ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

London Jack (*12.01.1876 - †22.11.1916)

­­­­

Tulák po hvězdách (3)

Psychologický román vychází z autentického příběhu a je obžalobou americké justice, ale i dokladem nezdolnosti lidského ducha.
Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl odsouzen za vraždu svého kolegy na doživotí. Většinu času strávil v samovazbě ve svěrací kazajce. I přesto si však dokázal uchovat svou svobodu - svobodu ducha a svobodu myšlení. Přestože byl nejpřísněji izolovaným vězněm, toulal se nejen světem, ale i časem. Každý den opouštěl jeho duch spoutané tělo, aby prožíval dobrodružství mužů z nejrůznějších historických období a tak sledoval nezničitelnou paměť lidstva.
Kniha byla inspirována skutečným případem nevinně odsouzeného člověka, jenž strávil 5 let v samovazbě, než byl v roce 1914 propuštěn poté, co Jack London prosadil obnovu jeho procesu.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Dobrovský v Praze roku 2017. Z anglického originálu The Star Rover přeložila Marie Mašková. ISBN: 978-80-7390-666-5.

HLAVNÍ POSTAVA:

Darrell Standing - odsouzený vrah, inteligentní, vyučený profesor

SHRNUTÍ DĚJE:

Darrell Standing byl profesor agronomie na univerzitě, dokud nezabil svého kolegu pod vlivem rudé zloby, která se projevuje tak, že člověk jediné, co pociťuje, je vztek. Díky tomu se dostal do vězení.

Ve věznici byl v tu dobu i Winwood, který plánoval hromadný útěk, ten se mu ale nepovedl, a když ho chytli, tak řekl, že Darrell ví, kde se nachází dynamit, díky němuž se měli dostat ven. Standing byl přesunut do samovazby a tam byl následně vyslýchán. On jim opakoval, že o žádném dynamitu neví, ale nikdo mu nevěřil, a tak na samotce zůstal.

Později, když byl v samovazbě už nějakou dobu, se zvládl dostat ven a snažil se zabít Winwooda, ale byl tak zesláblý, že tam nedokázal dojít, a proto ho chytl hlídač. Standing ho praštil a hlídači začala téct krev z nosu. A jak říká zákon: "Udeří-li odsouzenec na doživotí vězeňského dozorce, dopouští se tím hrdelního činu." Proto byl Darrell odsouzen na smrt oprátkou.

Později, jelikož byl stále sám a nudil se, naučil se hrát ve svém podvědomí sám se sebou šachy. Také si udělal pomyslnou čáru ve své cele, a když sedla moucha pod tuto čáru, tak ji plácl; když moucha byla nad čárou, nic se jí nestalo. Mouchy hru chápaly a hrály ji také, tedy až na jednu - ta si hrát nechtěla, ačkoliv byla zdravá a nic jí nebylo.

Jednoho dne si Standing všiml, že někdo stále klepe na zeď, a tak se snažil přijít na to, jakým způsobem to funguje. Zjistil, že způsob se každý den mění, ale zvládl prolomit jeden z těchto kódů. Také zjistil, že odsouzenci na smrt jsou tři: on, Morrell a Oppenheimer.
Morrell jednoho dne prozradil, že se pomocí svěrací kazajky naučil utéct ze svého vlastního těla. Musel počkat, dokud člověk zeslábne a potom si říct, že jistojistě zemře, začít třeba palcem u nohy, ale musí tomu opravdu věřit, že jinak to nefunguje. Standing byl zanedlouho dán do svěrací kazajky a k té příležitosti se vsadil s vězeňským hlídačem, že jestli se zvládne i po deseti dnech ve svěrací kazajce usmát, tak dají jeho spoluvězňům balíček tabáku. On souhlasil, a tak ho zavázali do svěrací kazajky.

Ten den se pokusil dostat se do stavu, který jeho spoluvězeň popisoval, ale když se dostal až ke hlavě, tak si uvědomil, že mu Morrell zapomněl říct, jestli má nechat zemřít i hlavu. Nakonec se mu to povedlo a objevil se jako oblečené dítě - stejně jako se oblékají mladí andělé. V ruce měl dlouhou skleněnou tyčku a jejím koncem se musel dotknout každé hvězdy, kolem které prošel. Kdyby se nějaké nedotkl, byl by uvržen do vesmírné propasti. Putoval staletí a jeho cesta se stávala jasnější a jasnější, uvědomoval si, že je to on, Darrel Standing. Najednou ucítil úder a ozvěnu ve vesmíru, dostal velkou křeč a díky tomu se objevil zpět v San Quentinu. Zjistil, že někdo hláskoval sdělení, ale hned poté usnul a uslyšel kopyta. Zjistil, že je ve Francii a jmenuje se Vilém ze Sainte-Maure; když tento Vilém zemřel, tak se vrátil do reality.

Za 24 hodin ho přišli zkontrolovat v jeho cele a on se přinutil se na ně usmát. Později opět usnul a vzbudil se jako osmi nebo devítiletý kluk, který seděl naproti matce utěšující své dítě. Jmenoval se Jesse. Po deseti dnech Standinga vzbudili a on se na ně usmál, tím vyhrál sázku a hlídač musel dát odsouzencům na smrt tabák.

Jednou si s Edem Morrellem "povídali" a on Darrellovi řekl, že nikdy necestoval v minulých životech, ale jenom jako duch, který je v přítomnosti. Vždy byl jenom Ed Morrell, nikdy někdo jiný. Oppenheimer jim nevěřil, a tak se dohodli, že Morrell mu řekne, jaký bude titulek v novinách a potom se zeptají nějakého hlídače, jestli je správný.

Standing se dále dostával do svých minulých životů a objevil se například jako Ragnar Lothbrok nebo Adam Strang.
Jednou se Darrellovi povedlo být jako duch a navštívil Oppenheimera. Vypadal jako kostra a měl bolák na pravém boku, který si sám ošetřoval. A když byl jako tento duch, zaslechl, jak se o něm jeho spoluvězni baví. Říkali si, jakou má kuráž a že neřekl nic o již zmiňovaném dynamitu. Později Standinga vyvedli z jeho cely a dali ho do cely smrti. Tam ho chtěl navštívit Morrell, ale nedovolili mu se rozloučit. Po pěti letech samovazby ukončili život Darrella Standinga za použití oprátky.

VLASTNÍ NÁZOR:

Už dlouho jsem hledala knihu, která by mě bavila tak jako tato. Celá kniha je krásně napsaná a zajímavým příběhem povzbuzuje čtenáře nepřestávat a číst dál. Nejvíce mě bavily části, kde Standing popisoval, co se dělo uvnitř vězení. Moc se mi také líbila hra s mouchami a celkově jak později naučil svého spoluvězně hrát šachy, i když je v životě nehrál. Také občas popisoval místa nebo lidi, kteří byli okolo něj. Ty popisy byly moc hezky napsané. Naopak se mi moc nelíbily části o těch jeho minulých životech - než jsem pochopila, kde je a co vlastně dělá, tak jsem se do toho zamotala. Nejzajímavější příběh o životě byl o Jesseovi, kde je přepadli Indiáni a on s ještě jedním klukem se převlékl za dvojčata a společně vyšli ven, aby nabrali do džbánů vodu. U Jesseho jsem fandila, aby se z toho dostali, ale nezvládli to a stejně zemřel.

Z knihy si odnesu, že bych neměla vraždit svého kolegu v práci, abych nedopadla jako Standing ve věznici. Knihu jsem si vybrala, protože se mi líbilo si o ní povídat na knižním klubu a zaujala mě zajímavým příběhem. Knihu bych doporučila všem lidem, kteří neradi čtou obyčejné knihy, třeba ty romantické.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Škliboid, 15.07.2023

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Jack London - Tulák po hvězdách (3)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)