Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• počátek 7. století př.n.l.
• starořecký mytologický epos
• 24 zpěvů, časoměrný daktylský hexametr

Odysseus, jako jiní králové achajští, odplul s vojskem do války trójské, která trvala deset let. Když se vracel, byl mořskou bouří zahnán do dalekých končin a bloudil zase deset let. Jeho nepřítomnosti využili synové předních šlechticů ze všech jeho zemí, počtem sto osm, chodili denně do domu králova, strojili tam hostiny, dávajíce porážet nejlepší kusy ze všech jeho stád a pijíce jeho víno. Královnu nutili, aby si některého z nich vybrala za muže. Když pak se jim dospívající syn Télemachos opřel, chtěli ho zavraždit a majetek jeho si rozdělit. Jejich drzost dostoupila takového stupně, že se chystali zabít samého krále Odyssea, jestliže se vrátí.
Zatím dlel Odysseus na ostrově Ógyii, daleko na západě, u krásné, ušlechtilé nymfy Kalypsó, sám a sám, bez lodí a vojska, nemaje možnosti dostat se domů. Kalypsó ho přemlouvala, aby ji pojal za manželku, slibujíc mu nesmrtelnost a věčnou mladost. Ale ani krásné sídlo nymfino, ani její laskavé sliby nemohly odvrátit Odyssea, by horoucně netoužil domů. Sedal na pobřežním skalisku a s očima uslzenýma hleděl směrem, kde byla jeho milá Ithaka, přeje si vidět alespoň kouř vystupující z jeho domoviny a potom zemřít. Ale neměl naděje na návrat.
Ani doma nebylo lépe, bylo Télemachovi sedmnáct let. Nezkušený mladík ani dobře nechápal dosahu toho všeho, co se kolem něho děje. Teprve nedávno poznával zpustlou drzost vetřelců, kteří se jemu i jeho matce jen posmívali. Chápal již jen škody, které mu dělali, nýbrž i potupné ponížení vlastní i rodinné. Ale nebylo rady, nebylo pomoci. Byl vychován bez otce, jen od matky, něžné sice a pečlivé, ale pasivní a neenergické, u níž neviděl než pláč, nerozhodnost a zoufalství. Toužil sice po otci, kterého dosud neznal, ale rady si nevěděl.
Ani Odysseus, ani Télemachos nemohli pomoci, události uvázly v písku. Bez bohů nebylo vysvobození. To je situace, kdy počinu ujala se bohyně Athéna, která vždy pomáhala chytrému a statečnému Odysseovi. Navrhla totiž ve schůzi bohů, aby Hermes byl Diovým rozkazem poslán ke Kalypse, aby Odyssea propustila. Sama odešla na Ithaku dodat síly Télemachovi a vybídnout jej, aby druhý den svolal sněm Ithačanů, přednesl národu své stížnosti a vyzval ženichy opustit jeho dům. Pak mu poradila, aby odplul do Pylu ke králi Nestorovi a do Sparty ke králi Meneláovi pátrat po zmizelém otci.
Kalypsó poslechla Diova rozkazu a Odysseus vyplul na člunu, který si ve čtyřech dnech sám zhotovil. Ale bouře rozbila mu člun a zahnala jej do země blažených plavců Faiéku, kteří jej přijali, pohostili a slíbili mu, že ho doprovodí domů. Při večerní hostině na rozloučenou vypravoval jim své předchozí příhody. Příští pak noc odvezli ho spícího na Ithaku, kde jej Athéna proměnila ve starého žebráka a poslala k pastýři Eumaiovi, aby tam čekal na syna, který dosud byl u spartského krále Meneláa. Télemachos na pobídku Athény rychle se vrátil, u Eumaia poznal se s otcem, a oba pak umluvili pomstu na ženichy. Pak Odysseus vešel do vlastního domu jako starý, otrhaný žebrák, přesvědčil se o neslýchané drzosti ženichů, věrnosti manželky, nepořádku v domě a nevěrnosti některých sluhů a služek. Zatím Penelopea nevědouc si už jiné rady, rozhodla se, že pojme za manžela toho, kdo napne luk Odysseův a prostřelí otvory dvanácti sekyr, zabodnutých řadou do podlahy. Nikdo z ženichů neměl tolik síly, aby luk napjal. Tu když už byly závody skončeny, Odysseus požádal s nevinnou tváří o luk, aby prý zkusil, má-li dosud takovou sílu, jakou míval v mládí. Po těžkých překážkách dostal luk do rukou a postřílel velkou část ženichů. V dalším boji vedeném oštěpy zvítězil konečně Odysseus a pobil všechny ženichy. Jejich příbuzné, kteří proti němu povstali, porazil a s národem se smířil.

• bohatý dějový obsah, rámcový příběh (synovo hledání otce) + příběhy vracejícího Odyssea + Odysseovo vyprávění, dynamičnost, menší působení bohů (Deus ex Machina), propracované dialogy, důkladnost v rozpracování postav (psychika, citovost), základ dobrodružného románu i tzv. pikareskního románu (o putování hrdiny a jeho dobrodružstvích)
• znaky homérského eposu:
  • rozsáhlá veršovaná epická skladba o významných událostech
  • bohatá dějovost (příběhy mnoho postav určité místo, více dějových linií)
  • popisované pasáže i lyrické vložky
  • členěn do zpěvů, kapitol
  • obsahuje tzv. prvky epické šíře (epiteta, přirovnání, detailní popisy) - zpomalují děj (retardace)
  • hlavní postavy - výjimeční hrdinové, nositelé příběhů
  • zdroj - ústní lidová slovesnost, mýty
  • forma: veršovaná skladba - časoměrný hexametr (překlad češtiny jako 6stopý daktylotrochej)