Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v Praze roku 1953 (10. vydání). Z francouzského originálu Eugénie Grandet přeložil Jaroslav Poch. Předmluvu napsal J.O.Fischer. Počet stran: 188.

OBSAH:

Felix Grandet byl velice bohatý vinař a prohnaný obchodník, původním povoláním bednář, který obýval zašlý dům v malém městě Saumur. Byl velmi lakomý a díky jeho chování a intrikám nikdo z jeho okolí, dokonce ani jeho žena a dcera Evženie, nevěděl, kolik vlastně má peněz. Své rodině peníze doslova přiděloval a dokonce určoval, co jim věrná služka Nanon připraví k jídlu - hlavně aby to bylo co nejlevnější. O velikosti jeho majetku ale přece jen vědí dvě osoby: notář Cruchot a bankéř des Grassins.

V den Evženiiných narozenin se rodiny těchto dvou lidí u Grandetů schází. Obě rodiny soupeří o ruku Evženie pro své syny, protože vědí, že zdědí obrovské jmění. Oslavu ovšem přetne příjezd Evženiina synovce Karla, kterého na venkov poslal bohatý otec z Paříže. Ten totiž v Paříži zbankrotoval, a proto syna poslal ke svému bratrovi. Způsoby, jakými v tomto zašlém domě Grandetovi žili, byl Karel velice překvapen, čekal od svého bohatého strýce něco lepšího.
Do Karla se ale zanedlouho zamilovala Evženie. Byla to její první láska, proto byla Evženie velice stydlivá a ostýchavá a také tento cit silně prožívala.

Za pár dní přišla strašná zpráva, že Karlův otec kvůli bankrotu spáchal sebevraždu. Zdrcený Karel se z toho zhroutil a několik dní proplakal. V těchto těžkých chvílích mu pomohl zájem Evženie, s níž se začal pomalu sbližovat. Když se po několika dnech Karel ze všeho vzpamatoval, rozhodl se i přes vznikající lásku pro odjezd do Indie, aby zde zbohatl a získal zpět pochroumanou pověst. Požádal proto Grandeta o půjčku na cestu. Starý lakomec samozřejmě odmítl, ale Evženie mu potají věnovala své úspory, aby tuto cestu mohl podniknout.

Těsně před Karlovým odjezdem si oba mladí milenci slíbili věrnost. Po Karlově odjezdu se nešťastné Evženii přihodí další zlá věc. Vše o Evženii a Karlovi se dozvěděl starý Grandet, jenž Evženii uvěznil a nechával ji několik měsíců jen o chlebu a vodě. Jenom smrt manželky, kterou špatný vztah dcery s otcem velmi trápil, a vypočítavost ho donutí usmířit se s dcerou - nechce se s ní totiž dělit o majetek po matce. Evženie, se vším smířená, mu vyhovuje. Otec poté Evženii zasvěcoval do správy majetku a do finančních záležitostí až do té doby, než zemřel.

Po jeho smrti se Evženie stala velice bohatou ženou a tedy i nevěstou. Karel zatím v Indii zbohatl a vrátil se do Francie. Pobyt v Indii ho však úplně změnil, dokonce zapomněl na slib věrnosti, který jako mladý muž dal Evženii a začal se dvořit slečně d'Aubrion, aby získal šlechtický titul.
Karel pošle Evženii dopis, ve které ji sdělí, že jejich láska byla pouze naivní a ačkoli je mu to "líto", tak už ji nemůže milovat. Rodina slečny d'Aubrion se ale dozvěděla, že nejsou zaplaceny všechny dluhy jeho otce a odmítla sňatek.
Zdrcená Evženie, která mu byla po dlouhá léta věrná, milovala ho a čekala na něj mu i přes to, co jí provedl, opět pomůže a dluhy zaplatí. Duševně zdeptaná a citově zklamaná nakonec uzavře formální sňatek se starým notářem Cruchotem, a po jeho smrti se až do konce života věnuje dobročinnosti...