Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Pohádku o hliněném Golemovi vydal autor v roce 1982 jako památku všem utlačovaným na celém světě. Vypráví o životě Židů v Praze za doby císaře Rudolfa II., kdy byli obviňováni z vykonstruovaných zločinů, například únosů a vražd malých křesťanských dětí za účelem získání jejich krve pro pečení macesů velikonočním svátkům.
Negativní postavou pohádky je hrabě Bratislavský, který je vdovec, má malou dcerku Hanku a život tráví v hernách. Tam prohrál veškeré své jmění a na jmění dcery nemá právo, dokud Hanka žije.
Před velikonocemi zase prohrál v kartách a měl zaplatit velké peníze, jinak ztratí čest, na které si tehdy lidé velmi zakládali. Jde za Židem Rebem Eliezerem, aby mu půjčil, ale ten to odmítl, protože hrabě mu nevrátil předchozí půjčky. Hrabě mu spílá, že pokud mu peníze nepůjčí, zaplatí to životem a peníze z něj stejně dostane.
Hrabě obviní Eliezera, že mu zabil dceru a povolal jako svědky šilhavou služebnou a opilce Štěpána. Koná se soud a vyšetřující soudce, známý hraběte, hraběti a svědkům uvěří a Žid skončí ve vězení, aby se podrobil mučení, při kterém se k vraždě přizná. Teprve potom může být popraven, a hrabě získá majetek své dcery, kterým zaplatí dluh v kartách.
O nespravedlivém procesu ví celé židovské gheto, i rabi Löw, člověk nanejvýš spravedlivý a zbožný. Když usedne k noční modlitbě, v místnosti se zjeví poutník a poručí mu, aby stvořil golema z hlíny a na jeho čelo vyryl jedno z Božích jmen a díky síle Božího jména bude golem žít a mít svou sílu. Měl ho pojmenovat Josef a nikomu o jeho vzniku nesměl nic sdělit.
Rabi poručil svému sluhovi Todrusovi, aby nanosil na půdu synogogy pytle s hlínou a přes noc golema z hlíny uplácal. Mezi Židy byla pověst o golemech, kteří je chránili v době nebezpečí a stvořit je mohli pouze ti nejsvětější z rabínů. Löwovi došlo, že poutníkem byl svatý posel.
Jakmile byl golem vytvořen z hlíny, na čelo mu napsal hebrejským písmem Boží jméno a poručil sluhovi, aby golemovi obstaral oblečení. Jakmile byl golem oblečen a rabi mu vysvětlil jeho postavení, dal mu první úkol, aby - jakmile mu k tomu dá znamení - našel křesťanskou dívku Hanku, protože golem jako tvor vytvořený z hlíny, má k přírodě a jejím zákonům blíž a dokáže tak děvčátko najít.
Konal se soud s Židem Eliezerem. Ten se ani po mučení nechtěl přiznat ke zločinu, který nespáchal. Do jednací síně vstoupil golem a nesl na ruce maličkou Hanku a zase odešel. Nikdo si ho nestačil pořádně prohlédnout, všichni oněměli hrůzou z jeho velikosti. Hanka na dotaz soudce řekla, že byla schovaná ve sklepě, kam jí na rozkaz tatínka zavřeli služka se Štěpánem. Soud Žida osvobodil a hraběte odsoudil k smrti.
Lidé se začali ptát, kdo byl ten obr a rabi jeho existenci nemohl dlouho tajit. Golem začal chodit mezi lidi a choval se jako malé neohrabané dítě. Rabi byl předvolán k císaři Rudolfu II., tajemství vzniku Josefa mu však neprozradil. Slíbil, že se ho zbaví, jakmile Židům nebude hrozit nebezpečí.
Tak se o Golemovi dozvěděla i rabiho žena Genendel, která ho chtěla využít na vykopání bájného pokladu Židů. Rabi dlouho odolával, ale nakonec to ženě slíbil. Poručil golemovi, aby poklad vykopal, ale golem odmítl. Rabi poznal, že nad ním ztratil svou moc, protože golem měl chránit životy Židů, ne množit jejich majetky.
Golem dál chodil po Praze a sám se učil, poznával lidi, pomáhal jim, rabiho již neposlouchal. Jednou císař poručil, aby se golem postavil do čela vojska. To rabi poznal, že je zle, a že to nesmí dopustit. Golem ho však neposlouchal, a proto mu nemohl smazat z čela svatý nápis a tak ho zbavit života. Rabi si zavolal služebnou Miriam, která se s golemem spřátelila a které důvěřoval a poručil jí, aby zavedla golema do sklepa a opila ho vínem. To se také stalo, golem po víně usnul a rabi mu nápis smazal. Golem zemřel, rabi za něho odříkal kadiš a spolu s golem zmizela i Miriam, lidé říkali, že se utopila.