Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Biblické příběhy se odehrávají v náboženském duchu a pojednávají o vzniku světa právě podle náboženských představ. Vše začíná tím, jak Bůh stvořil zemi a pak postupně člověka. Nejdřív muže, potom ženu. A pak dále jsou povídky, jak jednal Bůh a pokračoval rod Adamův, o zdarech i nezdarech lidstva a jeho vývoji.

Postava Evy je lehce ovlivnitelná, jelikož se dá zlákat hadem, aby utrhla jablko ze zakázaného stromu. To samé platí i o Adamovi. Ale Noe je muž dobrý a poslouchá Boha, proto ho tedy nechá přežít, neboť v něj stále věří a je s ním. Šalamoun je postavou moudrou, jelikož i moudrost od Boha žádal, a pak za jeho vlády je klid v zemi. David je naopak trochu panovačná postava a Goliáš je neporazitelný. Ovšem právě Goliášovu namyšlenost srazil k zemi David, a tak zajistil vítězství Izraeli.

Pak dále v knize jsou další a další odlišné postavy.

O potopě světa

Adam a Eva měli spoustu potomstva. Jednou se jim narodil syn jménem Set. Mezi jeho pokolením bylo hodně mužů dobrých, kteří věřili a byli s Bohem, a Hospodin prodloužil dny jejich života. Metuzalémovi bylo 969 let a jeho synu Lámechovi 777 let. A Lámech zplodil syna, kterého nazval Noe.

Ale začali se množit lidé a převládala ukrutnost a zlost lidská, vzrostla pýcha a bezbožnost. A když to Hospodin uviděl, litoval, že stvořil člověka, a v srdci měl bolest.

"Vyhladím ze země vše živé od člověka do zvířete, do plaza až i do ptactva nebeského, neboť líto mi jest, že jsem je učinil."

Tak pravil Hospodin, avšak Noe před ním našel milost, protože byl mužem spravedlivým.
Proto řekl mu Bůh:

"Nastává konec všemu živoucímu, neboť země jest naplněna hříchem a zahubím ji. Ty však si vystav koráb z dříví tesaného, zhotov v něm přehrady a uvnitř i zvenčí jej vymaž smolou..."

Noe vše učinil. Do lodi vzal své potomky a od všech zvířat vždy po páru. Když byla loď postavena, pravil Bůh Noemu, ať nastoupí on i jeho družina do korábu, protože bude po čtyřicet dnů a nocí chrlit déšť. Noe a jeho synové Sem, Chám a Jáfet, Noemova žena a ženy jeho synů i se zvířaty vešli do korábu a Hospodin za ním zavřel poklop. Stalo se, že po sedmi dnech přišla potopa. Otevřelo se nebe a všechny studnice světa. Umřelo všechno živoucí, zůstal jen Noe a jeho družina, plavící se v rozbouřených vodách. Vody setrvaly na zemi 150 dnů. Tehdy se na ně Bůh rozpomněl a zželelo se mu jich. Seslal na zem vítr a uzavřel studny. Koráb stanul na hoře Araratu. Noe vypustil holubici, a ta se k němu vrátila, neboť nevěděla, kam by její noha spočinula. Počkal sedm dní a vypustil ji znovu. Tentokrát se k němu vrátila s olivovou ratolestí. Počkal dalších sedm dní a vypustil ji znovu. Už se k němu nevrátila - tím usoudil, že voda opadla. Sundal víko a viděl, že oschly vrcholky hor. Za dva měsíce země oschla celá. Bůh poručil Noemovi, aby vyšel ven a žil na zemi. Z díků vystavěl Noe Hospodinu oltář a obětoval zápalnou oběť. Vůně masa se Hospodinu zalíbila a řekl si, že nikdy nebude zlořečit člověku...

O moudrosti Šalamounově

Král David kraloval čtyřicet roků a zemřel, stár sedmdesáti let. Před smrtí dal pasovat na krále svého osmnáctiletého syna Šalamouna. A pak byl Šalamoun nejslavnějším králem. Panoval nad všemi královstvími od řeky Eufrat až po zem filištínskou. Za čtyřicet let nebylo válek a měli se všichni dobře. Král Šalamoun oplýval moudrostí, které se všichni podivovali. Však od Boha nic jiného nežádal.

"Žádej, zač chceš, a dám tobě!" pravil mu Hospodin ve snu.

A soudil Hospodinův lid spravedlivě a moudře.
Jednou stáli před Hospodinem dvě ženy hokyně a jedna z nich měla v ruce nemluvně. Bydlí obě v jednom domě. Ta první vypravovala:

"Narodil se mi synáček, jí po třech dnech také. Syn této ženy v noci zemřel, neboť jej zalehla. O půlnoci, kdy jsem tvrdě spala, vstala a vyměnila nemluvňata. Když jsem se probudila, abych ho nakrmila, viděla jsem, že je mrtvý. Ve dne jsem však zvěděla, že to není můj syn."

Ale ta druhá na to:

"Ne, ten mrtvý jest tvůj a ten živý můj!"

A takto se hádali před králem.
I řekl Šalamoun:

"Ta říká, že živý jest její a ta druhá též. Přineste mi meč!"

Král rozkázal rozseknout dítě a každá ať dostane polovičku.Tehdy se matka, jejíž bylo živé nemluvně, strašlivě zalekla a vykřikla:

"Dejte jí děťátko celé! Nezabíjejte jej!"

Ale ta druhá však:

"Ať není ani moje ani tvé. Rozetněte jej!"

A tak poznal král, která z nich je jeho matka. Když se o tom dozvěděli Izraelci, báli se krále, neboť věděli, že je v jeho srdci moudrost Boží.

David a Goliáš

Po smrti Samsonově nechtěli Izraelci poslouchat soudce, a tak si zvolili za krále Saula. Tenkrát žil v Betlémě Judově muž jménem Izák a ten měl osm synů. David pásl stáda. Byl to mládeneček pěkný, rezatých vlasů a líbivého vzhledu. Stalo se, že Filištínští sebrali vojsko a vytáhli na Izrael. Když Saul viděl, že se hnulo vojsko Filištínů, shromáždil i on své vojsko. Se Saulem byli také tři synové Ezae Betlémského. Filištínští se položili na jedné straně hory a Izrael na té protější. Údolí mezi nimi zůstalo volné. Potom dvakrát denně, ráno a večer, vycházel z vojska filištínského muž zvaný Goliáš. Byl to bojovník urostlý a byl řádně vyzbrojen. Zeširoka se rozkročoval a křičel na Izraelské:

"Co tu děláte, že jste se tak vojensky seřadili? Jsem Filištínský, a vy jste jen služebníci Saulovi. Vyberte jednoho ze svých řad, ať ke mně sestoupí a bojuje se mnou. Odolá-li mi a zabije mě, budeme vašimi otroky, přemohu-li ho a zabiji já jeho, budete vy sloužiti nám."

Tak se chvástal každé ráno po čtyřicet dnů. Ale Izraelci se k němu báli přiblížit. V ten čas šel David k vojsku, aby donesl svým bratrům míru praženého obilí a deset chlebů, a hejtmanovi pak deset čerstvých sýrů, a přilepšil jim na stravě. Když přišel do vojska, uslyšel posměch. To Goliáš se opět posmíval Izraeli. David to uslyšel a dal se s ostatními vojáky do řeči:

"Toto pohanění musí být z Izraele smyto! Kdo je ten neobřezaný Filištínec, že smí urážet vojsko živého Boha?!"

Tak dlouho mluvil, až se to dostalo ke králi. Dal ho k sobě přivolat, a když spatřil mladého chlapce, nevěřil svým očím. Pak ho ale propustil s požehnáním.
Vzal do ruky hůl, z potoka vybral pár oblázků, pak sestupoval z údolí, ve druhé ruce prak. Spatřiv ho Goliáš, dal se do pohrdavého smíchu:

"Copak jsem pes, že jdeš proti mně s holí?"

A zlořečil tak Davidovi, ten mu však odpověděl:

"Jdeš na mě s mečem a kopím, ale já jdu na tebe ve jménu Hospodinova zástupu, Boha vojsk Izraelských, kterému jsi utrhal..."

Goliáš začal postupovat k Davidovi, a David se dal také do pohybu. Když se přiblížil, David sáhl po jednom z oblázků a dal si jej do praku a začal s ním točit nad hlavou. Zatočil a mrštil. Trefil Goliáše doprostřed čela, a kámen mu vnikl do mozku. I Goliáš padl k zemi. David přiběhl ke Goliášovi, vzal si jeho meč, a usekl mu hlavu. Když to uviděli Filištínští, dali se na zběsilý útěk, byť byl zabit nejsilnější z nich. Izraelci se hnali za nimi. Potom si Davida nechal předvolat král, a ptal se ho, čí je. Poslušně odpověděl a pak v noci, kdy všichni spali, vyšel ze svého stanu a děkoval Bohu.

Čtenářský deník	-	Adam a Eva (Biblické příběhy), Adam a Eva (Biblické příběhy) (2)
	-	Anna Proletářka, Anna Proletářka (2)
	-	Biblické příběhy (několik příběhů), Biblické příběhy (několik příběhů) (2), Biblické příběhy (několik příběhů) (3), Biblické příběhy (několik příběhů) (4), Biblické příběhy (několik příběhů) (5)
	-	Biblické příběhy (souhrn)
	-	Bratr Žak (O zlých samotářích)
	-	Čtení z Biblí kralické, Čtení z Biblí kralické (2), Čtení z Biblí kralické (3)
	-	Do zajetí babylonského (Biblické příběhy)
	-	Golet v údolí, Golet v údolí (2)
	-	Hory a staletí
	-	Nikola Šuhaj loupežník, Nikola Šuhaj loupežník (2), Nikola Šuhaj loupežník (3), Nikola Šuhaj loupežník (4), Nikola Šuhaj loupežník (5), Nikola Šuhaj loupežník (6), Nikola Šuhaj loupežník (7), Nikola Šuhaj loupežník (8), Nikola Šuhaj loupežník (9), Nikola Šuhaj loupežník (10), Nikola Šuhaj loupežník (11), Nikola Šuhaj loupežník (12), Nikola Šuhaj loupežník (13), Nikola Šuhaj loupežník (14)
	-	O moudrosti Šalamounově (Biblické příběhy)
	-	O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách, O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách (2), O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách (3)
	-	O smutných očích Hany Karadžičové (Golet v údolí)
	-	O stvoření světa a člověka (Biblické příběhy)
	-	O velké poslušnosti (Biblické příběhy)
	-	O vešce a blešce (O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách)
	-	O zlých samotářích
	-	O zničení Sodomy a Gomory (Biblické příběhy)
	-	Podivuhodné přátelství herce Jesenia, Podivuhodné přátelství herce Jesenia (2)
	-	Pověsti o trápení lidu izraelského (Biblické příběhy)
	-	Příběh Josefův (Biblické příběhy)
	-	Prvorozenství za misku čočky prodané (Biblické příběhy)
	-	Stavění věže a zmatení jazyků (Biblické příběhy)
	-	Vražda Kainova (Biblické příběhy)
	-	Žalář nejtemnější, Žalář nejtemnější (2), Žalář nejtemnější (3), Žalář nejtemnější (4), Žalář nejtemnější (5)

Čítanka	-	Bratr Žak (O zlých samotářích), Bratr Žak (O zlých samotářích) (2), Bratr Žak (O zlých samotářích) (3), Bratr Žak (O zlých samotářích) (4)
	-	David a Goliáš
	-	Golet v údolí (celá kniha / e-book)
	-	Joska, Forko a Paulína (O zlých samotářích), Joska, Forko a Paulína (O zlých samotářích) (2)
	-	Loupežníci (Hory a staletí)
	-	Nikola Šuhaj loupežník
	-	O smutných očích Hany Karadžičové (Golet v údolí), O smutných očích Hany Karadžičové (Golet v údolí) (2), O smutných očích Hany Karadžičové (Golet v údolí) (3), O smutných očích Hany Karadžičové (Golet v údolí) (4)
	-	O zlých samotářích (celá kniha / e-book)
	-	Podivuhodné přátelství herce Jesenia
	-	Příběh tetičky Emy (Žalář nejtemnější)
	-	Rasík a pes (O zlých samotářích)
	-	Ti, o kterých tu dříve nebylo slýcháno (Hory a staletí)
	-	Událost v mikve (Golet v údolí), Událost v mikve (Golet v údolí) (2)
	-	Vesnice jedenáctého století (Hory a staletí)
	-	Zamřížované zrcadlo, Zamřížované zrcadlo (2), Zamřížované zrcadlo (3), Zamřížované zrcadlo (4), Zamřížované zrcadlo (5), Zamřížované zrcadlo (6), Zamřížované zrcadlo (7), Zamřížované zrcadlo (8)
	-	Zázrak s Julčou (Golet v údolí)
	-	Země bez jména (Hory a staletí)
	-	Židé (Hory a staletí)