Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• satirická alegorie
• podtitul: Světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli uspokojení a radosti že přichází.

Autor popisuje své putování po labyrintu světa. Pozorně prohlíží život a ostrou satirou odhaluje nespravedlnosti, nepořádky a zlořády u různých stavů a povolání, privilegovaných nevyjímaje.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Odeon v Praze roku 1984 (v Odeonu 3. vydání). Počet stran. 195.
K vydání připravil, ediční poznámkou opatřil, vysvětlivky sestavil a doslov napsal Jaroslav Kolár. Ilustroval Miloslav Disman.

STRUČNÝ DĚJ:

Hlavní postava-poutník se rozhoduje o svém povolání. Potká Všezvěda Všudybuda, který mu nabídne, že mu bude dělat průvodce. Cestou potkají Mámení, jež se k nim přidá.
Poutníkovi dají na krk uzdu všetečnosti a na nos nasadí brýle, které zkreslují okolní svět. Přes tyto brýle vidí vše obráceně - blízké jako daleké, černé jako bílé apod. Naštěstí mu je ale nasadí křivě, takže vidí i realitu.

Jeho průvodci ho zavedou na vrchol vysoké věže a hledí dolů na město s dvěma branami. Město je rozděleno do šesti stavů: řemeslníci, učenci, duchovní, vrchnost, rytíři a domovní stav.
Sejdou dolů k jedné bráně. U té sedí stařec s hrncem, ve kterém jsou cedulky s povoláními. Poutník dostane cedulku s nápisem "dívej se". Se svým doprovodem tedy vstoupí do města a postupně se dostanou do všech částí města i do zámku moudrosti. Ani v jedné části města se mu nelíbí, je znechucen, všude vidí samé intriky, násilí. Chce opustit město, ale zděsí se pohledem přes hradby, bojí se smrti. Uslyší boží hlas, který mu říká, ať se vrátí, odkud vyšel, do domu srdce svého, a ať zavře po sobě dveře. Poutník spatří boží slávu a je přijat za člena rodiny Božích lidí.

Kniha končí modlitbou:

Gloria in excelsis Deo
et in terra pax hominibus bonae voluntatis.
(Sláva na výsostech Bohu
a na zemi pokoj lidem dobré vůle.)

PERSPEKTIVA:

Autor se účastní děje jako poutník. Soustředí se hlavně na chování lidí.
Nevidí jedinou kladnou věc na světě.