Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Odysseus - hlavní hrdina eposu, vynikající válečník, zuřivý, vychytralý, lstivý, věrný, opatrný, silný
Pénelopé - věrná Odysseova manželka, krásná, chytrá
Télemachos - Odysseův syn, silný, statečný
Poseidón - bůh moře
Zeus - bůh hromů a blesků
Héra - bohyně
Athéna - bohyně moudrosti
Áres - bůh války
Afrodita - bohyně lásky
Apollón - bůh
Hefaistos - bůh ohně
Agamemnón - zuřivý král, kterému byla ukradena Helena
Helena - krásná, chytrá
Achilles - nesmrtelný (pouze na patě), odvážný, silný, rozvážný
Thétis - matka Achillea
Briscovna - zajatkyně Achillea, kterou miloval

DĚJ:

Ílias
Achilles, nejudatnější z reků, je ústřední postavou eposu. Ale po odebrání jeho zajatkyně Agamemnónem odmítá bojovat. Bohové na Agamamnóna sesílají klamný sen o blízkém pádu Troje. Agamemnón navrhuje vojákům, aby přerušili válku a vrátili se domů. Odysseus jen těžko dává do pořádku vzniklý chaos. Teprve nyní se setkáváme s viníky války Paridem, Menelaem a Helenou. Paris vyzývá Menelaa na souboj. Kdo by souboj vyhrál, dostal by Helenu. Trojské mužstvo i danajské zaplesalo na srdci, neboť mělo naději, že se zbaví strašné války. V souboji se Menelaos stává již skoro vítězem, vtom však zasáhne bohyně Afrodita, a Parida, kterému je nakloněna, unáší z boje. Protože Trojané začínají vítězit, slibuje Agamemnón Achilleovi vrácení Briseovny, jen když Achilles opět začne bojovat, ten však nehodlá své rozhodnutí změnit. Trojané však sklízejí nové a nové úspěchy. Postavení Řeků začíná být beznadějné. Náhle nastává zvrat. Patroklos, přítel Achilleův, si s jeho svolením obléká jeho zbroj a v čele Achilleova oddílu se žene k hradbám Troje. Bohové mu našeptávají, aby šel dále a stále útočil. Patroklos je poslechl a zapomněl na slib, co dal Achilleovi, že pouze odrazí útok Trojanů. Potom zde rukou Hektorovou je jeho život ukončen. Duše mu vylétla z údů a sestoupla v Hádovu říši, lkající nad svým losem, že opouští mládí a mužnost. Po úmrtí Achilleova nejlepšího přítele, vyráží v nové zbroji, zhotovené Hefaistosem, do boje. Konečně se setkává s Hektorem, vrahem Patrokla. Hektor umírá a Achilles každý den vláčí tělo zapřažené za jeho válečný vůz kolem Patroklovy mohyly. Jednou v noci přijde k Achilleovi Priamos s výkupným za Hektora, oba pak pláčí na utrpením lidského života. Achilles vydává tělo a Ílias končí popisem Hektorova phřbu.

Odyssea
Všichni účastníci trojské války, kteří nezemřeli, se již vrátili domů, jen Odysseus je násilím zadržován nymfou Kalypso, která doufá, že se jí podaří, aby zapomněl na rodnou Ithaku. Ale on by si přece jenom přál ještě jednou spatřit alespoň kouř, jak stoupá z jeho otčiny v dáli, a potom by chtěl již zemřít. V jeho rodné Ithace si zatím mládež přeje, aby si jeho žena Penelopa vzala některého za svých nápadníků. Mezitím se Telemachos, syn Odysseův, tajně vypraví hledat otce. Ve Spartě se od Heleny a Menelaa dovídá, že je otec zajet nymfou Kalypsou. Další líčení osudů nabírá pohádkové a nadpřirozené prvky. Odysseus se dostává na ostrov Scherie, kde žije šťastný národ Fajáků, kteří jsou mořeplavci. Tam jim vypráví své prožité příhody o zemi jednookých Kyklópů, čarodějnici Kirké, říši Hádu, Sirénách, víru Charidbis a mnohohlavé sani Skylle aj. Když je na Odyssea rozzlobený Poseidon na druhém konci světa, odvezou Fajákové Odyssea na jeho rodnou Ithaku. Po návratu Poseidona byla loď Fajáků proměněna ve skálu a poté byl Odysseus proměněn Athénou ve starého žebráka. Takto se vydal ke svému věrnému příteli, pasáku vepřů, kde se setkal se svým synem. Nakonec odchází do svého domu, kde ho v podobě žebráka poznal pouze jeho starý pes. Penelopa mezitím slíbila svou ruku tomu, kdo dokáže vystřelit šíp z Odysseova luku tak, aby proletěl 12 kruhy sekyr. Jediný, kdo úkol splnil, byl starý žebrák, který se nechává poznat a s pomocí Telemacha, svého syna, pobije všechny vdavekchtivé nápadníky. Teprve nyní jej Penelopa poznává. Epos končí setkáním Odyssea s otcem a uzavřením míru mezi Odysseem a příbuznými zabitých ženichů.