Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Němou barikádu píše Drda na konci druhé světové války. Skládá se z 11 povídek z okupace a květnového povstání, které vyšly roku 1946 a byly nazvány podle závěrečné povídky.
"Povídky jako jsou Včelař, Vyšší princip, Hlídač dynamitu a Zákeřník se staly příkladem moderního, hutného povídkového útvaru. Na malém prostoru dokázal autor v jediné, podstatné situaci postavy zachytit její celý charakter, její zázemí i její zrání až do chvíle činu. Vždyť Drda vlastně chtěl ve své Němé barikádě především vydat svědectví o prostém lidovém hrdinství. O hrdinství přirozeném a samozřejmém. O takovém, které vypadá, jako by přišlo samo od sebe. I když tomu tak není a nemůže být." (Jaromíra Nejedlá, Medailon o autorovi)
Němá barikáda byla přeložena do mnoha jazyků, řada povídek byla i zfilmována.

Kniha vypovídá o prostém hrdinství v boji proti fašismu. Je to svědectví lidskosti, obětavého vlastenectví a proletářskému internacionalismu, což uvidíme v následujících povídkách, které jsou velmi působivé.

Včelař
Starý včelař Havlík ukrývá za války 3 muže s vysílačkou. Jednoho dne oblehnou vojáci SS včelín a zastřelí je. Když včelař objeví mrtvolu jednoho z nich, zajmou ho vojáci. Snaží se ho donutit mluvit, kde je ta vysílačka, ale včelař odporuje. Vojáci objeví anténu od vysílačky, která vede do včelína. Tam ale najdou jen úly a začnou je rozbíjet. Rozzuřené včely napadnou všechny vojáky, ale komandant se nevzdává a křičí na včelaře. Ten je zdrcený tou škodou a v troskách úlu hledá královnu. Nakonec, když komandantovi dojde trpělivost, starce zastřelí.
- ani láska ke včelám nedonutila včelaře mluvit, raději zemřel (na konci dramaticky napsáno: "Klečící stařec ani nehlesl. Jen se malinko sesul, dolehl na trávník mezi rozbité plástve, a pravičku, na jejímž ukazováku dosud seděla královna, pohybem neuvěřitelně pomalým vysunul před sebe.")

Vyšší princip
Jednoho dne přišel do septimy ředitel pro 3 žáky, kteří byli zatčeni a později zastřeleni za schvalování atentátu na Heydricha. Druhý den měl někdo z učitelů podat vysvětlení zbytku třídy a byl to jejich třídní, kterému všichni říkali Vyšší princip. Všichni čekali, co jim řekne a Vyšší princip ze sebe vydal větu: "Také já...schvaluji atentát na Heydricha!". Stal se tím hrdinou pro své žáky. (Dvacet septimánů stálo před ním v pozoru, se zdviženými hlavami, s očima planoucíma.)
- řekl to, i když věděl, že je za to trest smrti – měl svoji třídu tak rád, že jí nedokázal lhát

Hlídač dynamitu
Několik havířů kradlo dynamit a vyhazovali jím do vzduchu vlaky SS. Když jim na to přišli, hlavním podezřelým byl František Milec. Přišli si pro něj do dolu, ale díky kamarádovi utíká. Snaží se dorazit domů ke své ženě Bětušce co nejdříve, protože má doma schovaná 3 kila dynamitu. Bětuška je chce vysypat do rybníka, ale vtom vrazí gestapo a vrhá se na Milce. Ten se přiznává, ale žena postaví na plotnu prádelní hrnec, kde schovala dynamit. Oba manželé ruku v ruce umírají spolu s gestapem při výbuchu.
- manželé raději zemřou spolu a dobrovolně, než aby je gestapo umlátilo k smrti
- Bětuška věří ve spravedlnost Boha

Zákeřník
Jednoho krásného dne, kdy se zdálo, že je klid, si šli děti hrát na rozbitou ulici po válečném boji. Najednou do nich začne někdo střílet a malá Helenka umírá (dost realisticky a zároveň metaforicky popsáno: "V měkkém dlažebním podkladu, dvacet metrů za barikádou, leží Helenčino tělíčko. Štěkavá smrt na ni vycenila zuby. (eufemismus) Trr...tatatatata...a podívej se, jestli tu hrůzu sneseš. Pětiletá hlavička je rozčísnuta hřebenem kulometu. Jen po šatech ji maminka pozná. Protože hlava...ach, radši ani nemluv."). Muži se seberou a jdou hledat, kde by střelec mohl být. Najdou ho u jedné staré paní (nejspíš to byla Němka), která ho brání tím, že říká, že ho nabádala. Stará paní vypadne z okna a zabije se. Muži popadnou vojáka a táhnou ho na ulici k mrtvé Helence, kde ho ponižují. Nakonec ho odevzdají partyzánům a ti zjišťují, že to byl lékař. (viz ukázka)
- co dokáže udělat válka z lékaře – místo aby zachraňoval lidské životy, sám zabíjí, a navíc bezbranné děti

• časté přechodníky: nedbaje včel, neporušiv při tom pavučinu (Včelař)
• málo přímé řeči, obrazná pojmenování – metaforický popis, krátké věty; erforma
• první a poslední povídka tvoří rámec příběhů
• psychologické pojetí postav

UKÁZKA: (Zákeřník, str. 86)

„Pojď, svině!“ pobídnou ho štulcem. A tak jej vedou doprostřed ulice k mrtvé Helence. Před domovním vchodem leží stará. Uzlíček zpřerážených kostí v koženém pytli. Její syn ji překročí, jako by šel přes poražený strom. Bez zachvění, bez ohlédnutí. Úzkou, dlouhou lebku nese téměř v záklonu. Vysunuje bradu jak herec na jevišti.
„Klekni! Polib tu krvavou zem!“ řve Martínek a srazí Waltra na kolena v prostředku ulice. Walter se pokouší vstát. „Klekni! Polib!“ A tu se zákeřník vzmohl na poslední gesto. Plivl mrtvému dítěti do krvavého obličeje.
O dvě minuty později byl docela naměkko. Velké zbabělé zvíře, které koktalo krvavou hubou nesmyslné prosby o milost. „Žer zem!“ křičeli na něho a on poslušně žral. Plnou hubou se zalykal černou dlažební zemí, polykal její chuchvalce. Konečně měl jednou dosyta té české země, na niž se vždycky tak hladově třásli!
Pak ho nakrmeného dali do rukou partyzánům.
V jeho legitimaci bylo psáno: doktor lékařství.

Čtenářský deník	-	Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert
	-	Dařbuján a pidimuži (Němá barikáda)
	-	Hrátky s čertem, Hrátky s čertem (2)
	-	Městečko na dlani, Městečko na dlani (2), Městečko na dlani (3)
	-	Němá barikáda, Němá barikáda (2), Němá barikáda (3), Němá barikáda (4), Němá barikáda (5), Němá barikáda (6), Němá barikáda (7), Němá barikáda (8)
	-	Pancéřová pěst (Němá barikáda)
	-	Vyšší princip (Němá barikáda)
	-	Zákeřník (Němá barikáda)

Čítanka

-

Vyšší princip (Němá barikáda)