Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• Otec Goriot je společenský román
• ukazuje morální úpadek francouzské společnosti, kde hlavní roli ve společenských vztazích hrály peníze
• ukazuje vliv majetku a společnosti na utváření charakteru člověka
• autor zde používá velmi přesných popisů osob, společenských vztahů a místa, kde se děj odehrává (Paříž)
• je zde patrný kontrast mezi jednotlivými vrstvami společnosti (otec Goriot - žije v bídě, v průběhu příběhu se jeho materiální stav kvůli jeho dcerám stále zhoršuje, nakonec umírá v naprosté bídě; Goriotovy dcery - žijí na vrcholu pařížské společnosti, navštěvují večírky, nosí luxusní šperky, avšak neustále "ždímají" peníze ze svého otce)
• ústředním motivem Balzacovi knihy je kritika společnosti, společnosti, která postrádá ctnost, svědomí...

• autor zde používá velké množství přirovnání k (v době autorově) známým historickým postavám ("...věty podle Talleyranda..."; "...původem Muratova štěstí..."; "...mezi stroje s označením: La Fayette...")
• tyto a další zmiňované historické osobnosti a události jsou vysvětleny v poznámkách na konci knihy
• dále je zde zajímavý jazykový prvek, který autor vysvětluje v poznámkách následovně: "Nedávný vynález diorámatu, který zvyšoval optický klam dokonaleji než v panorámatu, dal v některých malířských ateliérech podnět k zábavě končit každé slovo na ráma, druh jakési koncovky, kterou sem zatáhl jeden mladý malíř...", takže se zde v přímé řeči objevují výrazy jako např. Rastignakoráma, bezpohlavoráma, venoráma, smrtiráma...
• autor používá spisovného jazyka, v přímých řečech někdy užívá jazyka hovorového, obohaceného o tehdejší moderní výrazové prvky (viz předešlý bod)
• v popisných částech se objevuje velké množství přídavných jmen a přívlastků, a také autor někdy užívá složitých souvětí

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Otec Goriot - dříve silný, moudrý a hrdý, dnes zchudlý, zesláblý, navenek apatický k ostatním; fanaticky miluje své dvě dcery, je pro ně ochoten vzdát se všeho; nalhává si jejich lásku, avšak na svém smrtelném loži si uvědomí, že jej nemilovaly, že měly rády pouze jeho peníze; jeho charakter se v průběhu nevyvíjí (kromě poslední části, kdy umírá a uvědomuje si vztah svých dcer)
Evžen de Rastignac - student práv, velmi ctižádostivý, hodný, citlivý, má dobré svědomí, idealista, pochází ze starého šlechtického rodu, je však chudý; chtěl by se stát členem pařížské společnosti, avšak poznává, že společnost je pokrytecká a beze cti; má rád a obdivuje otce Goriota pro jeho lásku k dcerám; je vlastně ústřední postavou děje; jeho charakter se vyvíjí
Vautrin - starý, uprchlý galejník, energický a štědrý, cynický; má "prokouklou" společnost a společenské vztahy, ze kterých dokáže těžit; dokáže si užívat života; má životní zkušenosti; objevuje se i v románech Ztracené iluze a Lesk a bída kurtizán
Bianchon - student medicíny, vždy nápomocný, nejlepší přítel Evžena, pomáhá mu starat se o otce Goriota
Anastázie de Restaud - dcera Goriota, toužila po společenském postavení, využívá otce pouze pro peníze
Delfína de Nucingen - dcera Goriota, miluje Evžena; chtěla peníze; má lepší charakter a vztah k otci než její sestra, ovšem také otce často využívá ve svůj prospěch

DĚJ:

Na začátku nás autor seznamuje s obyvateli penzionu Vauquerové, kde se odehrává takřka celý děj.
V průběhu děje se také ve vzpomínkách seznamujeme s osudy otce Goriota, bývalého úspěšného výrobce nudlí, který miloval své dcery a jako věno jim daroval každé polovinu svého majetku a sám doufal, že se udrží v jejich přízni, avšak byl zavržen svými zeti a později i svými dcerami a tak se uchýlil do penzionu a postupně si snižoval vlastní penzy, když k němu chodily dcery pro peníze.
Do penzionu se přistěhoval Evžen, který je bratrancem vysoce postavené vikomtesy de Beauséant, která mu "otevře dvířka" do pařížské společnosti.
Další zajímavou a důležitou postavou je Vautrin, který je pro všechny tak trochu tajemný, protože nikomu neprozradí, v čem podniká.
Evžen nemá peníze a je vypovězen ze salonu hraběnky de Restaud, protože se zmínil o jejím otci před jejím manželem.
Student poznává, jak dcery vykořisťují svého otce, který jim dává i zbytky veškerého svého zbylého majetku, a pozoruje kontrast mezi životem otce a dcer, které jej navštěvují, pouze pokud potřebují peníze.
V této chvíli si začíná uvědomovat úděl otce Goriota, kterým jinak všichni v penzionu pohrdají a dělají si z něj legraci.
Seznamuje se s druhou Goriotovou dcerou, a zamiluje se do ní.
Ovšem přichází finanční krize a Vautrin odhaluje Evženovi prohnilost společnosti a nabízí mu, že mu pomůže za určitou částku k majetku (nechá zabít bratra Viktoríny Tailleferové - další obyvatelky penzionu, která je do Evžena zamilována a zdědí po bratru velké jmění).
Ovšem Evžen je nezkažený a čestný a nechce o Vautrinově nabídce ani slyšet a Vautrinovi nevěří.
Pod nátlakem finanční krize se však pomalu, takřka nevědomky, sbližuje s Viktorínou a Vautrin tedy objedná pro jejího bratra zabití ve vyprovokovaném souboji, avšak Evžen se dovídá o opětované lásce Delfíny a plánuje se přestěhovat do nového bytu (spolu s otcem Goriotem), který pro něj Delfína připravila.
Nadchází zlomový den příběhu a mladý Taillefer je zabit, avšak pro Vautrina přichází policie a čtenáři se odhaluje jeho zločinecká a galejnická minulost; Vautrin byl udán jednou obyvatelkou penzionátu - slečnou Michonneauovou - která je ostatními strávníky vypovězena spolu se svým "přítelem" Poiretem.

Zde je zajímavý úkaz - na začátku Bianchon praví Vautrinovi o slečně Michonneauové: "Vždycky mě zamrazí, když spatřím tohohle starého netopýra. Studuji systém Gallův a shledávám u ní hrbolky Jidášovy."
Vlastně upozorňuje na zrádné rysy jejího charakteru, které se opravdu Vautrinovým udáním potvrdí.

Dále nastává den, kdy se má Evžen spolu s otcem Goriotem odstěhovat, avšak k otci přichází obě dcery a stěžují si na svoji majetkovou krizi a neštěstí v manželství, nakonec se obě pohádají a vzájemně uráží a otec Goriot je po jejich odchodu stižen mozkovou mrtvicí při vyřizování majetkových vztahů svých dcer.
Nakonec žádná z dcer pro své rodinné problémy (Anastázie) a pro ples ve vyšší společnosti, kam ji zavede Evžen, a poté pro nemoc (Delfína) svého otce nepřijde v jeho smrtelné hodině navštívit a otec Goriot dojde k poznání, že špatně vychoval dcery, které jej nemilovali, milovali pouze jeho peníze a dcery proklel.
U Goriota se střídají Evžen a Bianchon, ale nakonec starý obchodník v naprosté bídě umírá.
Příběh otce Goriota a Evžena de Rastignaca končí na hřbitově, po pohřbu, který zaplatili Evžen a Bianchon, když jim zeťové odmítli pohřeb zaplatit, a Evžen vyhlašuje prohnilé společnosti výrokem: "A teď, kdo z koho!"

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi velmi líbila, zvláště pro citlivé popisy pocitů jednotlivých hrdinů, a pro citlivé vysvětlení jejich postavení.
Autor velmi dobře zachází s emocemi postav, charaktery vypadají velmi věrohodně.
Celé dílo, zkaženost společnosti i tragický osud milujícího otce se mě velmi dotklo.
Otec Goriot rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení nad lidským osudem a jednáním.