Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tyto dvě povídky, které vyšly v roce 1906 (Obrácení Casanovy) a 1910 (Otec Matthias) si jsou tématicky velmi blízké - pojednávají o chuti žít a o hledání cesty, která nás velmi často odvrací od správného směru. Jsou to jedny z nejméně známých prací tohoto autora, zároveň však okouzlující a plně se věnující tématu, které Hesse rozvádí ve většině svých "velkých" knih - námět hledačů, kteří jsou nadáni chutí do života.

OBRÁCENÍ CASANOVY
Jde o volnou adaptaci několika epizod z pamětí Giacoma Casanovy. Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy Casanova utíká do Švýcarska, aby se vyhnul ostudě kvůli velké prohře v hazardních hrách. Zde navštíví známý chrám Panny Marie v Einsiedelnu, který mu uhrane tak, že požádá místního opata, aby mu dovolil vstoupit do řádu. Opat požádá o čas na rozmyšlenou a Casanova, unavený svým divokým životním stylem, se vrací do hotelu, kde je ubytován. V ten samý den přijíždí skupina několika dam a Casanova se bezhlavě zamiluje do nejmladší z nich a znovu tak nachází smysl života. Když pak přijede opat a sdělí Casanovovi, že může být přijat do kláštera jako řádový bratr, Casanova nabídku rozhodně odmítá a oba se s porozuměním rozejdou.

OTEC MATTHIAS
Tento příběh vypráví o nespokojeném mnichovi, který vede dvojaký život. Je plamenným řečníkem, který dokáže strhnout davy a vydělat tak mnoho tolarů do klášterní kasičky, a právě proto ho představený často vysílá na misijní cesty. Matthias ale postrádá svůj světský život, a tak část milodarů vždy utratí za hýřivou noc ve velkém městě, kde ho nikdo nepozná. Jednou se mu však stane, že je okraden o všechny peníze, a tak zlomený hledá pomoc u vdovy Tannerové, do které se svým způsobem zamiluje. Ta mu slíbí, že mu pomůže, ale pouze, když se přihlásí k následkům svého činu v klášteře. Zničený Matthias to udělá, celý přečin je rozmazán v novinách a ubohého mnicha zavřou do vězení, na které se každé ráno díval ze své cely v klášteře. Tento konec je ale pro Matthiase zároveň šťastným, protože ví, že z vězení se za nějakou dobu dostane a konečně bude moci žít svobodně.

Mezi vězni byl i bývalý otec Matthias, jenž občas zvedl sklopenou hlavu a zadíval se do prosluněné dálky údolí a pak dolů na tichý klášter. Nebyly to pro něho dobré dny, ale jeho naděje povstávala znovu, nenarušena všemi pochybnostmi, zaměřena k obrazu krásné pobledlé paní, jejíž ruku před svým hořkým odchodem do krajin hanby sevřel a políbil. A zatímco toho dne bezděky uvažoval o cestách svého osudu, kdy se v ochraně a stínu kláštera z dlouhé chvíle a rozladěnosti právě po této krajině rozhlížel, po jeho nyní pohublém obličeji přelétl křehký úsměv, protože se mu napůl spokojená minulost v žádném případě nezdála být o nic lepší a žádoucnější než jeho dnešek naplněný nadějí.

Stěžejní myšlenkou obou krátkých povídek je, podobně jako v Narcisu a Goldmundovi, touha po volném životě, po prožitcích všeho druhu. Oba charaktery jsou smyslově bohatí lidé, kterým asketický způsob života vůbec nesvědčí, protože potřebují ochutnat všechno, co svoboda nabízí.

Povídky jsou napsány moderním jazykem, dobře se čtou. Příjemné počtení na jeden večer, které ale na málo stranách vystihuje to, co Hesse jinak rozvláčně popisuje ve svých ostatních knihách - touhu po životě takovém, jaký je.

Čtenářský deník	-	Kouzelníkovo dětství: autobiografická pohádka, Kouzelníkovo dětství: autobiografická pohádka (2)
	-	Narcis a Goldmund
	-	Obrácení Casanovy, Otec Matthias
	-	Siddhártha: indická báseň, Siddhártha: indická báseň (2), Siddhártha: indická báseň (3)