Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Schvácený student si cestou do Prahy odpočine u silnice, když tu jde kolem plavovlasý urostlý chlapík a přizve ho, aby šli do Prahy spolu. Začne mu vyprávět, že sám měl bratra, který se vydal studovat do Prahy, ale jeho bratr tam umřel. Mladík mu zas povídá, jak ztratil peníze, ale že nikde nežebral a že má teď hlad. Plavovlasý vytáhl chleba a ochotně se rozdělil. Když kolem jel povoz, svezl studenta a batoh plavovlasého, který sám klusal vedle vozu. Dojeli do hostince, kde plavovlasý muž, teď již znám jako Matěj, opět hostil studenta, nyní Matouše. V hospodě Matouš zjistil, že Matěj nevěří na přátelství a nabádá ho, aby moc na kamarády nespoléhal, ani na Matěje samotného.

Uběhlo pět roků, co nikdo o druhém neslyšel, když jednou se u Matouše zastavil v práci Matěj sám a chtěl si s ním o samotě promluvit. Matěj měl totiž nápad na vydělání peněz, z toho udělali podnik a měli se oba dobře. Pánem závodu byl Matouš a Matěj dílovedoucím. Matěj si vynahrazoval za peníze všechno, co mu bylo v mládí odepřeno. A Matouš byl spíše šetrný. Matěj začal flákat práci, ale o peníze neměl nikdy nouzi, Matouš vždycky dal.

Minulo dalších pět roků, Matouš najednou žil s větší nádherou a Matějovi se jaksi nedostávalo peněz, řekl, že to tak nenechá, a protože to celé byl vlastně jeho nápad s firmou, domůže se práva a bude pánem jako Matouš. Šel za Matoušem a říká mu, co chce, a on povídá: "Ne, nikdy. Na kamarádství nespoléhej, víš, jak to chodí."

Matouš vyhodil Matěje ze závodu se slovy, že už mu nikdy nepřijde žádná mzda a že se o něj Matějova žena sama postará.
Matěj to tak nechtěl nechat a šel k soudu, byl zdrcen, že jeho žena měla jít svědčit proti němu, ale ta jen dala soudu listinu a odešla. Po přečtení listiny nahlas padl Matěj Matoušovi okolo krku. Vždyť podle té listiny byl již 7 let vyloučen z veškerého působení v závodě, ale také, že celá jeho rodina vlastnila přesně půlku celé továrny a vlastně polovinu užitku z celé továrny.