Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Drdova pohádková hra vznikla v roce 1942, po atentátu na Heydricha, jako odreagování se od tíživé politické situace. Její kořeny nalezneme v pohádkách Boženy Němcové - Čert na zemi, v divadelní hře J.K.Tyla - Strakonický dudák, v loutkové hře Matěje Kopeckého - O krásné Dišperandě a dalších pohádkách a pověstech (O Záhořově loži; O strašidelném mlýnu aj.).

Hrátky s čertem vznikly na objednávku režiséra Jiřího Frejky pro Národní divadlo v Praze. Nejznámější je ale filmové zpracování Josefa Macha s kreslenými kulisami Josefa Lady a hereckými výkony Josefa Beka jako Martina Kabáta, Jaroslava Vojty jako Loupežníka, Františka Smolíka jako otce Školastyka, Josefa Vinkláře jako krásného Lucia, Aleny Vránové jako princezny Dišperandy a Evy Klepáčové jako komorné Káči; starými plesnivými čerty byli František Filipovský a Stanislav Neumann.

Děj Hrátek s čertem je notoricky známý:

1. obraz
Vysloužilec Martin Kabát jde vandrem a má hlad, proto střelí po veverce, ale místo, aby se najedl, přepadne ho loupežník Sarka Farka, který ho chce připravit o život. Martin mu ukáže, že nemá strach, loupežníka přemůže a ten ho pošle do zakletého mlýna, aby se tam naučil bát. Lesem jde i mladý čert Lucius, a když na něj loupežník zvedne kyj, aby ho praštil, čert ho nechá zkamenět. Od Martina chce čert dlužní úpis, ale vysloužilý voják se ho nebojí, úpis mu nedá a ještě si vymůže vysvobození loupežníka, protože jen ten mu může ukázat cestu do mlýna. Martin tedy jde do mlýna a čert do poustevny.

2. obraz
V poustevně žije Otec Školastykus, živí se kořínky, ale nepohrdl by čímkoliv jiným. Vycítil, že Lucius je čert a odehnal ho od sebe jménem Boha. Do poustevny přišla Dišperanda prosit poustevníka, aby se přimluvil u jejího tatínka a ona si nemusela vybrat mezi svými nápadníky - pihovatým Romualdem Transparentským a princem Isidorem, co mu "haraší na cimbuří". Závidí své komorné Kačence její nápadníky. Lucius se chopí své příležitosti, představí se jako synovec Školastyka a ten se ho nedokáže zbavit. Dišperandě je Lucius sympatický, proto když se konečně poustevníkovi podaří se ho zbavit, běží ho hledat.

3. obraz
Ale i Káča má trápení, její nápadníci jsou "z Líbáně, z Drážďan, ale žádný od Berouna" a ona by se tolik chtěla vdávat. Toho využije Lucius a nabídne jí ženicha za úpis vlastní krví. Káča mu nevěří, podle ní není čert, ale v tu chvíli slyší, že ho hledá princezna, proto se Lucius musí rozdvojit, jeden zůstává u Káči, druhý přispěchá k princezně. Čert oběma dívkám nabízí ženicha, obě o tom uvažují, ale žádná nepřizná, že nabídka přišla od čerta, Káča tvrdí, že jí ho nabídla babička a princezna se zaštítila poustevníkem.

4. obraz
Martin přichází do Čertova mlýna, kde přes den spí dva staří čerti Omnimor a Karborund, v noci se hrají karty o duše poutníků, kteří do mlýna zabloudili. Protože mlýnu se každý vyhýbá, nemají čerti mnoho práce. Než Kabát do mlýna dorazí, vzbudí čerty Lucius a nařídí jim, aby se postarali o Kabáta, Lucius si nechá na starost dívky, které mají přinést podepsané úpisy. Čerti ale v době, kdy dívky přicházejí, spí a uvítá je Martin Kabát, který pozná, že naletěli čertovi a chce je zachránit. S úpisy přichází Káča, princezna čeká před mlýnem a Káča považuje Kabáta za starého čerta. On jí to nevyvrací, vezme si úpisy, dá je do kabátu a má radost, jak na čerty vyzrál. Lucius se vzbudí a pozná, že prohrál a úpisy nedostal. Staří čerti se snaží dostat Martinovu duši, on on jako zkušený karbaník nechce hrát s označenými kartami, vytáhne svoje karty a vyhrává na čertech peníze. Lucius volá na pomoc Soloferna, ten přichází s vyřídilkou advokáta a vyhraje na Martinovi jeho starý kabát spolu s úpisy dívek. Martin poznal, že prohrál duše nevinných dívek a dá se do boje.

5. obraz
Lucius se snaží, aby poustevník zhřešil a mohl si ho odnést do pekla. Do jejich rozhovoru se vmísí lovčí ze zámku, který musí ulovit mnoho zvěře na zásnubní hostinu princezny. Přichází Martin a chce po poustevníkovi, aby mu pomohl zachránit duše princezny a Káči, ten nejprve nevěří tomu, že by dívky zhřešily a potom jim jako hříšnicím peklo přeje. Ale Martin se s tím nechce smířit, jde hledat pomoc dál. K poustevníkovi přilétá anděl Teofil, přináší mu denní chléb a ani on nevěří, že by si dívky zasloužili peklo. Poustevník se s ním, že by to bylo nespravedlivé, aby on poustevník, který si zaslouží Milost Boží, byl ve stejné kategorii jako ty hříšnice.

6. obraz
Martin Kabát jde hledat pomoc u loupežníka, ale ani on pomáhat nechce, proto si u něho Kabát půjčí alespoň loupežníkův kyj.

7. obraz
Káče přišla do pekla s Karborundem, který se vydával za jejího ženicha, ale nakonec chtěl utéct a nechtěl s ní mít svatbu. Ani Solfernus nedokáže Káču z pekla vyhodit. Přichází Martin, Káča si stále myslí, že je čert, ale teprve, když Martin požaduje zpátky úpisy, pozná Káča pravdu. Martin se po čertech ohání kyjem a ti mu prozradí, že Solfernus odešel k Belzebubovi na konferenci.

8. obraz
U Belzebuba se sejdou všichni - Solfernus, Martin i Káča, Martin chce úpisy a když je Solfernus podává Belzebubovi, Martin mu je vytrhne a dá si je za košili. Solfernus zuří, vyhrožuje Martinovi peklem a Záhořovým ložem, ale ten nepovolí. Zachrání ho Teofil, který přiletí Belzebubovi sdělit, že pokud nebude Martin vydán zpátky na zem, vtrhne do pekla nebeská jízda.

9. obraz
Martin se ocitl opět v lese, blízko loupežníkovi jeskyně, kyj sice zapomněl v pekle a za to může loupežníkovi oznámit, že v pekle je pro něho připravené Záhořovo lože. To loupežníka velmi polekalo, přiznal se, že nikdy nikoho nezabil, jen strašil smrtí a že se chce polepšit. I když ho chtěl Martin tím Záhořovým ložem jen postrašit, Teofil mu sdělí, že skutečně v pekle pro loupežníka je připravené. Toho se loupežník moc poleká, chce klečet před andělem a žádat záchranu, ale ten mu říká, že se může spasit, pokud mu odpustí někdo z těch osob, které přepadl. A pro Martina má tři přání, které mu anděl splní, protože byl voják tak spravedlivý. Martin mu odpustí a tím si vybere první přání, protože tak zachrání loupežníka před peklem. Anděl si chce loupežníka odnést do nebe, ale to Martin nedovolí, má s loupežníkem jiné plány.

10. obraz
Martin chce loupežníka do Čertova mlýna, aby tam točil kolem. To vidí poustevník a vyčítá andělovi, že se zpozdil s jeho denním chlebem a rozčiluje se, že princeznu s Káčou si nevzal čert. To byla poslední kapka, anděl se rozzlobí nad poustevníkovou pýchou a volá na něj mocnosti pekelné. Martin Kabát vyplýtvá druhé přání, poustevníka zachrání od pekla a má druhého pomocníka na roztáčení mlýnského kola. Oba - poustevník i loupežník - byli zachráněni od pekla a poprvé v životě zakusili fyzickou práci. Martin zjistí, že má prázdnou dýmku a chce jako třetí přání po andělovi dýmku tabákem naplnit, což mu také Feofil splní. Když přiběhne Káča, která se také z pekla zachránila, a chce, aby si ji Martin vzal, protože jí to v pekle slíbil, nezbývá už Martinovi nic, než slib splnit. Jen pláče: "...loupežníka sem zachránil vod pekla, poustevníka sem zachránil vod pekla, a za to ho teď budu mít s Káčou já sám...".

Čtenářský deník	-	Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert
	-	Dařbuján a pidimuži (Němá barikáda)
	-	Hrátky s čertem, Hrátky s čertem (2)
	-	Městečko na dlani, Městečko na dlani (2), Městečko na dlani (3)
	-	Němá barikáda, Němá barikáda (2), Němá barikáda (3), Němá barikáda (4), Němá barikáda (5), Němá barikáda (6), Němá barikáda (7), Němá barikáda (8)
	-	Pancéřová pěst (Němá barikáda)
	-	Vyšší princip (Němá barikáda)
	-	Zákeřník (Němá barikáda)

Čítanka

-

Vyšší princip (Němá barikáda)