Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V knize vypráví Jan Cimický alias doktor Dvořák příběhy ze své praxe v psychiatrické léčebně. Příběhy jsou vyprávěny podle skutečnosti a doktor Dvořák v nich většinou figuruje ve spojení s policií při odhalování kriminálních případů. Valná většina pachatelů skončí na psychiatrii v Bohnicích, a doktor Dvořák má později možnost pořádně si s pacienty promluvit a dát si do souvislostí, proč ten daný trestný čin spáchali.
Pro příklad uvádím velmi zkrácený případ paní Růžičkové, jejíž vymodlenou roční dceru Klárku při cestě do nemocnice zabil opilý řidič. Když se paní Růžičková dostala z nejhoršího, požádala o propuštění a začala po vrahovi pátrat. Přestože nikdo bouračku neviděl, díky své paměti ho paní Růžičková po čtyřech měsících našla. Chodila za ním několikrát denně, a když na něj po čase promluvila, vinu sám přiznal. Před policií to ale popřel, paní Růžičková ho na místě pobodala nožem, a pak spáchala sebevraždu skokem z mostu. Nedokázala žít s tím, že ona přežila, i když její dcera musela zemřít.
Kromě příběhů jsou v knize zařazeny i tzv. semináře, které vysvětlují různé problémy z oboru psychiatrie a psychologie, např. deviace a perverze nebo vliv jednotlivých barev na člověka.

VLASTNÍ NÁZOR:

Ani v jednom příběhu se nestalo, že by doktor Dvořák někoho bezdůvodně odsoudil, aniž by ho znal. Vždycky pátrá do minulosti, zjišťuje, proč ten člověk jednal zrovna tak, jak jednal a většinou najde to, co hledá - totiž nějaké "logické" odůvodnění. Díky seminářům se z knihy populárním způsobem můžete dozvědět i lékařské odůvodnění jevů, které byste asi normálně zavrhli. Z tohoto důvodu mohu knihu jen doporučit, i když některá místa jsou jen pro "silné žaludky".