Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• 1937

Kniha obsahuje tři povídky: Zázrak s Julčou, Událost v mikve, O smutných očích Hany Karadžičové

Všechny tři povídky se odehrávají v židovské vesnici Polaně. Třetí povídka se částečně odehrává v Ostravě. Děj všech povídek probíhá po 1. světové válce.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Bajnyš Zisovič - velmi mazaný a vychytralý, má rád své děti i ženu a chce, aby se jim vedlo dobře; je chudý, trochu zanedbaného zevnějšku
Pinches Jakubovič - zásadový avšak slabošský muž, bojí se své ženy; krejčí
Hanele - sličná dívka, milá, citlivá; není si jistá, co je správné a čemu má věřit; pro lásku je schopna udělat vše
Ivo Karadžič - vysoký, hezký, milý, mladý muž; statečný, veselý; plný naděje a života

OBSAH POVÍDEK:

Zázrak s Julčou
Vše začíná v krámku Salamona Fuxe. Místní lidé jsou chudí, a tak často nakupují na dluh. Do krámku přichází Bajnyš Zisovič a chce 4 kila mouky pro své děti (8). Ale dcera Salamona mu na dluh už nic dát nechce, protože jeho dluh už je vysoký. Odchází do kuchyně za manželkou Salamona a vypráví jí historky a prosí ji o kousek chleba. Nakonec mu kousek chleba ukrojí. Pak jeho kroky směřují do kovárny. U Srula Nachamkese si vyprosí ředkev a cibuli. Cestou domů Bajnyš přemýšlí a doufá v zásah Hospodina. Když přišel domů, byla jeho žena rozzlobená, že nepřinesl mouku. On ji utěšuje, že bude lépe. Alespoň trochu se děti nasytily tím, co si Bajnyš vyprosil. Druhý den spatří Bajnyš dva turisty - muže a ženu, kteří se ptají, zda-li neví o někom, kdo má ve vesnici koně. Bajnyš v tom uvidí zázrak a ihned ho něco napadlo. Řekl jim, že o jednom koni ví a že je to nejlepší kůň z celé vesnice. Tím koněm však myslel svou Julču. Šli tedy společně přes celou vesnici, až došli k Bajnyšově chalupě. Bajnyš vyvedl svou Julču. Pán i jeho choť byli překvapeni, jaká je to herka, ale pak se začali upřímně smát. Zaplatili Bajnyšovi 25 korun a ještě dalších 10 mu dali pro jeho děti a chleba pro celou jeho rodinu. Paní nasedla na Julču a Bajnyš je vedl do nejbližšího města. Po cestě jim vypravoval veselé historky a vymýšlel si jména kopců, na které se paní ptala. Celkem s nimi jezdil čtyři dny. Bajnyš si myslel, že to byl zázrak, který učinil Hospodin, aby Žid nezemřel hlady.

Událost v mikve
Pohanští muži se vždy každý pátek před Šábesem musí podrobit očistné koupeli v mikve, které řídí Mojše Kahan. Ženy musí koupel absolvovat 14 dní po tom, co dostanou menstruaci. K mužům, kteří šli do mikve, se přidal i Pinches Jakubovič. Když chtěl ale vstoupit do mikve, zjistil, že voda klesla pod stanovenou hranici, a proto se stala nečistou. Když se to ostatní dozvěděli, tak poslali pro rabína. Ten ale dorazil až za dva další dny. Všichni se zhrozili, že je mikve nečistá, jen Pinchesovi bylo lépe, protože nemusel plnit své manželské povinnosti. Po příjezdu rabína se mikve začala plnit mlékem, neboť to byl jediný způsob, jak se mikve může stát zase čistou. Úhrady musel zaplatit Mojše Kahan. Když pak přemýšlí, jak se vyhnout dluhům, vyruší ho Brana (žena Pinchese), že se musí okamžitě vykoupat. Tehdy Mojšemu dochází, že nehodu v lázních způsobil Pinches, aby nemusel plnit své manželské povinnosti.

O smutných očích Hany Karadžičové
Hanele žije v Polaně se svými rodiči. Její rodina byla kdysi bohatá, ale její dědeček se soudil o majetek s Fuxovými a soud prohrál. Haneliny sestry měly velké věno, ale na ni díky rodinnému neštěstí a změně moci, se kterou souvisela výměna peněz, nezbylo skoro nic. Hanele měla dědečka velmi ráda, až na jednu vzpomínku, se kterou se nikomu nesvěřila. Když bylo Hanele šest, chytili jejího otce vojáci při obchodování s tabákem. Ten je však podplatil, vzal je domů, a tam je opil. Vojáci uviděli však nejstarší dceru a řekli, že ji chtějí jen pozdravit. To jim otec ale nedovolil a vojáci mu ve vzteku rozmlátili hospodu. Hanele se vrátila předčasně domů a uviděla dědečka, jak pronesl nad opilými, spícími vojáky kletbu a polil je lidskou vodou. To Židé považují za horší než vraždu a takový člověk přestává být člověkem. Když byla Hanele skoro už dospělá, naskytla se jí možnost odjet pryč. Z Polany mohou odjet jen dva lidé. Nakonec jí to rodiče povolí. Hanele se musí odloučit od své lásky, Slojky Kace. Hanele odjíždí a začíná nový život v Ostravě. Našla si místo v jedné továrně, a tam pracuje jako šička. Hanele poznává i jiné lidi a zjišťuje, že všichni neuznávají zvyky Židů. Slojka už nemiluje, protože jí ublížil. Jednou o polední přestávce se seznámí s pohledným a milým mladíkem, měl jen jednu vadu - velký nos. Představil se jako Ivo Karadžič. Sehnal jí nové místo i byt, zve ji na obědy, do divadla, do kavárny. Hanele je šťastná. Na služební cestě do Prahy poznává Hanele Ivovu matku a dozvídá se o Ivově minulosti. Ivo byl kdysi Žid, ale od víry odstoupil a nyní je nevěřící a jeho pravé jméno je Izák Kohn. Hanele se obává toho, co řeknou její rodiče a ostatní lidé v Polaně, když si chce vzít nevěřícího muže. Po čase se Hanele s Ivem vydávají do Polany pro požehnání jejích rodičů. Mezitím se Pinchemu zjevil anděl a oznámil mu, že je lamet vav a že v Polaně nastane smrt, jakou ještě Polana nezažila. Hanelini rodiče jsou z Iva uneseni. Ale když jim Ivo oznámí, že není Žid, tak rodiče nechtějí dovolit, aby se vzali, ani aby se viděli. Ivo přečká noc v hotelu. Druhý den je svolána rada a ta přesvědčuje Iva, aby se obrátil k židovské víře. Ten ale neustoupí a nechce bez Hanele odejít. Celá vesnice se schází k Šafarově dvoru, uráží Iva a vyhání ho. Ivo se snaží lidi rozehnat výstřelem, ale to se mu nepovede, pomohou mu až četníci. Ivo odvádí Hanele z Polany a Polana prožívá duchovní smrt židovské dcery. Oči Hany Karadžičové zůstanou už navždy smutnými.

KE KNIZE:

Olbracht důvěrně zachytil mentalitu a svérázné zvyky podkarpatoruské židovské komunity. Dovedl se dokonale ponořit do světa Židů a přiblížit jej s humorně chápavým odstupem i smyslem pro tragiku života společenství, přinuceného tlakem okolností, aby se semklo kolem dávných tradic svých předků, aniž je ovšem s to uznat, že strnulé lpění na jejich liteře toto společenství i ohrožuje.