Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Druhé město v Brně roku 2008 (1. vydání). Ilustrovala Lucie Lomová. Počet stran: 127. ISBN: 978-80-7227-276-1.

O DÍLE:

• próza baladického ladění
• psáno formou povídek, rozdělených do 8 kapitol, každá má jiný název podle dětské říkanky: Štěstí, neštěstí, láska, manželství, panenka, kolébka, hraběnka, smrt
• odehrává se někdy kolem sedmdesátých let dvacátého století; rysy doby - čest práci
• hrdinové jsou všední a obyčejní

HLAVNÍ POSTAVY:

Jirka Podzimek - syn předsedy Podzimka a Evy Podzimkové; byl to uličník, nikdo ho neměl moc rád za to, jaké lumpárny prováděl
předseda Podzimek - egoistický, přímočarý, nikdo ho z vesnice nemá rád, mlátí syna
Eva Podzimková - manželka předsedy Podzimka; svého manžela milovala, ale na začátku vztahu byl jiný; její otec byl stejný, z bláta do louže...; už s ním nemůže navázat intimní vztah - nevěra s Kynštekrem
Marie Lopatková - stará paní, babička Kamily Papadoulisové
Kamila Papadoulisová - vnučka Marie Lopatkové; přijela za babičkou na prázdniny
farář - jméno nebylo zveřejněno; mladý, přitáhl spoustu mladých do kostela; farář z Husova sboru
Jarda Fabián - brigádník, jenž se dostal do vesnice přes svého nevlastního otce, ten chce, aby byl právník; básník, který vyhledává práci, která zde moc není, a tak je nespokojený
pan Schwarz - starý obyvatel vesnice, který se podle ostatních pomátl; měl za manželku Židovku, kterou schovával, ale stejně je našli, byl zavřený a z toho se zbláznil
tajemník Fencl
Marie Kynštekrová - manželka kominíka Kynštekra
Franta Kynštekr - kominík; známý sukničkář; načapán Kamilou při nevěře s Podzimkovou
Nešleha - prodával maso
farář Mihálik

DĚJ:

1. Štěstí

Vypráví o Jirkovi, který ze začátku rozmlouvá sám se sebou, přemýšlí a čeká na sousedky, jež by mu vynadaly zase za nějakou lumpárnu, ale nestalo se tak. Vydává se cestou do Zdic, nejdřív že by šel naproti svému otci, ale pak si to rozmýšlí, ještě by dostal za vyučenou. Měl nehodu s Kynštekrovou, kdy jí utrhl nechtěně kedlubnu. Po cestě potkává Kynštekra s tátou a jediné, co ho hned napadne, je vysvětlit mu, jak k utržené kedlubně došlo, načež dostává hned pár pohlavků.

2. Neštěstí

Lopatková se svou vnučkou Kamilou jsou u faráře na farském bytě. Třídily nějaké dokumenty (papíry, složenky atd.). Tajemník Fencl dával rozhlasem vědět, že se bude konat veřejná schůze a hasičská veselice ve Zdicích. Lopatková vnučku v duchu stále za něco napomíná, hledá v jejím chováním chyby (ani se neusměje, je celá nahrbená). Rozmlouvají o kostelu a pak babička vypráví příběh o bílých slonech:

Mladý kníže, který měl postavené na kopci hradiště, byl chytrý a bohatý a dařilo se mu. Přijal novou víru, boha z východu. Kníže se vydal na nebezpečnou výpravu daleko na jih a odtud si přivezl ženu, jenže jednu ženu už měl i dvě děti - a jeho bůh mu nedovoloval bigamii. Dívka byla nešťastná, nechtěla se zřeknout své víry a vzít si knížete. Kníže zavřel svou ženu a děti do jedné věže a uspořádal svatbu. Dívka se modlila ke svým bohům dnem i nocí, ať jí pomohou. Byl to křest i svatba najednou. Došlo na křest, kdy ji chtěl kněz pokropit vodou, ale ještě než zvedl ruku, dívčin stolec se vzepjal. Nějaká síla proměnila kamení v dlouhou řadu obrovských bílých slonů a unesla dívku nahoru nad údolí naproti hradišti, kde se zas sloni proměnili v ohromné bílé skály.

3. Láska

Vypráví o Kamile, která se i přes varování a zákaz babičky vydala do Zdic, kam nesměla. Potkala zde kupu lidí a zjistila, že babička měla pravdu, že je zde jen nádraží. A potkala zde dvě zlé dívky, které se jí vysmívaly, ale dozvěděla se od nich o dětské říkance: Štěstí, neštěstí... A také to, že panenka znamená krásu a hraběnka bohatství. Vzala to vychytralou cestou, aby jí názvy vysvětlily.

4. Manželství

Je o Jardu Fabiánovi, jenž pracuj zde na národním výboře jen díky svému nevlastnímu otci, který z něj chce mít právníka. Jarda se stále vyptává po práci, ale žádná není, a tak ho ostatní chtějí umlčet například čtením zákoníku práce. Marně se dožadoval práce, a proto se snažil co nejvíc zaplnit čas, například i tím, že si hrál na poslíčka ostatním. Když koukal z okna výboru, všiml si dědka Schwarze ve dveřích výčepu a nechtěl odejít (sprostě nadával atd.), a tak ho hostinský popostrčil, dědek spadl a poranil si hlavu. Kynštekrová mu pomohla domů. Na ulici zůstal klobouk, Jarda jej odnáší Kynštekrové domů, kde se dozvídá příběh o Schwarzovi - zamiloval se do Židovky, kterou ukrýval u sebe doma, a když už ani tohle nešlo, tak někde nahoře ve skalách. Někdo to ale vyčmuchal a udal je. Prý byla i těhotná. Jeho poté sebrali taky, ale později se vrátil a zbláznil se z toho.

5. Panenka

Rozhovor Podzimkové s Kynštekrovou, kdy se připravují na cestu pro maso, že za chvíli přijede vůz. Podzimkové tam má držet místo syn, ale nestane se tak. Přijel Nešleha s masem a byla tam fronta. Když přišla Kynštekrová na řadu, dostala od něj maso do ruky, kdy jí zašeptal, že jí tam dal panenku. Podzimková přišla na řadu jako poslední, ze srandy jí řekl, že už nic nemá a ona na to: "Nic? Tak toho chci kilo a půl!" Něco jí tedy vyškrábl.
Je zde rozmluva o tom, proč si vzala Podzimka. Že jí to její vlastní otec vymlouval, poprvé měl pravdu, jinak ho neměla ráda. Byl zatrpklý a vzteklý a ona před tím chtěla utéct. Otec, když jí to vymlouval, ji přirovnával k panence z porcelánu, že má na výběr. Nejdřív byl Podzimek jiný, milý a hodný, ale pak se změnil v to, před čím utekla. Ale miloval ji, nikdy ji nepodvedl.

6. Kolébka

Vztek Jardy na to, že pro něj nikde není žádná práce. Přemýšlí o Podzimkové jako o krásné ženě, ale s moc velkým poprsím. Přemítá o tom, že v životě vlastně nic neudělal, krom toho, že chtěl zachránit Schwarze. Byl na procházce až k domu Schwarze, kde se potkává s kominíkem, jenž tam Schwarzovi řeže dříví. Za ním tam pak jde i Podzimková - Jarda ji vidí a připadá mu divné, co tam dělá. Podzimkové to též není příjemné.

7. Hraběnka

Přemítání Podzimka o své první intimní zkušenosti. Konkrétně o Ludmile, která se ale z vesnice odstěhovala a najednou se zde ve vesnici objevila zase. Chce koupit Schwarzův pozemek. To ale nechce Podzimek dopustit, chtějí dům zbourat a má se tam stavět silnice. Vedou konverzaci o tom, že jí to Podzimek neprodá, ona se naštve a odejde. Podzimek se tím výrazně naštval, a když za ní kouká oknem, kluci s jeho synem v čele jí kopnou míč přímo do obličeje. Podzimek je tak rozčilený, že vyběhne za synem na ulici a nepříčetně ho tam zmlátí. Lopatková to vidí a je zděšena, přitom si vzpomene na Kamilu, jestli už je vlastně doma a pospíchá za ní domů. Ta byla na procházce, kdy načapá Mihálika, jak kouří. Zašla do kostela svatého Jiří, který se jí líbil, ale měl přístup jen přes hřbitov. Když se vracela okolo rybníka, byl tam mladý Podzimek, jenž na ni pokřikoval Papundeklová atd. Vzala to domů zkratkou. Vylezla na vrchol a stála u skalních stěn. Všimla si zarostlého otvoru ve skále. Vešla dovnitř, byl tam zarostlý malý pokojíček, na posteli seděla nějaká stařičká, malá paní. Pak Kamile vstoupilo do očí světlo a paní tam nebyla. Kamila se vydala hned za babičkou domů.

8. Smrt

Pan Schwarz doma zemřel. Našla ho Podzimková a zavolala sanitu. Hned v první kapitole nabídl Kynštekr, že sveze Jirku Podzimka na slavnost do Zdic, ale cestou předjížděl otčíma Jardy (Kadlece), dostal smyk a vybourali se. Kynštekr zemřel a Jirka měl jen pár odřenin. Podzimek se šel podíval ke Schwarzovi domů. Přemýšlel o svém životě, trošku nám poodhalil svůj život, své nitro. Přemítal o manželce, o tom, že ho už nemiluje. A o jejích záhadných cestách na houby, co tu dělala, že tu našla Schwarze. Zároveň v podstatě přišel na nevěru, když otčím Jardy přikryl mrtvolu Schwarzovou dekou (tím pádem zjistil, že tu byl Schwarz i jeho žena - ale nebylo to přímo napsané). Čte zde úryvek nějakého nedokončeného článku, jeho konec byl rozmazaný. Končí to odjezdem Podzimkových autem do nemocnice.