Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nacházíme se v Paříži v polovině 19. století. V penzionátu postarší vdovy, paní Vauquerové, je ubytováno několik strávníků. Každý z nich má jiný životní příběh, více či méně tragický. Jednou z nejsmutnějších postav penzionátu je otec Goriot, bývalý úspěšný výrobce nudlí, který však až příliš miloval své dcery Anastázii a Delfínu, jako věno jim daroval každé půlku svého majetku a provdal je za bohaté šlechtice a sám se odstěhoval do penzionátu, doufajíc, že nadále zůstane v přízni svých dětí. Nalhával si jejich lásku a svým dcerám, které si k němu stále drze chodily pro peníze, rozdal i to málo, co si po jejich svatbách ponechal. Nakonec skončil jako chudý a vyčerpaný stařec, o něhož se jeho dcery přestaly úplně zajímat.

Ale otec Goriot není jediný příklad nešťastného osudu. V penzionátu je ubytovaná i Viktorína Tailleferová se svou poručnicí. Tato mladá, krásná, ale přesto nevýrazná a plachá dívka ztratila matku a její velmi bohatý otec se jí zřekl ve prospěch jejího nevlastního bratra. I přes to všechno pobožná Viktorína nadále věří, že otec jednoho dne prohlédne a že v něm vzbudí lásku, či alespoň soucit.

Penzionát však není plný jen ztracených duší. Bydlí zde i tajemný Vautrin, muž, kterého pro jeho veselou a přátelskou povahu i dobré způsoby všichni milují, i když nikdo vlastně neví, odkud pochází ani co dělá. A do tohoto prostředí plného tajemství, pomluv, zklamání a beznaděje se přistěhuje mladý student práv Evžen de Rastignac. Jeho rodina není bohatá a to málo, co má, dává Evženovi na studia. Evžen si je obrovské podpory svých rodičů vědom, a proto má velký strach, aby nezklamal jejich naděje. Evženovým záměrem však není studovat, ale dostat se do vyšší pařížské společnosti. Jeho vstupenkou mu má být sestřenka, velmi vlivná vikomtesa de Beauséant, jež ho taky vlídně přijme pod svou ochranu a hned při prvním setkání ho pozve na ples. Zde se Evžen seznámí s hraběnkou de Restaud a její neobyčejná krása ho okamžitě okouzlí. A jaké je jeho překvapení, když se náhodou dozvídá, že hraběnka je dcerou otce Goriota, jeho souseda z penzionátu. Naneštěstí se o této záležitosti zmíní na návštěvě u pana a paní de Restaud a ti ho hluboce dotčeni zavrhnou.
Zklamaný Evžen však svůj boj nevzdává a seznamuje se s druhou z Goriotových dcer, Delfínou de Nucingen, do níž se velmi zamiluje. Delfína, ostatně stejně jako její sestra, žije v manželství s mužem, jehož nemiluje, a proto se docela snadno nechá omámit Evženovým šarmem a nakonec jeho lásku opětuje. Evžen se v té době spřátelí s Goriotem, pro kterého je student jedinou možností, jak se dostat blíže ke svým dcerám. Goriot dojatě naslouchá jeho vyprávění o Delfíně i Anastázii. Avšak Evžena trápí nedostatek peněz. A v tak vysokých kruzích, ve kterých se nyní pohybuje, je peněz skutečně zapotřebí. Jeho problémy odhadne Vautrin, jenž mu také hned nabídne řešení. Jediné co musí Evžen udělat, je poplést hlavu Viktoríně (což není zas tak těžké, protože dívka po pohledném studentovi kouká už dávno). Další část Vautrinova ďábelského plánu spočívá ve vyvolání souboje mezi bratrem Viktoríny a svým přítelem, který ho má zabít. Poté nic nebrání tomu, aby otec Viktorínu prohlásil za svého dědice a ona tedy nabyla velkého jmění, samozřejmě po boku Evžena. Tento plán ale Evžena vyděsí a přísahá, že by se k takovým intrikám nikdy nesnížil. Jeho finanční krize je však nesnesitelná, a tak se i přes svou přísahu začne Viktoríně dvořit. To však jen do té doby, než mu jeho milovaná Delfína přizná své city k němu a dokonce pro něj najme krásný byt, aby Evžen konečně mohl začít žít na úrovni. Nejlepší na tom je, že se Delfína znovu sblíží se svým otcem, jenž se má přistěhovat do stejného domu jako Evžen, aby mohl být oběma na blízku. Věci se však už daly do pochodu, a tak je onoho osudného dne zavražděn bratr slečny Tailleferové. Zároveň je však zatčen Vautrin, jehož udala jedna obyvatelka penzionátu, slečna Michonneauová se svým přítelem, panem Poiretem (rovněž strávníkem u paní Vauquerové). Před očima celého penzionátu je odhalena Vautrinova pravá totožnost i jeho minulost. Dozvídáme se, že Vautrin (není to jeho pravé jméno) je uprchlý galejník a jakýsi otec pařížských trestanců. Je odvlečen policií a slečnu Michonneauovou i s jejím přítelem Poiretem z penzionátu vyženou ostatní strávníci. Viktorína došla nakonec spravedlnosti a z penzionátu také odchází. K tomu Evžen oznámí paní Vauquerové, že se společně s Goriotem stěhují. K tomu ale nedojde, protože za otcem Goriotem znenadání přichází obě dvě jeho dcery, aby si mu stěžovaly na nedostatek peněz a neštěstí v manželství (manžel Anastázie přišel na to, že jeho žena prodala své šperky, aby mohla financovat svého milence, což je skandální). Ubohý otec Goriot nemůže snést, aby jeho nejmilovanější zbožňované dcery trpěly, ale už bohužel nemá, co by jim dal. Zoufá si nad svou nemohoucností a z náhlého psychického vypětí je stižen mrtvicí.
Chystá se velký ples u vikomtesy de Beauséan, na který je pozvána jak Anastázie, tak vůbec poprvé i Delfína, a samozřejmě Evžen. Ples však není obyčejný. Celou pařížskou společností se šíří zvěsti o tom, že milenec vikomtesy má uzavřít sňatek s jednou zámožnou slečnou, a tak všichni čekají, jestli psychický stav a vzhled vikomtesy na plese pomluvy potvrdí, či vyvrátí. Mezitím se však zdravotní stav otce Goriota velmi zhorší a Evžen prosí střídavě Anastázii a Delfínu, aby umírajícího otce navštívily. Ty jsou však příliš zaměstnané přípravami na ples a svými osobními tragédiemi, že ho pokaždé odmítnou. Evžen se snaží trávit u otce Goriota každou volnou chvíli a střídá se u jeho lože se svým nejlepším přítelem, studentem medicíny Biachonem, který stále doufá ve starcovo uzdravení. Evžen nakonec pod nátlakem Delfíny odjede na ten tak dlouho očekávaný ples, kde se setká s vikomtesou. I když zvěsti o tragédii, která ji postihla, jsou pravdivé, vikomtesa by na sobě svůj hluboký zármutek nikdy nedala znát. Evženovi se však svěří, že hned po plese odjíždí, aby unikla pomluvám a mohla v ústraní snášet svou bolest. Hned po plese Evžen odjíždí do penzionátu za Goriotem, jehož zdravotní stav je každou chvíli horší. Opět zoufale prosí Anastázii a Delfínu, aby nebožáka navštívily, když se jich v horečkách tak úpěnlivě a neúnavně dovolává, avšak bez odezvy.
V posledních chvílích Goriotovi poprvé dojde, že jeho dcery ho nikdy nemilovaly, celý život ho pouze využívaly a prokleje je. Poté umírá. Jsou u něj jen Evžen a Biachon, kteří jsou po naprostém nezájmu Goriotových bohatých zeťů nuceni zaplatit i pohřeb.

Evžen na konci knihy symbolicky vyzývá zkaženou a pokryteckou pařížskou společnost na souboj větou: "A teď, kdo s koho!"