Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydání, nakladatelství: Petrklíč, 1. vydání
Žánr: fantasy literatura
Ilustrace: Miloslav Havlíček (obálka)
Rok vydání: 2008

INFORMACE O AUTORCE:

Inesa Trojovská je nadaná čtrnáctiletá spisovatelka z Hradce Králové. Její prvotinou je kniha Kouzlo věků. Pokračování s názvem Tajemství stínů dopsala začátkem roku 2008 a nyní pracuje na posledním díle.

OBSAH:

V minulém díle Saisfríd a Karalen odhalili, že adérú sidžú znamená v překladu do jazyka mrtvých znamená "žena Sidža". Protože se jim však nechce hledat Sidžu v Gynésii, kde se Karalen narodila, rozhodnou se hledat Sidžu v Zemi na Nebesích, do které se mohou dostat pouze lidé, kteří jsou zasvěcení. To znamená, že jsou někteří ze vzdálených potomků pěti mocných bytostí, které stvořili zdejší svět. Je to první král mořských lidí, princezna Země na Nebesích, kmet z ostrova Neruku a král Gynésie. Jedině jejich potomci mohou cestovat mezi jejich zeměmi - Gynésií, ostrovem Neruku, Zemí na Nebesích (mořští lidé žijí v moři kolem Gynésie, takže nepotřebují být zasvěcení, aby mohli vstoupit do Gynésie, neboť Gynésie je jejich pobřeží). Saisfríd ví, že je zasvěcený hned několikrát, neboť mu to pověděl jeho otec Súdon. Karalen však zasvěcená není, ale rozhodne se jít do Země na Nebesích. Saisfríd jí začne domlouvat, že jde na vlastní smrt, neboť ten, kdo vstoupí na balvan zasvěcených (to je balvan, díky němuž se dostanete do Země na Nebesích) a zasvěcený není, okamžitě zemře. Karalen však na balvan vstoupí a zmizí, stejně jako Saisfríd. Oba se ocitnou v Zemi na Nebesích, ale každý na jiném místě. Karalen se podiví, jak se v ní mohla ocitnout. Nakonec dospěje k názoru, že někdo z jejich rodičů musí být zasvěcený. Saisfríd se ocitne v městě Zrnö a dozví se v něm, že lidé jsou pod nadvládou muže, který se jmenuje Hanadak a který povolává sběratele očí, aby mu donesli hnědé oči pro jeho šílené pokusy. Na jednoho sběratele očí v noci Saisfríd narazí a strhne mu kápi z hlavy. Sběratel se rozplyne v tu chvíli na prach. Saisfríd pak začne přesvědčovat obyvatele Zrnö, že sběratelé očí jsou pouhé oživlé mrtvoly a k jejich porážce stačí strhnout kápi z hlavy. Lidé mu začnou věřit a za několik dní se zorganizuje vzpoura lidí, která se pokusí sběratele očí. To je jim taky povede a sběratelé budou poraženi. Karalen mezitím za pomoci magické schopnosti očí kouzelné sošky, které jí daroval Saisfríd, dorazí do Zrnö a setká se se Saisfrídem. Společně se vydají hledat tělo kouzelné sošky, které prodal Saisfríd muži za bochník chleba, a také Sidžu. Sošku naštěstí najdou v zahradě rodiny, se kterou se spřátelí. Sidžu najdou kupodivu v Hanadakově pevnosti, do které se nakonec dostanou. Je to dcera Hanadaka, ale Karalen v ní pozná svou matku - Schetritu, o které se dozvěděla, že je mrtvá. Dozví se tak veliké tajemství: pravé jméno Karaleniny maminky je Sidža, ale v Gynésii vystupovala pod jménem Schetrita. Karalen se také dozví, že zasvěcená je po své babičce Malajdě, která je matkou Sidže. Její otec, Hanadak, je Karalenin dědeček a zjistí, že pomocí hnědých očí chce vyrobit lektvar, po němž by se stal zasvěceným. Hanadaka hrdinové však omráčí. Ale když se probere, uteče na střechu své pevnosti a uvidí, že k ní pochodují lidé připraveni vypálit ji na popel. Za Hanadakem na poslední chvíli přiběhne jeden z jeho vědců s lektvarem zasvěceným, který právě dokončil. Hanadak jej vypije, ale lektvar místo toho, aby jej učinil zasvěceným, ho nakonec zabije. Karalen, Saisfríd a Sidža utečou zpět do Gynésie, kde se vydají za Saisfrídovým otcem Súdonem. Ten, když uvidí Sidžu, zajásá radostí a představí ji Saisfrídovi jako jeho matku, Thóru. A tak zjistí Saisfríd třetí jméno Sidži. Jeho otec však vzápětí zemře. A v tu chvíli Saisfríd pochopí, proč měl Sidžu přivést Súdonovi. Měla to být jeho poslední útěcha v životě. Sidža si v závalu zoufalství vrazí Karaleninu dýku do hrudi. A tak se dva nevlastní sourozenci, Karalen a Saisfríd, stali sirotky.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Saisfríd - přemýšlivý, chytrý, zvědavý
Karalen - sebevědomá, věrná, odhodlaná

VLASTNÍ NÁZOR:

V Tajemství stínů už autorka trochu zmírnila násilí, i když usekávání hlav, vydloubávání očí a jiných nechutností tam pořád je akorát. V závěru knihy už trochu přidala síly lidských emocí a odstavec, ve kterém se Sidža naposledy rozloučí se svými dětmi a vrazí si dýku do hrudi, dokáže silně zapůsobit (tedy alespoň na mě). Knize Tajemství stínů bych dal 3 body z 5.