Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

DĚJ:

Vše začalo příhodou v roce 1813, kdy se mladá Julie byla se svým otcem podívat na vojenské přehlídce na počest Napoleona v Carrouselu. Zamilovala se tam do mladého důstojníka Victora d'Aiglemont, za kterého se rok nato provdala. Ve své naivitě ale čekala od manželství něco docela jiného a brzy přišla na to, že měl otec pravdu, když ji varoval a říkal, že je Victor chladný a přízemní člověk. Jenže sňatek nešlo vzít zpět, a tak jen oddaně trpěla a nudila se vedle svého krásného muže.

V Paříži pak začaly nepokoje, a proto hraběnka d'Aiglemont odjela na francouzký venkov do Tours, aby byla v bezpečí. Tam poznala Victorovu tetu a našla v ní spřízněnou duši, která ji začala učit vše podstatné o mužích, vášních a o životě. Julie totiž neměla matku, a tak jí do této doby neměl podobné věci kdo vysvětlit. Necítila se už tam nešťastně, ale uvědomila si, že Victora nemiluje. On ji zbožňoval, ale ji to spíš obtěžovalo, když za ní někdy přijel z Paříže. Stará paní hraběnka ale brzy nato zemřela, a tak byla Julie zase na všechno sama.

Julii se dvořil neznámý Angličan - lékař, který každý den jezdil pod okny, kde s tetou bydlela, aby ji mohl alespoň spatřit. Po nějaké době začala mladá hraběnka i na venkově chřadnout, byla bledá a neměla chuť žít. Trápila se skrývanou láskou k jejímu ctiteli Arturovi a jednotvárností života, od kterého čekala mnohem víc. Vymysleli pak spolu, že by ji mohl jako lékař oficiálně ošetřovat a nebránil jim v tom ani Juliin manžel. Při jedné zdravotní procházce si vyznali lásku a uvědomili si, že je nemožné, aby jejich vztah nějak začal nebo potom pokračoval. Když pak jednou přišel Artur za Julií tajně, musel se před Victorem schovat na okenní římse, kde do rána umrznul.

Julie potom byla nešťastná, protože si vyčítala, proč tolik hájila svoji čest, když teď kvůli ní musel umřít člověk, kterého skutečně milovala a se kterým by život měl zase smysl. Propadla hluboké depresi, pronajala si malý zámek na venkově a chtěla se svým trápením umřít v tichu a klidu. Po čtyřech letech trápení a výčitek, kdy doufala, že už něco konečně její trápení ukončí, se ale zamilovala do pana de Vandenesse, se kterým pak měla poměr a narodil se jim krásný syn. Dcera Helena, kterou měla Julie s Victorem, ale malého bratra nenáviděla, protože cítila, že ho má její matka radši než ji. Proto ho při jedné procházce strčila tak, že spadl do kalné řeky a nikdo mu už nemohl pomoci.

Julie nakonec zůstala i přes všechny životní změny a neštěstí se svým mužem, který už byl francouzským pairem, a užívali si rodinného štěstí. Helena jim ale jednoho dne utekla s neznámým mužem.

Victor byl z této ztráty svojí milované dcery zdrcený a když pak kvůli svým finančním spekulacím přišel o veškerý majetek, vydal se lodí do ciziny. Když se vracel po letech do Francie, přepadli jejich loď piráti a právě Helena mu zachránila život, protože kapitán lodi byl ten muž, se kterým kdysi utekla.

Hraběnka Julie d'Aiglemont nakonec umírá ve svých 50ti letech, kdy zůstala na světě už jen ona a její nejmladší dcera Moina. Jí odkázala všechen svůj majetek, ale Moina si toho moc nevážila a matku ignorovala, protože ji ve "svém" zděděném domě jen trpěla. Dvořil se jí mladý muž, o kterém jen hraběnka věděla, že je to potomek jejího dávného milence pana de Vandenesse...

VLASTNÍ NÁZOR:

Některé události v tomto románu mi přišly trochu absurdní, ale tradičně mě na Balzacově díle zaujalo, jak dokonale znal ženy své doby. Snažil se zachytit mj. pohled na manželství jako takové, na jeho klady a zápory. Julie d'Aiglemont ztvárnila postavu nepochopené ženy, která od života čekala něco úplně jiného a kterou kvůli zklamání nebavilo žít. Autor hodně kladl důraz na to, že teprve ve třiceti letech jsou ženy zralé a pro muže zajímavé, že do té doby jsou jen naivní a usmívající se bytosti, ale ve třiceti dokáží být i smyslné, vědí, co chtějí a jak mají zacházet s muži. Julie kvůli konvencím zničila svoji šanci na nový začátek, když kvůli zachování svojí úcty nemohla muži přiznat city k Arturovi.