Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Žijí ve svém štěstí... poněvadž jiné štěstí na světě není."

Dva přátelé

Hlavní postavy:
Boris Andrejevič Vjazovnin - vzdělaný a sečtělý člověk. Kvůli své finanční situaci se musel odstěhovat na venkovský statek.
Petr Vasiljič Krupicin - přítel Vjazovnina, poctivý, klidný a hodný statkář.

Děj:
Vjazovnin přijíždí na svůj statek, zde se seznámí s Krupicinem a stávají se přátelé. Jednoho večera se Petr Vasilijevič pustí do zvláštního rozhovoru s Borisem Andrejevičem o manželství. Petr Vasilijevič chce pak Vjazovninovi dohodit nevěstu. Vjazovnin ze začátku bere všechno jako vtip, ale Krupicin to myslí vážně. Vypraví se za mladou, pohlednou a bohatou vdovou. Ta však Petru Vasiljiči nepadne do oka. Dalšími adeptkami jsou dvě sestry, rovněž bohaté. Ty zas odmítne Boris Andrejevič. Poslední možnost, kterou mu Krupicin nabídne, je mladá, něžná, ale prostá Věruška. Vjazovnina Věruška zaujme. Požádá ji o ruku a ona souhlasí. Věruška je hodná a pracovitá žena. Přesto Vjazovninovi něco chybí. Rozhodne se odcestovat. Opouští na pár měsíců Věrušku a odjíždí do Francie. Tam je nechtě v banální potyčce vyzván na souboj, ve kterém umírá.

"Provdala se za Vjazovnina bez donucení a bez nadšení, byla mu věrna a oddána, avšak neoddala se mu cele, truchlila pro něho upřímně, ale ne nijak chorobně."

Věruška se později stala manželkou Petra Vasiljiče.

Zátiší

Hlavní postavy
Vladimir Astachov - seriózní, vzdělaný muž, majitel vesnice Sasová.
Marie Pavlovna - tichá klidná a zásadová žena, švagrová Ipata Michajloviče.
Naděžda Alexajovna - veselá, koketní, šibalská a bezprostřední, přítelkyně Marie Pavlovny.
Petr Alexejič Vereťjev - bratr Naděždy, vtipný, humorný, lehkomyslný, miluje Marii Pavlovnu, nedokáže své lásce nic dát, i když se jí o své lásce snaží přesvědčit. Rád pije se svými kamarády.

Děj:
Vladimir s Astachov se seznámí s Ipatem Michajlovičem, který ho pozve na návštěvu. Setkává se zde s Marií Pavlovou a s Naděždou. Později se seznámí s Vereťjevem, který stojí o Marii.

"Jenže já vás mám rád, právě proto, že nejste vznešená slečna, že se nesmějete se zbytečně, nenosíte rukavičky na svých rukou, které se právě proto tak hezky líbají, že jsou opálené a člověk v nich cítí sílu... Miluji vás proto, že nemudrujete, že jste hrdá, mlčenlivá, nečtete knihy, nemáte ráda verše..."

Vladimir Astachov dostane pozvání na ples, které přijímá. Na plese se dostane do nepříjemnosti se Stelčinským, který ho vyzve na souboj. Zmatený Astachov přijímá, i když toho později lituje. Zachrání ho Petr Alexejič, který Stelčinskému domluví. Petr Alexejič odjíždí do Petrohradu. Astachov se setkává s Marií, která se velmi po Petrově odjezdu velmi změnila.

"Ruměnec zmizel z pohublých tváří, pod očima velké černé kruhy. Rty trpce semknuté, celý její obličej nehybný a ponurý, byl jako z kamene."

Marie Vereťjeva milovala a odloučení nesnesla, utopila se. Vladimir Astachov se ožení s bohatou a vlivnou ženou, tak jak si přál. Po pěti letech se setkává s Vereťjevem, který je změněný, zestárly a utápí svůj život v alkoholu.

Korespondence
Patnáct dopisů, které si mezi sebou poslali Marie Alexandrovna a Alexej Petrovič. Přátelé. V těchto dopisech se mimo jiné také řeší osud inteligentní ženy v Rusku v 19. století.

"Kráčejte kupředu, dokud můžete. A kdyby se vám podlomily nohy, usedněte poblíž cesty a pozorujte kolemjdoucí beze zloby a závisti. Však oni taky daleko nedojdou."

"Celý náš život je sen, a to nejlepší v něm je zase sen."

Jakov Pasynkov
Neznámý, který vypráví tento příběh, je pozván na návštěvu ke svému bývalému spolužákovi. Setkává se tam s Asanovem, který mu v opilosti ukáže dopisy od své milé. Neznámý to nevydrží a dopisy otevře. K jeho zděšení zjistí, že jsou od dívky Sofie Zlotnické, mlčenlivé, klidné a nepřístupné, do které je neznámý tajně zamilován. Další den přijde ke Zlotnickým a udělá Sofii výčitky. Tím pozbude její úcty. Aby se utěšil, jde navštívit svého dlouholetého přítele Jakova Pasynkova. Jakov Pasynkov byl vychován Němcem, který se ho po smrti otce ujal a dal mu dobré vychování. Z chlapce vyrostl dobromyslný, rozvážný a citlivý muž.

"Pasynkov byl poslední romantik, jeden z posledních romantiků, s kterými jsem se kdy setkal."

Pasynkov si se Sofií promluví a vše ji vysvětlí. Sofie se vdává za Astachova. Neznámý odjíždí z Petrohradu a opouští nešťastnou lásku i svého přítele. Po sedmi letech se setkává s Pasynkovem, který umírá na zranění. Neznámý je v jeho posledních hodinách u něj. Pasynkov se mu svěří, že také on byl zamilovaný do Sofie Zlotnické, jako do žádné jiné. I jemu její vdavky zlomily srdce. Pasynkov potom umírá. Za dva roky se neznámý dostává do Moskvy, ve které pobývá i Sofie. Jde ji navštívit. Sofie ho přijme. Přijde řeč na Pasynkova. Neznámý ji sdělí, že je mrtev. Sofie mu v pohnutí povypráví příběh její starší sestry Varvary, která celou svou duší milovala Pasynkova. Neznámý je zaskočen. Posílá Sofii dopis, ve kterém ji svěří, to co mu Pasynkov řekl před smrtí, že miloval ji Sofii. Nedostupná Sofie vše přijme s klidem.

Faust
Povídka je psána v devíti dopisech, které píše Pavel Alexandrovič B. Semjonovi.
Pavel Alexadrovič B. přijíždí na své zpustlé sídlo, na kterém nebyl už devět let. Setkává se s Priimkinem, který má za manželku Věru Nikolajevnu, kterou Pavel Alexandrovič kdysi požádal o ruku, ale její matka byla proti.

Věra Nikolajevna (rozená Jelcovová) - duchaplná, mírná, krásná žena, velmi přísně vychovaná svou matkou, ke které velmi lnula a ve všem se jí podřizovala.

Děj:
Pavel Alexandrovič se setkává s bývalým kolegou z university Priimkinem, který má za manželku Věru Nikolajevnu. Pavel Alexandrovič je na Věru velmi zvědav a je překvapen, že se za ta léta skoro nezměnila. Mezi tím ji matka zemřela. Pavel miluje romány a poezii a je udiven tím, že Věra ještě žádný román ani poezii nečetla, že stále ještě dodržuje pravidlo, které jí jako malé přikázala matka, které v poezii viděla jen špatnost a nenáviděla vše, co by působilo na obrazotvornost. Petr Alexandrovič se rozhodne, že Věře přinese Goethova Fausta. Věra souhlasí a Fausta si vezme, aby si ho přečetla. Po přečtení je ale zamlklá a rozrušená. Pavel přijíždí za Věrou skoro každý den. Zamiluje se do ní a láskou chřadne. Věra taky podlehne tomuto citu a svou lásku mu vyzná. Políbí se, ale Věra spatří svou mrtvou matku a uteče. Další noc měl Pavel Alexandrovič přislíbenou schůzku, na kterou se Věra nedostaví. Pavel se dovídá, že je nemocná. Zjevila se její matka a Věra blouzní. Po dvou týdnech umírá.

"Měl jsem prchnout, jakmile jsem poznal, že ji miluji, že miluji vdanou ženu. Ale zůstal jsem - nádherné stvoření se roztříštilo, a dnes v němém zoufalství hledím na své dílo. Ano, Jelcovová žárlivě střežila dceru. Uchránila ji až do konce a při neopatrném kroku ji odnesla s sebou do hrobu."

Asja

Hlavní postavy:
N.N. - vypráví příběh, který se mu stal před mnoha lety, kdy se jako mladík vydal do Německa.
Asja - nevlastní sestra Gagina, půvabná, ztřeštěná, dcera bohatého pána a služky. Je hrdá a ctižádostivá.

"Štěstí nezná zítřek. Nezná ani včerejšek. Nepamatuje se na minulost, namyslí na budoucnost. Zná přítomnost, a ještě to není ani den, ale pouhý okamžik."

Děj:
N.N. se seznámí s Gaginem a s Asjou v Německu. Brzy si Gagina oblíbí. Zprvu je zaražen Asjiným chováním. Asja je někdy rozjívená a divoká, jindy zadumaná a smutná. Gagin v N.N. poznává přítele a poví mu Asjin příběh o jejím původu. Asja požádá N.N. o schůzku. Ten jde za jejím bratrem, který mu řekne, že ho Asja miluje. N.N se vydá na schůzku, kde mu Asja vyznává své city, ale N.N. ji zahrne výčitkami a Asja uteče. N.N. a Gagin se ji vydávají hledat. N.N. si uvědomí, jak moc ji miluje. Nakonec se Asja vrátí domů. N.N. ji chce vyznat svou lásku, ale odkládá to na zítřek. Další den Asju ani Gagina nezastihne. Odjeli, aniž by se Asja dozvěděla, jak moc ji N.N. miluje. N.N. se pokoušel Asju najít, ale už ji nikdy nespatřil.