Román Sépiový portrét je volným pokračováním příběhu Dcera štěstěny. Jeho pozadí tvoří politické události v Chile odehrávající se během 2. poloviny 19. století (Pacifická a občanská válka). Vnučka hlavní hrdinky z předchozího dílu, Elizy Sommersové, a čínského lékaře Tao Čchiena, Aurora del Valle, rekonstruuje příběh svého dětství, objasňující noční můry, které ji od určité doby sužují. Klíč k nim nalézá postupně, po řadě spletitých životních událostí. Narozena v San Francisku, žila Aurora nějaký čas po smrti své matky Lynn, která porod nepřežila, v domě své babičky Elizy a jejího muže Tao Čchiena. Od jejích pěti let ji vychovávala Paulina del Valle, teta Aurořina otčíma Severo del Valle (manžel Nívey a otec Clary z románu Dům duchů), s níž Aurora přesídlila do Chile. Aurora líčí osudy svých příbuzných a vypráví i o svém nevydařeném a nešťastném manželství i o své vášni dívat se na svět skrz objektiv fotoaparátu. Její příběh zároveň výstižně zachycuje cestu mladé ženy k vnitřní svobodě a nezávislosti.
Děj se odehrává v letech 1862 až 1910 v Kalifornii a v Chile, kde v tomto období probíhá Pacifická a občanská válka. Příběh ze svého pohledu vypráví Aurora del Valle, avšak je velmi dlouhý a začíná mnohem dříve, než se sama Aurora narodila. Její život byl plný tajemství, co se týče jejích rodičů a rodinných vztahů. Aurora se v knize snaží převyprávět osudy svých blízkých a dospět k rozluštění původu nočních můr, které ji doprovázejí od dětství. Román je rozdělen na tři části.
První část (rok 1862-1880) popisuje, co předcházelo narození Aurory. Jako první se nabízí osud Pauliny del Valle. Byla to opravdová "žena činu". Nechyběla jí podnikavost a její smysl pro obchod přinesl rodině veliké bohatství a v San Francisku i dobré postavení. Dalším hrdinou je Severo del Valle, Paulinin synovec, který k ní a jejímu manželovi Felicianovi Rodríguezovi de Santa Cruz y del Valle přijede studovat. Severovo dětství v Chile po smrti jeho otce je problémové, jeho ultrakonzervativní rodina Del Valle jej tedy posílá na převýchovu do Kalifornie. Severo se učí právníkem, pomáhá své tetě s obchody a taky se zamiluje do Lynn Sommersové, nejkrásnější sanfranciské modelky, na kterou má vzpomínky už z dětství. Mladá a naivní Lynn se slepě zamiluje do Matíase, Paulinina syna, jenž ji využívá kvůli sázce s přáteli. Když se po čase zjistí, že Lynn je těhotná, Matías s výčitkami svědomí zbaběle utíká do Evropy a toho využívá Severo. Utěšuje Lynn, navštěvuje její rodinu a nakonec jí nabízí sňatek, protože jeho láska k Lynn překonala lásku ke snoubence Nívey, jeho sestřenici v Chile. Lynn, vědoma si toho, že jako svobodná matka by byla zatracováná, Severovu nabídku přijímá. Bohužel krásná Lynn po porodu brzy umírá a Severo, naprosto zničený a odhodlaný odejít bojovat do války za svou vlast a zemřít, přenechává Lynninu dceru Auroru na výchovu u jejích prarodičů, Tao Čchiena a Elizy Sommersové.
Ve
druhé části (léta 1880 až 1896) se jako první objevuje Severo v Pacifické válce, kde přichází o nohu a po jejím skončení se vrací domů, kde si nakonec vezme sestřenici Níveu, velmi inteligetní a liberální ženu. Eliza Sommersová mezitím přivádí Auroru k její druhé babičce Paulině, jelikož její manžel zemřel a ona se vydává pohřbít jeho tělo do Číny. Zbytek dějě popisuje dětství Laj-Ming (Aurora) s Paulinou, která byla už také vdovou, protože Feliciana ranila mrtvice. Paulina se vdá za svého sluhu Frederika a spolu s Aurorou se stěhují do Chile. Zde časem vypukne občanská válka, ale Paulinino postavení a vliv chrání celou rodinu. Aurora mezitím roste a po čase přijíždí Matías mající syfilis, připraven zemřít a přiznat Auroře, že je její otec. Tím se jí odhalí většina záhad, avšak stále ji straší její noční můry.
Ty se jí podaří rozluštit až ve
třetí části (1896-1910), kdy se opět setkává s babičkou Elizou, která jí líčí příčinu smrti dědečka Tao Čchiena, které byla Laj-Ming jako malá svědkem, a ta ji pronásledovala ve snech až do dospělosti. V této poslední části románu doplétá Aurora pavučinu rodinné historie. Babička Paulina umírá, Laj-Ming popisuje své nešťastné a pošetilé manželství, svého milence a vášeň ve fotografování. Je svobodná a nezávislá, na konci příběhu nachází sama sebe.
VLASTNÍ NÁZOR:
Přečíst tuto knihu do konce pro mne bylo poměrně obtížné. Jak sama autorka na začátku varuje, příběh je plný odboček a často ztrácí nit. Při čtení mi často docházela trpělivost, v ději jsem se ztrácela a připadal mi zmatený. Na druhou stranu jsem se dobře dokázala vžít do života v 19. století. Představit si krutosti válek, které probíhaly v Chile a problémy tamějších lidí. Příběhy Aurořiných příbuzných byly zajímavé, občas smutné a mnohokrát reálné. I když nešlo o můj neoblíbenější žánr, kniha mě velmi zaujala.
