Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Román, který inspiroval k napsání skutečná příběh zbojníka a lupiče z Podkarpatské Rusi. Ivan Olbracht při psaní tohoto díla studoval soudní spisy, mluvil s pamětníky, seznamoval se s geografií kraje. Vznikl tak známý příběh o nezranitelném muži, jenž bohatým bral a chudým dával.
Příběh začíná vyprávěním o tom, jak se Nikolovi stalo něco, čehož v pozdějším životě plně využíval. Za války se spolu se svým kamarádem Němcem schovávali v chýši jedné ruské ženy, která byla čarodějnicí. Namíchala jim lektvar, díky němuž budou odrážet všechny kulky - nebude možno je zastřelit. Na oplátku ji mladíci slíbili, že si vezmou její dcerky. Příštího dne však utekli a kouzlo opravdu fungovalo, žádná kulka jim neublížila a všechny odráželi zpět. Poté se každý rozešli svou cestou a více se už nespatřili.
Nikolka se vrátil do svého rodiště, vesnice Koločavy v Podkarpatské Rusi, obklopené horami a ležící mezi dvěma řekami, Tereblou a Rikou. Lidé zde žijí různí - rusínští pastevci a dřevorubci, chudí i zámožní Židé, Češi, Maďaři... Nikola zde má milou Eržiku, se kterou se pravidelně schází a již velmi miluje.

"A potom čekal tři noci na Eržiku. Na ptáčka Eržiku. Na rybku Eržiku. Na Eržiku, která je růžová a černá a voní višňovým dřevem. Na Eržiku, za kterou se člověk musí vydati, i kdyby žil za sedmi horami a sedmerým mořem."

Nikola je zbojníkem. Spolu s několika kamarády olupují bohaté a chudým a dobrým uloupené peníze rozdávají. Nevraždí, pokud tomu není nutno v sebeobraně, a lidé si na ně zvykli. Četníci však jdou po něm. A když se v Koločavě usídílí české četnictvo, nastávají Nikolkovi těžké časy. Jde po něm i židovská obec, v čele s nejmoudřejším Abramem Beerem, kteří jsou bohatí a Nikola je okrádá o jejich majetek. Neustále říkají četníkům "Zavřete Eržiku, pusťte Nikolovy druhy. Neboť lidé se nechytají na to, co je v nich dobrého, ale na to, co je v nich špantého."
Četníci však konají, jak sami uznají za vhodné, a proto je zmařeno několik lidských životů a napácháno mnoho škod.
Co je ještě horší - za jméno Nikoly Šuhaje se schovávají všemožní lupiči a vrahové, kteří páchají zlo na Nikolův účet. Je na něj proto vypsána odměna - celých 33000 korun. Toho se nakonec chytnou tři mladí muži - dva druhové a přátelé Nikolky - Ihnat Sopko, Danilo Jasinko a Adam Chrepta, který je synem Derbaka Derbačka, jehož Nikola zabil, protože na něj donášel četníkům. A Nikola zabíjí pro zradu.
Když se tedy mladíci jednou sejdou s Nikolou a jeho bratrem Jurou, který chodívá s ním a má toho dne velmi zlé tušení, Ihnat Sopko zabije Nikolu sekyrou a ostatní potom též Juraje.
Tak tedy umírá Nikola Šuhaj. Odměnu nakonec nedostane nikdo, ale 20000, které byly nalezeny u Nikoly v kapse, si tři vrahové rozdělí. Eržika se znovu vdá a Nikolka leží na koločavském hřbitově, bez náhrobku, bez rakve. Eržika se ona tom místě občas zastaví a ví, že Nikola nezmřel, ale že žije dál, v koločavských lesích...