Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Ivan Olbracht vypravuje dospělejší české mládeži O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách. Vydalo Státní nakladatelství dětské knihy v Praze roku 1972 (3. vydání). Ilustroval Josef Liesler. Počet stran: 204.

OBSAH:

V této knížce o rozsahu 204 stran najdeme několik bajek.

Na začátku knihy se potkáváme s králem jménem Dabželim, jenž je krutým králem Indie. Tento král byl velmi sobecký a každého, kdo ho pokáral či upozornil na jeho špatné chování, svrhl do žaláře nebo popravil. Takto se do žaláře dostal i velice moudrý mudrc Bidpaj. Král uložil Bidpajovi trest na doživotí v žaláři, ale postupem času si uvědomil své zlé činy. Tu povolal tedy Bidpaje, aby mu kázal o správném chování a předával svoji moudrost. Bidpaj tento úkol splnil skrze bajky, například:

O třech rybách

V rybníku žily 3 ryby - nejchytřejší, chytrá a hloupá.
Jednou k jejich rybníku přišli rybáři.
Hned, jak to ta nejchytřejší zaslechla, našla si čistý proud a dostala se dírou v hrázi ven do říčky.
Když to zaslechla chytrá ryba, počkala si, zda je to skutečně pravda. A jakmile se jí to potvrdilo, sice se lekla, ale naštěstí přeci jen něco vymyslela - vyplavala na hladinu a předstírala mrtvou.
Zato hloupá ryba to nechala být až do samotného konce a nakonec ji rybáři chytili...

Ponaučení:
Nenechávej věci na poslední chvíli.

Charakteristika:
hloupá ryba - nerozvážná
chytrá ryba - rozvážná, tvůrčí
nejchytřejší ryba - zbrklá, chytrá

O příliš šetrném vlkovi

Lovec šel do lesa s úmyslem ulovit srnu, to udělal, jenže než s ní odešel, přiběhl k němu zuřivý kanec. Lovec na něj stihl vyslat šíp, ale než trefil šíp kance, kanec vrazil do lovce a usmrtil ho. Až teprve poté prorazil šíp kance a zabil jej.
Po nějaké době šel kolem vlk. Na zemi uviděl lovce, srnku i kance, ale protože byl spořivý, řekl si, že dnes sní jen luk. Když překousával tětivu, vystřelil sám do sebe šíp a skácel se mrtvý k zemi...

Ponaučení:
Spoření je dobré, ale musíte vědět, kdy máte přestat.

Charakteristika:
vlk - spořivý, blázen (vlci nejedí luky)

O žabím koni

Přišel smutný had k jezírku, kde zahlédl žábu. Ta se jej zeptá, proč je tak smutný. Had jí na to odpoví, že jí to říct nemůže, pouze jejímu králi ano.
Přivede tedy žába k hadovi svého krále a had mu začíná vyprávět příběh: "Honil jsem žábu k snědku, ale místo do ní jsem vypustil jed do mladého chlapce, který je teď kvůli mně mrtvý. Jeho otec mne proklel, abych vám dělal koně a aby jediné jídlo, které můžu jíst, bylo darované od vás. Proto vás žádám, nechte mě být vaším koněm a dejte mi najíst, prosím."
Protože král byl hodný, svolil, že had bude jeho koněm a bude dostávat každý den dvě žáby k snědku.

Charakteristika:
had - svorný
král - vstřícný

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi líbila díky tomu, že byla pohádkově poučná. Doporučila bych ji všem.