Román z cyklu Lidská komedie je jímavou tragédií přílišné otcovské lásky v době, která výše než lidský cit klade majetek a společenské postavení, ať je získáno za jakoukoliv cenu.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Z francouzského originálu z roku 1835 přeložili Božena Zimová a Josef Heyduk. Roku 1957 vydalo nakladatelství Odeon. 238 stran, toho času 30 Kčs.
SPOLEČENSKÁ PROBLEMATIKA, PROSTŘEDÍ:
Děj se odehrává v různých částech Paříže (ale i zmínky z venkova) na počátku 19. století. Velké rozdíly ve společnosti, člověk je podle svého jmění, rodiny a známých automaticky zařazen na určité místo, z něhož se jen těžko může pohnout. Světem hýbou pomluvy, vyhraje, kdo nevyčnívá.
POSTAVY:
Ústřední postavou je
otec Goriot, postarší muž, který nastřádal slušné jmění obchodem v potravinářství, práci se naplno odevzdal a když mu zemřela milovaná manželka, upnul se na své dvě dcery, jež všemožně rozmazloval a ony se mohly vdát, jak chtěly. Velmi schopný, co se obchodu týče, jinak prostoduchý a obyčejný.
Evžen Rastignac je mladý student práv, jenž přijel pln vizí do Paříže, chtěl zde vydobýt postavení, najít lásku... Hodně důležitá pro něj byla rodina, zpočátku měl dobré úmysly a velkou ctižádost, byl čestný a citlivý. V průběhu ale poznává, že pokud se chce dostat na vrchol, nesmí se ničeho štítit. Stane se z něj typický pokrytecký člen pařížské smetánky.
Anastázie A
Delfína jsou marnivé a pokrytecké dcery otce Goriota. Díky výhodným sňatkům se dostaly mezi smetánku a staly se pyšnými a sobeckými, jsou nevděčné a za otce se stydí.
DĚJ:
V pařížském penzionu se ubytuje postarší zámožný muž, o němž nikdo nic moc neví. Nejprve se těší velké úctě, ovdovělá majitelka penzionu ho dokonce chce uhnat. Časem se ale jeho jmění začne záhadně tenčit a je vídán ve společnosti dvou mladých dam, což jsou dle pomluv jeho milenky, které si vydržuje. Až za čas, když už je úplně chudý a společností odvržený, se další obyvatel penzionu, student práv Evžen Rastignac, dozví, že to jsou jeho dcery, kterým svůj majetek rozdal. Ony ho ale chladnokrevně opustily (znaly se k němu jen tehdy, když potřebovaly peníze). Evžen se rozhodne vzít starce pod ochranu, ale sám moc neznamená. Otec Goriot umírá sám a v bídě. Začíná druhá linie příběhu, Evženova. Ten se vzdá svých vznešených ideálů, nechá se ovlivňovat dalším obyvatelem penzionu, uprchlým trestancem Vautrinem, a neštítí se ničeho, dokonce se stane milencem jedné z Goriotových dcer, aby mu pomohla ke kariéře.
HLAVNÍ MYŠLENKA:
Jak tragický (hořký, smutný) může být život i bez nešťastných lásek, vražd a zásahů osudu. Důraz na různé typy lidí a jejich charaktery - ne jen dobré a špatné postavy, ale propracované. Poukázání na morální úpadek, kritika pokrytectví, úzkoprsosti, závistivosti a podlosti.
JAZYK, ŽÁNR:
Realistický román z cyklu
Lidská komedie, psáno starším, vznešenějším jazykem, přímá řeč často nahrazována popisem (
Paní V. mu řekla, že ho čeká na oběd...), cizí slova, rozvleklé úvahy (ani ne příliš filozofické) a detailní popisy, "atd.", odkazy na slavná díla, známé lidi.