Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Adam a Eva
Bůh stvořil za sedm dní zemi, nebesa a vše, cokoliv jest na nich. Stvořil také ráj Eden a uprostřed něho strom života a strom vědění dobrého i zlého. V Edenu stvořil z prachu země muže, jménem Adam, a z jeho žebra ženu, jménem Eva. Směli jíst ze všech stromů kromě těch dvou uprostřed ráje. Avšak lstivý had Evě řekl, že nezemře, jak jí tvrdil Bůh, když pojí ze stromu vědění dobrého i zlého. A Eva jablko pojedla a dala pojíst i Adamovi. Bůh je z obav, že pojí i ze stromu života, z Edenu vyhnal.

Kain a Ábel
Eva porodila dva syny, Kaina a Ábela. Kain obdělával zemi a Ábel měl stádo ovcí. Oba dávali bohu oběti ze své práce, avšak Bohu se zalíbila pouze oběť Ábelova. Kain se proto rozlítostnil a Ábela zabil. Bůh ho za to učinil tulákem a poběhlíkem. Kain odešel do země Nód, kde si našel ženu, která mu porodila syna Enocha.

Noe
Noe byl muž čestný a spravedlivý. Měl tři syny, Sema, Cháma a Jáfeta. Za jeho časů se na světě množila zlost a země byla naplněna nepravostí. Tehdy se Bůh rozhněval a seslal na zemi potopu, aby vyhladil vše živé. Avšak Noe nalezl před Bohem milost. Bůh mu řekl, aby si vystavěl koráb a ukryl se do něj se svou ženou, se svými syny a s jejich ženami. Řekl mu, aby s sebou do korábu vzal samce a samice od všeho živého. Když tak Noe učinil, potopa začala. Trvala sto padesát dní. Poté Noe s ostatními, i se všemi zvířaty, vyšli z korábu zpět na zem. A potomstvo synů Noemových po potopě opět zalidnilo zemi.

Babylonská věž
Lidé bydleli v jedné zemi, měli jednu řeč a jeden jazyk, a tak se rozhodli, že si postaví město a uprostřed něj věž až do nebes. Bůh jim proto zmátl jazyky a stalo se tak, že jeden nerozuměl řeči druhého. Kvůli tomu lidé přestali budovat své město a Bůh je jako národy různých jazyků rozptýlil po vší zemi.

Abrahám a Izák
Abram měl ženu Sarai. Po smrti jeho otce mu Bůh sdělil, že má jít z otcovského domu na místo, kam mu řekne. Toto místo bylo v zemi kananejských. Sarai nemohla mít děti, a proto chtěla, aby Abram vešel k její služce Agar, aby měla děti alespoň z ní. Agar porodila Abramovi syna Izmaela. Abram a Sarai dostali od Boha jména Abrahám a Sára. I Sára nakonec Abrahámovi porodila syna jménem Izák. Ten měl později za ženu Rebeku, která pocházela z míst Abrahámovy rodiny. Rebeka Izákovi porodila Ezaua a Jákoba.

Sodoma a Gomora
V Sodomě a Gomoře žili hříšní lidé, nebylo tam ani deset lidí spravedlivých. Žil tam ale Abrahámův synovec Lot. Ten byl spravedlivý, a proto byl anděly, kteří byli posláni tato města zničit, varován a se svou ženou a dcerami odešel do města jiného. Poté Bůh na Sodomu a Gomoru seslal ohnivý déšť, a tak potrestal nepravosti těch měst, a jen Lota z lásky k Abrahámovi vytrhl zprostředka zkázy.

Jákob a Ráchel
Jákob měl bratra Ezaua, kterému bylo dáno od Izáka, otce svého, dostat požehnání.
Jákob však na přání své matky svého slepého otce oklamal a požehnání místo Ezaua dostal on. Ezau ho chtěl za to zabít, a proto Jákob tajně prchl k Lábanovi, bratru své matky, která ho k tomu nabádala. U Lábana se Jákob zamiloval do jeho dcery Ráchel, sestry Líy. Aby Jákob Ráchel dostal za ženu, sloužil za ni sedm let, ale byl zrazen a dostal prvorozenou Líu. Tak sloužil dalších sedm let a konečně měl Ráchel, kterou na rozdíl od Líy miloval. Lía Jákobovi porodila spoustu dítek a Ráchel jen syna Josefa. Jákob se svými stády, které si vysloužil, a se svými ženami a dětmi od Lábana uprchl. Lában ho však při jeho cestě k otci dohnal a oba se usmířili. Jákob putoval dále a narazil na svého bratra Ezaua, se kterým se také usmířil. Ráchel Jákobovi porodila ještě syna Benjamína a hned poté zemřela.

Mojžíš
Mojžíš byl syn z pokolení Lévího, syna Líy. Utekl z Egypta před popravením, neboť zabil egyptského, který bil jednoho z jeho bratrů. Náhodou se stalo, že bydlel s knížetem nadiánským a za ženu měl jeho dceru Zeforu. Izraelští byli v Egyptě souženi více a více. Mojžíš měl od Boha za úkol je vysvobodit. Pomáhal mu přitom jeho bratr Áron, ale i Bůh musel na Egypt zasáhnout deseti ranami, protože farao nechtěl izraelské propustit. Nakonec je však propustil. A Bůh uvrhl vozy faraonovy i vojsko jeho do vod, neboť se táhli za izraelskými, aby se vrátili zpět do Egypta.

Mé názory a pocity ze Starého zákona
Na úvod popisu mých názorů a pocitů bych chtěla říci, že jsem v Boha nikdy nevěřila, ale také jsem nikdy neodsuzovala lidi, kteří v něho věří, protože i já věřím, že nějaké nadpřirozené síly na světě jsou. Myslím, že četba Bible není vůbec zbytečná věc. Příběh Adama a Evy jsem znala již dříve, ale ostatní biblické příběhy mi byly cizí. A teď, když jsem si některé z nich přečetla, tak vím aspoň část z toho, čemu věří věřící v Boha. Musím se přiznat, že když jsem knihu začala číst, tak jsem se na to moc nesoustředila, a ani jsem neměla na čtení náladu. U kapitoly o Mojžíšovi jsem z toho začala mít špatný pocit, začala jsem tedy číst znovu od začátku, ale tentokrát s tou správnou náladou. Netrvalo dlouho a kniha mě svým dějem pohltila. Občas jsem měla pocit, že do onoho děje patřím, jsem tam se všemi těmi lidmi a pozoruji vše zblízka na vlastní oči. Myslím, že to bylo tím, že mám bujnou fantazii, ale také tím že jsem nečetla Bibli originální, nýbrž převyprávěnou. Ta má podle mě děj takový odlehčený a pro mne to byla četba jednodušší. Jelikož nejsem věřící, tak mi biblické příběhy připadají poněkud smyšlené, ovšem při četbě jsem se nad tím nepozastavovala a četla, protože tato kniha má nějaký obsah a děj, který mi připadá celkem zajímavý. Můj dojem ze Starého zákona je tedy kladný.

NOVÝ ZÁKON:

Evangelium podle Matouše
Josef, syn Jákobův, pojal za svou ženu Marii, když v Betlému porodila syna, jménem Ježíš, kterého počala z Ducha svatého. Ježíš byl tedy Syn boží a měl za úkol vysvobodit svůj lid z jeho hříchů. Zanedlouho začal učit, kázat a uzdravovat nemocné. Dal svým dvanácti apoštolům moc nad nečistými duchy a vyslal je, aby činili dobro a uzdravovali nemocné. Také je však varoval, že je později kvůli němu budou někteří nenávidět, ale kdo vydrží až do konce, bude spasen. Ježíš v průběhu svého života pořád uzdravoval různé nemoci a kázal na různých místech. Avšak veleknězi, kteří nebyli jeho učedníky, se dohodli, že ho zabijí. Tehdy Ježíše zradil jeden z jeho apoštolů Jidáš, protože ho prozradil. Právě když se Ježíš modlil, přišel si pro něj zástup ozbrojených v čele s Jidášem. Mesiáš (Ježíš) byl usazen před velekněze, kterým byl odsouzen k smrti. Když to Jidáš viděl, tak se z výčitek oběsil. Ježíš byl zbičován a ukřižován. Zemřel během obrovského zemětřesení, kdy byla vzkříšena mnohá těla zesnulých svatých, a tehdy lid viděl, že Ježíš byl opravdu Syn boží. Tomu předtím někteří nevěřili. Mesiáš byl pohřben ve skalách, odkud byl po třech dnech vzkříšen a zjevil se jedenácti apoštolům na hoře v Galileji a chtěl po nich, aby stále získávali učedníky.

Mé názory a pocity z Nového zákona
Do Nového zákona se mi už nepodařilo proniknout tak moc jako do Starého. Možná to bylo tím, že jsem příběh Ježíše četla v Bibli originální, která je členěna do mnoha různých odstavců. Avšak děj v ní jsem vnímala i pochopila. Možná se mi ho dařilo lépe pochopit, protože jsem příběh Krista viděla už dříve jako film. Ježíš se zrodil v Betlémě, který je dodnes jedním ze symbolů Vánoc. Velikonoce zase připomínají Ježíšovo vzkříšení. Já v to sice moc nevěřím, protože jsem neznaboh, ale rozhodně nemám odpor k těmto příběhům, a ni mě nijak nepohoršují, protože vím, že i dnes je na světě mnoho Kristových učedníků, kteří pevně věří své víře. Ale občas se také sama zamýšlím nad tím, jestli Ježíš opravdu žil, nebo ne. Příběh Ježíše je podle mě poměrně zajímavý.