Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• historický román, realistické dílo
• dopsáno roku 1896, vrcholem autorovy tvorby
• oceněno Nobelovou cenou
• 3 díly + závěrečný epilog
• vyprávění, psáno ve 3. osobě, též často dialogy a monology, kterými autor oživuje děj
• věrné, několikastránkové popisování situací, prostředí
• román je velmi dějový, ale někde záměrně zpomalován popisy
• jazyk spisovný, výrazově velmi bohatý
• vystupují zde proti sobě dvě strany: křesťanství X zlo
• pro srovnání: trilogie z polských dějin: Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wolodyjowski

HLAVNÍ POSTAVY:

Vinicius - voják, šlechetný, oddaný, celým srdcem miluje Lygii
Lygie - nesmírně krásná, jemná, křesťanka
Ursus - otrok Lygie, má nesmírnou sílu, za svou paní by položil život
Nero - římský císař, milovník umění, skládá, ale Římu je spíš pro smích, krutý, nesnese kritiku
Petronius - Viniciův strýc, líný, milovník života a žen, rozumí poezii, rádce Nerona, vzdělaný, vlivná osobnost

I. DÍL:

Za Petroniem přichází jeho synovec Vinicius pro radu. Zamiloval se totiž do Lygie, dcery krále Lygů, o kterou se stará Aulova rodina. Vinicius se s ní seznámil, když ho Aulova rosiny ošetřovala po bitvě. Vinicius chce Lygii získat lstí, Petronius se dohodne s Nerem a ten vezme Lygii jako rukojmí a pak ji věnuje Viniciovi. Ale při cestě Lygie uteče a skrývá se. Mezitím zemře Nerovi dcera a on se vydává s Petroniem na cesty, aby vystupoval v divadlech. Vinicius si najde detektiva Chilóna, aby našel Lygii. Společně s ním proniká mezi křesťany a dostane se až na tajný sjezd, kde Lygii spatří. Sleduje jí a podplatí atleta Krotóna, aby zabil její ostrahu a unesl ji. Proniknou do jejího domu, ale otrok Ursus zabije Krotóna a zajme Vinicia.

II. DÍL:

Nad Viniciém se smilují, ušetří ho a propustí. Když se Vinicius uzdraví, začne se zajímat o křesťanství. Posléze se dozvídá, kde se Lygie skrývá a chce ji znovu unést, ale uvědomí si, že by to bylo proti křesťanství a tak jde do jejího domu a požádá ji o ruku. Také se rozhodne učit se křesťanství a nechat se pokřtít. Chystají se zásnuby, ale Vinicius musí odjet na cesty doprovázet Nera, protože neuposlechnout by mohlo znamenat smrt. Na cestách se Nero snaží dokončit své písně, ale schází mu inspirace, chce vidět hořící město. Jednoho dne vtrhne do Nerovy vily posel, že Řím je v plamenech. Zděšený Vinicius se rozjede zpět do Říma, protože tam je jeho milovaná Lygie. Po cestě potkává zděšené prchající lidi, všude panuje panika a značný chaos a spodina provolává, že Řím nechal zapálit Nero. Vinicius se dostane až do domu, kde Lygie bydlí, ale ta už se stačila s Ursem zachránit. Vinicius tedy běží zpět za řeku do bezpečí, ale plameny, žár a kouř mu cestu značně stěžují. Je vysílen a vypadá to, že padne, ale naštěstí ho zachrání dělníci, kteří bourají domy, aby se požár dál nešířil.

III. DÍL:

Město už 6. den hoří a Nero, aby uklidnil rozbouřené obyvatelstvo, prohlásí, že Řím zapálili křesťané a že je pochytá a uspořádá s nimi velkolepé hry. Tak se do vězení dostává i Lygie s Ursem, které Vinicius nestihl zachránit. Hry začaly a denně umírají stovky křesťanů. Vinicius je už na pokraji zoufalství, že nemůže Lygii zachránit. Mezitím ale ve vězení vypukne epidemie a další křesťané umírají ve vězení v horečkách. Vinicius tedy podplatí stráže a dohodne se s nimi, že v noci vynesou Lygii v rakvi ven jako mrtvou. Tak Vinicius čeká v noci na smluveném místě, ale stráže se mu omlouvají, že ji nemohly přinést, protože je převeleli do jiného vězení. Vinicius zoufá, protože den kdy má Lygie v hrách přijít na řadu se blíží. Navštíví ji ve vězení a slíbí si lásku po smrti. Pak už se konají poslední hry a do arény vstoupí Ursus, proti němu pošlou býka, který má na rohách přivázanou Lygii. Vinicius to nevydrží a omdlí. Ursus však zázrakem vyhraje a zlomí býkovi vaz, tím zachrání i Lygii.
Lid je nadšen a dožaduje jim milost. Nero nemá na vybranou. Lygie je tím volná a stěhuje se s Viniciem do hor, kde se vezmou a žijí spokojeně. Řím jde ale do záhuby, lid je nespokojený a Nero se cítí ohrožen. Tak tedy zabije všechny své blízké, ale nakonec ví, že je opravdu konec a spáchá sebevraždu.

CITÁTY Z KNIHY:

"Kdo uměl žít, musí umět i zemřít."
"Štěstí je vždy tam, kde ho člověk vidí."
"Řecko vytvořilo moudrost a krásu, Řím moc. Kdepak je ta naše moc?"