Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Práh v Praze roku 2019. Ilustroval Miroslav Huptych. Do jazyka 21. století upravil Lukáš Makovička. Počet stran: 283. ISBN: 978-80-7252-814-1.

O AUTOROVI:

• nazýván "Učitelem národů"
• významně zasáhl do světové pedagogiky, teologie a diplomacie
• zakladatel moderní pedagogiky
• narodil se pravděpodobně v Nivnici
• dětství prožil v Uherském Brodě
• studoval ve Strážnici a na bratrské škole v Přerově - poté studoval také v Německu
• po návratu se stal správcem přerovské školy, později knězem ve Fulneku
• první manželka Mandalena a jejich dvě děti zemřely na mor (poté měl ještě dvě další manželky)
• jako nekatolík musel po bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620) opustit Fulnek - tajně se ukrýval na panství Karla staršího ze Žerotína (Brandýs nad Orlicí)
• v roce 1628 odešel do exilu (polské Lešno, Anglie, Švédsko, Amsterodam)
• zemřel v roce 1670 v Amsterodamu (do Čech už se nikdy nevrátil)

SPOLEČENSKO-HISTORICKÝ KONTEXT:

• "temné" období pobělohorské
• rekatolizace
• pronásledování nekatolíků - nuceni konvertovat nebo emigrovat
• dílo vzniklo během autorova pobytu na panství moravského hejtmana - ovlivněno autorovými zkušenostmi a zážitky (pobyt v Polsku, plavba do Anglie...)
• Labyrint světa a ráj srdce sehrál důležitou roli také během českého národního obrození
• přeloženo do mnoha evropských jazyků
• autorův záměr: poskytnutí členům jednoty bratrské (a dalším exulantům) útěchu v tíživé situaci - nacházení životní jistoty v Bohu

O DÍLE:

Labyrint světa a ráj srdce je jedním z nejznámějších děl J. A. Komenského a zároveň jedním z vrcholných děl barokní literatury. Jde o klasicky alegorické dílo, v němž autor zobrazuje poznání marnosti celého světa. Při psaní se Komenský inspiroval zážitky ze svého života.

Knihu věnoval autor tehdejšímu moravskému hejtmanu Karlu staršímu ze Žerotína, na jehož panství v Brandýse nad Orlicí se na počátku pobělohorské doby jako protestant ukrýval.

DĚJ:

Kniha je psána v ich-formě a vypráví ji jakýsi poutník (autorovo alter ego), který se vydává do světa, aby našel profesi, jíž se bude v životě věnovat. Na cestě se k němu připojují hned dva průvodci, Všezvěd a Mámení, kteří mu nasadí jakési brýle, které mu měly zkreslit pohled na svět.

Svět je v knize popsán jako velké město, v němž je sedm velkých ulic rozdělených podle jednotlivých stavů. Poutník si nejprve prohlíží svět "z vyšší perspektivy", přičemž vidí zrození, rozdělení profesí i smrt. Poté postupně prochází jednotlivé stavy.

V prvním stavu, rodinném, spatří strasti společného bytí. Svazek manželský je zde znázorněn nerozpojitelnými kovovými pouty. Zde také autor poukazuje na svá manželská pouta, tedy na první manželství s Mandalenou Vizovskou, s níž měl dvě děti.

V dalším stavu - řemeslnickém - shledá dřinu a úsilí, které musí řemeslníci každý den vynaložit, aby uživili sebe a svou rodinu. Nelíbí se mu také to, že řemeslníci musí živnosti obětovat celý život, a přesto nijak zvlášť neprosperují. Zde také líčí cestu na moře, kterou vykonal a která má symbolizovat Komenského cestu do Anglie.

Dále se Komenský věnuje stavu učených (od filozofů přes lékaře až po právníky), kde také hovoří o psaní knih, které ale často obsahují pouze přeformulované myšlenky jiné knihy. Kritizuje horlivost učenců, kdy každý obhajuje svou víru a myšlenky bez ohledu na názory ostatních. Přesto se však k učeným přidá. Komenský při líčení tohoto stavu uvádí také spoustu slavných jmen, mezi nimi např. Aristotela, Platona, Sokrata.

Ve stavu náboženském nahlíží i na jiná náboženství, než je to křesťanské, nicméně všude odsuzuje to, že se jeho představitelé neřídí tím, co kážou. Dále pak shledává nespravedlnost ve stavu vrchnosti a úředníků, kteří jsou úplatkářští a vůbec jim nezáleží na dobru svých poddaných. Stejně tak odsoudí stav válečný, v němž se nachází vojáci a rytíři.
Poutník je proti násilí, které je navíc páchané bez většího úmyslu a nemá žádné pozitivní výsledky. Tento stav je pro něj jen mrhání lidskými životy.

Po prohlédnutí rozdělení světa je poutník svými průvodci zaveden do chrámu Štěstěny (Fortuny), kde nejdříve shledává, jak se do něj lidé snaží dostat různými cestami, ať už poctivými, či nepoctivými. V chrámu pak sleduje, jak Náhoda vybírá ty, kteří budou šťastní. Poutník je nešťastný, protože na světě nenašel nic dobrého, ale jen samou marnost.

Ve druhé části díla, tedy v Ráji srdce, k poutníkovi promlouvá Kristus a nabádá ho, aby se obrátil k jeho víře. Dále zde autor obsáhle líčí výhody křesťanství a jednotlivé části života porovnává s tím, co poutník viděl ve světě. Následně se autor věnuje výhradně pravoslavné církvi, kterou zde velice chválí.

Poutník tedy nakonec nalezne své životní poslání ve službě Ježíši Kristu a Bohu.

CITÁT Z KNIHY:

"Sapientiae apex, desperatio de rebus mundi."
(Vrcholem moudrosti je zoufání nad pozemskými věcmi.)