major se tedy nacházel v situaci, kdy se svou snachou musel vyřídit Bertieho závěť. Stejně jako Ernest i Bertie po svém otci zdědil pušku zn. Churchill. Ernestovým největším přáním odjakživa bylo mít tento pár nádherných pušek pouze pro sebe. Ovšem v Bertieho závěti nestálo, že by některé konkrétní věci, jako třeba pušku, odkázal určité osobě, nýbrž že žena zesnulého může s věcmi naložit dle vlastního uvážení. Kdyby to záleželo pouze na Bertieho manželce, tak by major už možná pušku dávno měl. Jenže byla tu i Bertieho dcera, jež stejně jako Ernestův syn Roger prohlašovala, že nejlepší by bylo pušku prodat.

Od Bertieho smrti se u majorových dveří vystřídalo několik starších dam, které majorovi přišly kondolovat a které trpěly utkvělou představou, že si major ve svém smutku nedokáže ani uvařit čaj. Majora všechny ty návštěvy samozřejmě štvaly, nicméně jeho galantnost mu nedovolovala cokoli říci, a tak si pouze oddechl, když se za ženami zavřely dveře. Jedinou dámskou návštěvou, která majorovi nebyla protivná, byla paní Jasmina Ali, žena pákistánského původu vlastnící v obci Edgecombe St. Mary krámek. Stejně jako major i paní Ali byla vdova a navíc rovněž zbožňovala literaturu. Ernest Pettigrew si zanedlouho uvědomil, že to není pouze přátelství, co k paní Ali cítí.

Nadešel čas tradičních plesů, které major k smrti nenáviděl. Celou akci organizoval spolek starších žen, v čele s velice protivnou Daisy Greenovou, které neměly nic jiného na práci než vymýšlet podobné šaškárny. Major však nemohl pozvání na ples odmítnout. Jediné, na co se z celého plesu těšil, bylo, že ho na slavnost bude doprovázet paní Ali.

Na plese se Ernest dostal do sporu právě s Daisy Greenovou. Ta začala urážet paní Ali a nebyl by to major, kdyby se své drahé přítelkyně patřičně nezastal. K majorovu překvapení mu však Daisy vmetla do tváře, že o jeho náklonnosti k paní Ali už všichni dávno vědí.
Po tomto incidentu se paní Ali z vesnice odstěhovala ke svým příbuzným.

Když synovec paní Ali, Abdul Wahid, vrátil majorovi knihu, kterou Ernest Jasmině půjčil, pomyslel si major, že to nemůže znamenat nic jiného než absolutní konec.

Po nějaké době se Ernest Pettigrew dozvěděl, kde nyní paní Ali bydlí, a také fakt, že se chce odstěhovat do Pákistánu. Něco takového major nemohl připustit. Jelikož si moc dobře uvědomoval, že ve svém životě už nepotká nikoho, s kým by byl tak šťastný jako s paní Ali, rozhodl se jednat a vyrazil za ní.

Poté co se major s paní Ali setkal a zjistil, že vrácená kniha byla jen a jen prací Abdula Wahida a tchyně paní Ali, rázem se cítil Ernest tím nejšťastnějším mužem na světě. Nakonec major odjel společně s paní Ali.

Mezitím se v Edgecombe St. Mary odehrála scéna, za níž by se nestyděl ani sám Stephen King. Potrhlá tchyně paní Ali pobodala pletací jehlici Abdulovu přítelkyni Aminu a jejich syna George. Oba útok naštěstí přežili. Silně věřící Abdul Wahid si vše dával za vinu a rozhodl se oddat bohu, což jednoduše znamená skočit ze skály. Jakmile se to major s paní Ali dozvěděli, okamžitě za Abdulem vyrazili. Ernest Jasmině slíbil, že jejího synovce zachrání. Nakonec to ale nebyl Abdul, kdo se zřítil ze skály i se svou puškou značky Churchill...

Jakmile se major probral v nemocnici, bylo mu oznámeno, že neutrpěl žádná vážná poranění. I přestože se při pádu majorova puška roztříštila na tisíc kousků, nepocítil Ernest žádné známky lítosti. Věděl, že jeho největší štěstí je Jasmina Ali, která už zanedlouho ponese jméno Pettigrew.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Petra Dvořáková, 13.09.2012

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník - nenalezen žádný další obsah z autorovy tvorby
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
Životopisy - autorův životopis nenalezen
­­­­

Diskuse k výpisku
Helen Simonsonová - Major Pettigrew se nevzdává







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)