Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno, 2000, 108 stran

OBSAH:

Autor promlouvá k lučním květinám a houbám jako ke svým přátelům. Klade jim otázky nebo jim vypráví své dojmy, pocity nebo příběhy.

Lanýž - Spisovatel se ho ptá, kolik času musí uplynout, než jádro vlašského ořechu bude větší než lidský mozek.
Muchomůrka - Autor ji chválí, že má krásu i jed, obě od Boha. Krásu pro rozkoš a jed pro obranu.
Pampeliška - Užitečně tráví život. Dobývá světlo a zachycuje co nejvíce rosy.
Brambořík - Autor se ptá, co mu udělali lidé, že se od nich tak odvrací? Až bude starší, pozná, že lidé ubližují nejvíce z nevědomosti.
Vlčí mák - Vypráví mu příběh. Potká slepou dívku. Ptá se jí, jestli už milovala, ona odpovídá, že očima ne. Oslepla, když byla malá, nepamatuje si ani, jaké je nebe. On říká, že sice vidí lilie, města, nebe, ale ve skutečnosti nevidí. Rozdíl mezi nimi je v tom, že autor věří. Ne proto, aby mohl více vidět, ale proto, aby mohl více milovat.
Přeslička - Miluje ji, protože je poslední svědkyní doby, kdy nebyli lidé.
Maceška - Nehodila se mu do kytičky. Spisovatel tím myslel asi na svoji macechu.
Pomněnka - Její prostota je záviděníhodná.
Jitrocel - Ptá se ho, jestli mu nebývá smutno tam nahoře v jeho minaretě.

CITÁT Z KNIHY:

Co tomu říkáš? Myslím, že je v tom nějaký zákon, že láska prchá od lidí. A bylo by třeba jít až na kraj světa, aby se mohla zastavit?

VLASTNÍ NÁZOR:

Některé myšlenky byly pěkné a odrážely Demlovu povahu nebo osudy.