Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Český klub v Praze roku 2003. Z polského originálu Quo vadis přeložil Erich Sojka. Ilustroval Vladimír Tesař. Počet stran: 558. ISBN: 80-85637-82-0.

OBSAH:

Celý příběh, odehrávající se ve starověkém Římě, začíná seznámením se s jednou z hlavních postav Petroniem. Petronius je urozený bohatý muž s vytříbeným vkusem a zároveň je jedním z nejdůležitějších a nejoblíbenějších mužů v Římě.

Zatímco se Petronius nechává rozmazlovat ve svých lázních, přijde k němu na návštěvu jeho synovec Marcus Vinicius. Svěří se mu, že se zamiloval do dívky Lygie.
Lygie je dcera náčelníka kmene Lygů, který ji (a ještě několik lidí z jeho kmene) dal jako rukojmí Římanům, jako důkaz míru. Její národ mezitím zmizel a ona zůstala jako rukojmí. Nakonec Lygie byla darována sestře jednoho z vojevůdců, Pomponii Graceině.
Pomponia Graceina a její manžel Aulus Platius spolu dítě vychovávali jako vlastní.

Petronius by rád poznal dívku, do které se jeho synovec zamiloval, a proto odjedou za Aulem Platiem.
Vinicius se přitom znovu shledá s Lygií a ještě více se do ní zamiluje.
Po jejich návštěvě Petronius Viniciovi (který bezmezně touží po Lygii a neví, jak ji získat) navrhne, že by mohl požádat caesara (Nero), aby si Lygii - jakožto rukojmího - vyžádal k sobě. Pak by jí caesar mohl odevzdat Viniciovi a on by si z ní udělal svoji souložnici. Vinicius souhlasí a Petronius vše domluví.

O pár dní později několik vojáků odvede Lygii, Ursa (Ursus - jeden z kmene Lygů a její pomocník) a ještě několik lidí z jejího kmene do caesarova paláce.
Zde je Lygie součástí hostiny, která se postupně zvrhne do orgií. Ona jako křesťanka je zděšená a znechucená. Vinicius, jenž jí po celou dobu dělal společnost, se opije a snaží se ji líbat. Ursus ji zachrání a odnese ji pryč.

Další den se má konat převoz Lygie do paláce Vinicia.
Lygie chce utéct během cesty. Ursus jí v tom pomůže a dohodne se s křesťany, že její ochranku přepadnou cestou a ji unesou. Křesťané v té době byli považování za nebezpečnou sektu, která pije krev dětí a uřezává oslí hlavy, proto se křesťané moc neprojevovali.
Únos se povede a ona je v bezpečí neznámo kde. Když se Vinicius dozví, že Lygie je pryč, rozčílí se a přitom zabije jednoho svého otroka. Je na pokraji šílenství a bezmezně po ní touží.

Vinicius se seznámí s mužem (Chilón), který tvrdí, že mu pomůže Lygii najít. Chilón se vydává za moudrého filozofa, zatímco je to chudák, kterému jde jen o vlastní prospěch.
Chilónovi se ovšem podaří proniknout mezi křesťany a postupně si získává jejich důvěru.
Po čase dokonce Chilón zjistí, kde je ukryta Lygie.

Vinicius chce Lygii co nejdříve unést. Vše naplánuje na večer, kde se kus za městem mají setkat všichni křesťané, aby viděli mši "Velkého apoštola". Je si jistý, že tam Lygie bude i s Ursem, protože budou chtít slyšet a vidět jednoho z nejdůležitějších představitelů jejich náboženství.
Cestou si vezme Chilóna a Krotóna. Krotón je nejsilnější Říman, jenž se má postarat o to, aby zabil Ursa (který je mohutný a silný) a aby Vinicius mohl bez problémů unést Lygii.

Na mši Vinicius spatří Lygii. Poté se všichni tři za ní plíží až k domu, kde bydlí. Vinicius s Krotónem se vydají do domu. Krotón se má postarat o Ursa a Vinicius chce unést Lygii.
Oba dva vběhnou do domu, kde se Krotón okamžitě vrhne na Ursa a Vinicus vynese z domu Lygii. Ovšem Ursus je silnější a podaří se mu Krotóna zabít. Když vidí Vinicia, že nese Lygii, chce zabít i jeho, ale Lygie zakřičí "Nezabíjej!". Viniciem hodí o zeď a ten omdlí.

Vinicius se poté probudí v domě, kde se o něj Lygie, Ursus i ostatní obyvatelé domů starají. Řekli mu, že jejich náboženství jim přikazuje, aby mu odpustili. Poté se ho snaží uzdravit.
Lygie mu řekne, že se přestěhuje a ať ji nehledá. Poté zmizí. Vinicius je vyčerpaný a zničený ještě více než předtím.
Avšak pořád se nevzdává a chce najít Lygii. Chilón znovu zjistí, kde bydlí a ukáže to Viniciovi.
Potom pošle Chilóna pryč a rozkáže mu, aby na všechno zapomněl. Ale protože Vinicius se k němu často choval brutálně, Chilón mu v duchu slibuje pomstu.

Vinicius se tentokrát ale nepokouší Lygii unést. Chce si s ní promluvit. Zároveň je okouzlen bohem, který uctívá. Není zvyklý na dívky, jež by byly tak ctnostné a dobromyslné, jako byla Lygie. Sice toho o křesťanství moc neví, ale toto náboženství ho začne zajímat.

S Lygií si o všem promluví a zasnoubí se spolu. Ona do něho byla dlouho zamilovaná, ale chtěla vyčistit jeho duši. On slíbí, že se stane křesťanem, nechá se pokřtít a poté se spolu vezmou. Oba dva si myslí, že jim v jejich štěstí už nic nezabrání.

O pár dní později Vinicius s Petroniem musí odjet do vedlejšího města za caesarem.
Nero je nevyrovnaný člověk s chorou myslí, který miluje umění. Skládá básně, hraje v divadle a hraje na nástroje. Jeho zálibou je ježdění po Itálii a Řecku, aby všem ukázal, jak je nadaný. Ve skutečnosti si o něm většina lidí myslí, že je to král-šašek.

Caesarovi přijde zpráva o tom, že hoří Řím. Vinicius se okamžitě vyděsí a odjede do Říma, aby zachránil svoji milovanou.
V domě, kde bydlí, ji nenajde. Naštěstí potká křesťany, kteří ho k Lygii zavedou. Utekla před požárem včas a je v pořádku.

Nero se vrátí do Říma a vidí naštvaný lid. Všichni přišli o domovy, majetek, své blízké a nezbylo jim nic. Chtějí vědět, kdo to všechno spáchal.
Za Nerem přijde Chilón (stále prahnoucí po pomstě) a řekne mu, že za všechno můžou křesťané. Že je všechny zná a začne je popisovat jako nepřátelé lidu a vrahy dětí.
Nero, který ve skutečnosti nechal Řím zapálit, zjistí, že našel oběti, na které by to mohl všechno svalit a nechá všechny křesťany pronásledovat.
Chilón jich spoustu znal a vojsku řekl, kde se nacházejí.

Petronius, který je blízko caesarovi, vyrazí za Viniciem a varuje ho, aby ochránil Lygii. Ovšem když Vinicius dorazí k domu, kde bydlela, už je příliš pozdě. Lygie i Ursus jsou již uvěznění.

Nero se rozhodne uspořádat dlouhé, morbidní a nechutné hry, v nichž bude trestat křesťany. Nechá vybudovat velké tribuny, pódium, všechno prvotřídně vyzdobí, protože chce, aby si lid užil vraždění a aby se zapomnělo na zapálení Říma.

Vinicius se mezitím mnohokrát snaží Lygii vysvobodit. Všechny jeho pokusy selžou a on je už smířený s její smrtí. Naštěstí se mu podaří ji aspoň navštívit.

Hry začnou a spousta křesťanů je nechutně zabita, když na ně pustí divokou zvěř. Lid je nadšen. Něco tak krvavého dlouho neviděli a chtějí, aby ti, kdo zapálili Řím, byli potrestáni.
Poté uspořádá Nero hostinu, kde z lidí nechá udělat živé hořící pochodně.
Když Chilón uvidí svého známého (kterému dřív hodně ublížil), jak zaživa hoří, začne se modlit a vykřikuje, že si všechno vymyslel a že křesťané jsou nevinní. Za to je pak zabit.

Poslední den her mají vystoupit Ursus a Lygie. Nero si pro ně představil speciální představení. Vinicius musel být přítomen a Nero si chtěl vychutnávat pohled na něj, když se bude dívat, jak jeho milovaná umírá.
Lygie byla přivázána na rohy býka a Ursus ji měl zachránit. Nero, jenž slyšel o Ursově síle, si byl jistý, že je oba dva býk rozcupuje. Ovšem Ursus chytil býka za rohy a zlomil mu vaz. Odvázal Lygii z jeho rohů a vzal ji do náruče. Podíval se na tribuny a očima žádal o milost. Lid, který byl dojatý jeho silou a tím, jak pomohl dívce, chtěl milost. Nero, který by je oba dva nejradši nechal zabít, se bál protestovat proti vůli lidu, a proto jim udělil milost. Vinicius se okamžitě vrhl do arény a vzal Lygii do náručí. Byli v bezpečí.
Vinicius odnesl Lygii do Petroniova domu, kde se o ni již postarali.

Po čase se Vinicius s Lygií odstěhovali na Sicílii, kde chtěli mít od všeho klid. Chtěli, aby Petronius jel s nimi, ten ovšem odmítl. Chtěl si ještě chvíli užívat v Římě.

Atmosféra v Římě zhoustla. Nero nechával postupně vyvražďovat všechny výše postavené osoby. Kdo se mu na okamžik nelíbil, dostal trest smrti. Petronius byl sice stále na živu, ale už měl Nera dost.
Uspořádal hostinu, kde pozval ty, kteří zůstali ještě naživu. Přede všemi přečetl dopis adresovaný Nerovi. V něm bylo dlouhé ironické líčené toho, jak Nero za nic nestojí, jeho básně a umění jsou příšerné, zpěv je jako skřípání a podobně. Pro Nera, jenž si na svém umění zakládal, to byla potupa.
Protože Petronius věděl, že až si to Nero přečte, zabije ho, pozval si na oslavu doktora, který mu otevřel žíly. Umřel dobrovolně a spokojeně. Udělal všechno, co chtěl.

Šílenství v zemi za Neronovy vlády pokračovalo, ale odpor proti němu se zvyšoval.
Nero odjel do Říma, protože už očekával rozsudek smrti. Chtěl zemřít hrdinskou smrtí, a proto se chtěl podřezat nožem. Ale jelikož byl zbabělec, jen si přiložil nůž ke krku. Uslyšel zvuk kopyt a jeho věrný sluha, protože si myslel, že mu nesou trest smrti, podřízl Nerovi krk, aby ho tím uchránil před jinou krutou smrtí.
Voják na prahu zavolal: "Nesu ti milost". A to byl konec Neronovy krutovlády.