Menu
Balzac Honoré de (*20.05.1789 - †18.08.1850)
Otec Goriot (3)
Goriot je otcem dvou dcer - Anastázie a Delfiny. Snaží se pro ně udělat vše, co je v jeho silách, a zabezpečit jim šťastný život. Obě dcery dobře provdá. Avšak žádná z nich mu neoplatila lásku a starosti, které s nimi měl. Zůstává sám, bez majetku.
Když starý Goriot umírá, stará se o něj jen dobromyslný student práv Evžen Rastignac. Je zklamán - společností, chováním starcových dcer...
Do děje však vstupuje uprchlý trestanec Vautrin. Právě jeho vlivem se z dobrého, ušlechtilého a čestného Evžena stává vypočítavý a zatrpklý muž. Pochopí, že ve světě, kde žije, nelze získat štěstí, peníze a dobré zaměstnání poctivou prací a ušlechtilými úmysly. Při svém vzestupu se nezdráhá navázat intimní styky s jednou z Goriotových dcer, kterou dříve tak opovrhoval. CHARAKTERISTIKA HRDINŮ: Hlavní postavnou románu je Goriot, původně bohatý obchodník, který se svou pracovitostí a šetrností domohl značného majetku, ale nyní je z něj všemi opovrhovaný ubožák a opuštěný samotář, kterému se okolí jen směje. Proč se z bývalého spekulanta stal chudák? Proto, že si v této společnosti dovolil mít bezelstný cit. Své dcery nesmírně miloval, zahrnoval je dary a vyhovoval všem jejich rozmarům. Ty ho však odmrští, jakmile dostanou věno. Užívají si života ve společnosti a za otce se stydí – obracejí se k němu jen v úzkých, aby z něj vyždímaly poslední zbytky peněz. Když už byl úplně na mizině, ztratil u dcer jakoukoli hodnotu. "Ach, kdybych byl bohat, kdybych si byl ponechal své jmění, kdybych jim je nebyl dal, pak by tady byly, olizovaly by mi tváře svými polibky!" – uvědomuje si opuštěný stařec na smrtelném loži. Dcery se o něj nestarají, baví se na plesích, dokonce jim je nepříjemné pouhé pomyšlení, že by se měly kvůli jeho smrtelné nemoci vzdát radovánek. A tak Goriot umírá zoufalou, hroznou smrtí otce, který miloval a doplatil na to. Postava Goriota se v knize nevyvíjí, jeho charakter je již hotov – co ho utvářelo, se dozvídáme na začátku příběhu. Naproti tomu na Evženu Rastignacovi můžeme přímo v průběhu děje sledovat jeho vývoj. Evžen Rastignac, nebohatý venkovský šlechtic, přichází do Paříže plný energie a ctižádosti. Všeho chce dosáhnout jen vlastní prací. Je okouzlen Paříží a "nádherou velkého světa". Po čase však jeho nadšení opadne. Zjistí, že nadání, cit a píle nejsou k ničemu, že je vše především o penězích, které nemá.
Rastignac není člověk od přírody špatný, v jiných podmínkách by se z něj mohl stát čestný člověk. Mění ho však společnost.
V tuto chvíli přichází Vautrin, uprchlý galejník, který se mstí společnosti ne bojem proti jejímu pořádku, ale tím, že si dokonale osvojil její zbraně a využívá jich pro sebe a své chráněnce. Seznamuje se s Rastignacem a zasvěcuje ho do nepsaných zákonů tehdejší společnosti. "Čím chladněji budete počítat, tím rychleji půjdete kupředu. Bijte bez lítosti, budou se vás bát. Berte ženy a muže jen jako dopravní koně, které zanecháte zchvácené na každé zastávce, tak dojdete až k vrcholu svých tužeb... Zmocní-li se vás opravdový cit, ukryjte jej jako poklad; neprozraďte ho nikdy, byl byste ztracen." RYSY REALISMU V DÍLE: Zásadou realistů je přesně zobrazit skutečnost, proto jsou u Balzaca časté detailní popisy okolí i charakteristiky postav.
Autor napsal o skutečné události, která byla podkladem k románu.
"Příběh, který mi sloužil za vzor, se odehrál za příšerných okolností; ubohý otec křičel po dvacet hodin agónie, aby mu dali napít, a nikdo mu nepřišel na pomoc; jeho dvě dcery byly jedna na plese, druhá v divadle, ačkoli jim otcův stav nebyl neznámý."
U Balzaca je třeba chápat úplně jinak prostředí, dříve jen omezeno na popis kulis, na jejichž pozadí se odehrává děj – v této knize prostředí působí na člověka svými společenskými zákony. Prostředí zde není vytvořeno mrtvými věcmi, ale především lidmi, jejich vztahy a vývojem. Balzac chtěl svým dílem upozorňovat na společenské křivdy, volat po nápravě, odhalovat zlo – popisuje vztahy lidí ve společnosti, je to krutý svět, ve kterém se "přátelé" za zády pomlouvají, kde se lidé baví neštěstím a hořem druhým. Nejde v něm být přímý, projevit se, otevřeně milovat a nenávidět. Je třeba být neustále ve střehu; v soukromém životě dávat pozor, abychom nenarazili, přemýšlet o všem jako v šachu, jak si s lidmi zahrávat, jak je získat a klamat. Hlavním tématem knihy je nevděčnost dětí, o čemž vypovídá citát:
"Teprve když člověk umírá, pozná, co jsou to děti. Dáte jim život, ony vám dají smrt. Vy je uvedete do světa, ony vás z něj vyštvou. Kdybych byl bohat, vážily by si mne. Za peníze je všechno, i dcery..." JAZYK: Autor používá spisovný jazyk, místy hovorový – podle prostředí a charakteru postav. V popisných částech románu je v textu vysoký podíl přídavných jmen a někdy složitější souvětí. VLASTNÍ NÁZOR: Kniha se mi zpočátku příliš nelíbila – kvůli častým a příliš detailním popisům, které se mi zdály nudné. Postrádala jsem větší spád děje. Ale na druhou stranu mě velmi zaujaly stěžejní myšlenky autora, které jsou a budou stále aktuální – např. role peněz v mezilidských vztazích a jejich vliv na deformaci charakteru. A lidí, kteří se přetvařují jen proto, aby co nejlíp zapůsobili na své okolí, je i dnes mnoho.
Zdroj: Léňa, 26.03.2005
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Honoré de Balzac - Otec Goriot (3)
Aktuální pořadí soutěže
- avrilka (4,0)
- Veru (2,5)
- Michaela Dvořáková (1,5)
Štítky
čestmír Alain-Fournier rentgen florida seminární práce Dietl slang Pohádková příroda Můj životní styl krajina v bouri sága čechy Mirka to ví nejlíp Z m kytice souhrn egon bondy v tichém domě boulle bílá velryba noemova archa Zlomená duše léo anekdota čím je mi hudba o my rytiři Anna Seghersová bouda Klobouk svícen
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 720 174 477
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2025 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí