Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• historický román
• určeno starším dětem

Příběh o osudu dívky Nausiky v době minojské kultury (Kréta). Součástí knihy je obrazová příloha, slovníček pojmů, rejstřík mytických postav a seznam mýtů objevujících se v textu.
Kalliope se probudila z těžkého snu, jenž se jí bude zdát ještě mnohokrát. Je sama, manžel Nausikleves odplul hned po svatbě na obchodní lodi do Egypta. Mladá žena dosud neví, že její muž se nikdy nevrátí a že ona čeká dítě. Prohlédne až ve svatyni, kdy jí kněžka prorokuje, že dítě bude zaslíbeno Poseidónovu kultu, kde bude i tančit s býky. Když se Nausika narodí, její matce je teprve 16 let, ale je pevně rozhodnutá dceru před věštbou ochránit. A udělá pro to všechno! Kalliopin šťastný život skončil, dobrodružství Nausiky z Knossu začíná. Sudička Klotho však rozpřádá svou božskou nit osudu dál...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2015 (1. vydání). Ilustroval Nikkarin. Počet stran: 247. ISBN: 978-80-00-04145-2.

OBSAH:

Děj knihy se odehrává na Krétě v okolí města Knóssos v době těsně po výbuchu sopky na ostrově Théra, tedy asi v 17. století př.n.l. Základním tématem je otázka svobody v rozhodnutí, kterým se člověk vzepře osudu. Tuto svobodu má pro svou dceru vybojovat mladičká Kalliope tím, že odmítne vyslyšet vůli bohů a podřídit se. Sama Nausika prokáže velkou sílu a samostatnost, když o svém osudu začne jako dospívající dívka rozhodovat sama.

Kniha začíná zlým snem, jenž se občas zdá mladičké Kalliope. Ta se se svou sestrou Kleio, kněžkou Poseidónova kultu, vydává do svatyně učinit posvátnou oběť bohům. Je jí vyložena věštba o osudu její dcery, kterou nosí pod srdcem - má být také zaslíbena Poseidónově kultu. To se Kalliope nelíbí, chtěla by své dítě vychovávat sama a svobodně. Pokud by se věštba měla naplnit, dítě by jí bylo odebráno, aby bylo vycvičeno v náročném a nebezpečném tanci mezi býky, jímž je Poseidón při obřadu tzv. tauromachií uctíván. A jako dospělá by se pak stala sama kněžkou kultu a nesměla se provdat.

Kalliopin muž Nausikléves se nevrátil z poslední námořní výpravy, Kalliope tedy sama rozhodne o osudu své novorozené dcery Nausiky, předstírá její smrt a přenechá ji k výchově své přítelkyni Therese, jež se do jejich vsi dostala jako bezprizorní tulačka a stala se její pomocnicí a přítelkyní. Theresa Nausice nahradí vlastní matku, vypráví jí o ní i o sobě. Na Krétu se dostala z ostrova Théra (dnes Santorini) jako jedna z mála, kteří po zemětřesení stihli uniknout ještě před výbuchem sopky, který ostrov naprosto zničil. Přilehlé oblasti navíc zpustošila obrovská vlna tsunami, kterou erupce způsobila. Theresa se tak podruhé narodila ještě znovu na Krétě, když přežila i tuto katastrofu, na rozdíl od místní rodiny, jež se jí tehdy ujala. Protože přišla o všechny své blízké, o to více se upínala k Nausice.

V té se probudil skrytý taneční talent, dokonce začala sama dovádět mezi divokými kozami a napodobovala tanec s býky, takže byla kněžkami Poseidónova kultu přes Theresin nesouhlas odvedena do Knóssu a cvičena v tanečních dovednostech. Byla vzpurná a divoká, nerada se podvolovala pravidlům a příkazům, vyznačovala se ale opravdu výjimečným nadáním, a to se sama rozhodla zdokonalovat.

Její matka Kalliope se mezitím také přestěhovala do Knóssu, podruhé se provdala, ale její život štěstím neoplýval: nedařilo se jí nalézt ztracenou dceru ani Theresu, a dokonce jí nebylo dáno ani počít další dítě.

Zato Nausice se dařilo dobře, povšiml si jí sám Athan, králův syn a tanečník s býky. Ten znal také Kalliope, o spojení obou ale nikdo nevěděl. Zatímco Kalliope pátrala po Nausice, Nausika se připravovala na tauromachie, slavnostní obřad k uctění Poseidóna, při němž mladí lidé tančili mezi býky, přeskakovali je a nakonec je obětovali bohům.

K setkání obou žen došlo spíše náhodou, a to prostřednictvím Theresy, která samým trápením přišla o rozum, dokonce zapomněla i své jméno. Nausiku při obřadu však poznala, oslovila ji a tím na ni Kalliope upozornila. Kalliope trpěla při pohledu na tančící Nausiku, zavolala na ni, Nausika se přestala soustředit a byla zraněna. Tím se naplnila její obava, že ji nedokáže ochránit před zlým proroctvím, které jí předurčilo tanec a smrt mezi býky.
Nausika protentokrát živá vyvázla a matce nejdříve zazlívala, že ji od sebe odvrhla ve snaze odvrátit ji od toho, co si nakonec stejně zvolila a oblíbila. Utrápená Kalliope se rozhodla vzít si život otrávením, dříve než skonala, přijala Nausičino usmíření.

VLASTNÍ NÁZOR:

Děj je podán poutavě a napínavě, hodnotné jsou pak zejména pasáže, ve kterých jsou zprostředkovány informace o krétské historii a způsobu života lidí před 3500 lety. Autorka čtenáře seznamuje s činnostmi, rituály, předměty denní potřeby, oděvem tehdejších Kréťanů, ústy Theresy představuje mnoho mýtů spojených s tímto ostrovem (např. o Minotaurovi, o zrození Dia, o Daidalovi s Ikarem). V závěru knihy autorka dokonce poskytuje slovník pojmů, kterým by čtenář nemusel rozumět, abecední rejstřík mytologických postav, seznam mýtů i s odkazem, na které straně knihy se objevují, a mapy Středomoří s místy, o nichž je v ději zmínka. Za zmínku stojí též Nikkarinovy ilustrace, zejména poučná obrazová příloha uprostřed knihy, znázorňující výjevy ze života tehdejších lidí. V doslovu autorky se dozvídáme přesná fakta o výbuchu sopky na Théře, který je považován za jeden z největších vůbec, zároveň bývá označován jako začátek úpadku minojské kultury. Kniha je velmi poučná i zábavná současně, skrze zajímavý příběh dává nahlédnout do dávné minulosti.