Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

JAZYKOVÉ ZPRACOVÁNÍ:

Dílo je psáno velmi rozmanitým jazykem, v rozhovorech se objevují především hovorová slova ("Krad sem! Krad! Padesát kilo sem svejma rukama krad!"), vulgarismy ("Přiznej se, prase!", "Dyž takový bestie pobijeme!"), cizí - hlavně německá - slova ("Sie Idiot!"). Na začátku knihy je citát Františka Halase:

Viděl jsem slzy v očích žen
Viděl jsem pěstě zaťaté
Počkejte málo málo jen
však vy nás poznáte

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Zobrazit boj Čechů s fašismem, v řadě drobných příběhů z různých období vylíčil historii šesti let nesvobody. V každé povídce vystupuje vždy člověk, který se nějakým způsobem obětuje pro svou vlast - podle Fučíkových slov:

"Hrdina je člověk, který v rozhodném okamžiku dá vše, aby udělal to, co má dělat v zájmu lidské společnosti."

JAKÝ PROBLÉM DÍLO ŘEŠÍ:

Takřka beznadějný boj prostých lidí jako dělníků, horníků, úředníků, učitelů a žáků beze zbraní proti fašismu v jejich zemi. Tito lidé nejsou výjimeční, jen vědí, co dělají a proč. Žijí v přesvědčení, že lepší je smrt v boji než život v otroctví.

CITÁT Z KNIHY:

"Také já ... schvaluji atentát na Heydricha!" (Vyšší princip)

Očima, přes jichž víčka mu hrčela krev, se díval na svou ženu. Ne na to, jak pro ni chystají nové rány. Na klidný, navyklý, a přece tak významný pohyb zkušené hospodyně, jímž náhle postavila prádelní hrnec doprostřed horké plotny. (Hlídač dynamitu)

Za Prahu! Za Holandsko! Za Španělsko! Soudruhu, pal!
Ratatatatatata, ratatatatata , ratatatatata.
Smrt šmahem všecko podtíná. (Němá Barikáda)

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Děj se odehrává po roce 1945 a následující době sovětské okupace. Každá povídka je situována na jiné místo - například Borkovice, válečná fronta, Praha...

OBSAHY VYBRANÝCH POVÍDEK

Hlídač dynamitu
Hlavní postavy:
František Milec - nikdy nebyl typem hrdiny a byl vychováván k úctě před pány. Svou hrdinnost však prokázal vynášením dynamitu ze skladu.
Bětuška Milcová - postavila hrnec s dynamitem na rozpálenou plotýnku a tím zachránila sebe i manžela před dalším bitím, i když je to zabilo, zabili tím i gestapo.

Povídka se odehrává na jednom z důlních dynamitových pracovišť , kde se pět spolupracovníků domluví na vyhazování transportních vlaků do povětří. Hlavní postava František Milec vynáší denně dynamit ze skladiště a ostatní ho pokládají na koleje, kde projíždí vlaky s municí na frontu. O všem se dovídá gestapo a podle papírku s číslem skladu přijíždí zatknout Františka Milece. Ten v poslední chvíli utíká před gestapem za svou ženou. Ta mu říká, ať si lehne do postele a dělá, že je nemocný. Ukradený dynamit, který měli doma, schová do hrnce a chce jej odnést pryč z domu. Ve dveřích je už ale gestapo a začnou Milcovou i jejího muže surově bít. Milcová udělá v tu chvíli nejlepší věc, jakou mohla - postaví hrnec s dynamitem na rozpálenou plotýnku.

A když gestapáci unaveni vlastní zběsilostí, když na minutku přerušili bití, zvedla se nad bezvědomým Milcem hlava jeho ženy, a její rozbitá ústa řekla svou poslední větu: "Ti nám Pámbu nemůže mát za zlý, dyž takový bestie ... pobijeme!"
Bylo to vteřinu před tím, než je všecky pohltilo strašné světlo výbuchu, jež naplnil její rozsudek.

Vyšší princip
Hlavní postavy:
Profesor na gymnáziu, přezdívaný Vyšší princip - komický profesor, neohrabaný, neobratný, ale svým názorem na atentát na Heydricha si u svých studentů získá úctu.

Děj se odehrává na gymnáziu, kdy do hodiny latiny vstoupí ředitel a vyvolá jména spolužáků Havelky, Moučky a Ryšánka. Ti jsou zatčeni za schvalování atentátu na Heydricha a následně popraveni. Všichni profesoři se sejdou ve sborovně, aby vysvětlili třídě, co se stalo. Shodnou se na tom, že vše by jim měl vysvětlit jejich třídní, a tak před zamlklou třídou stojí jejich profesor, přezdívaný Vyšší princip, a místo odsouzení tří studentů řekne: "Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem" Tím se pro třídu stává hrdinou.

"Také já ... schvaluji atentát na Heydricha!"
Cítil, že bylo vyřčeno všecko. Obrátil se proto ke katedře a začal zapisovat do třídní knihy. Ale sotva se dotkl perem stránky, ozval se z lavic povědomý hluk. Vyšší princim pomalu zvedl oči ke své třídě. Dvacet septimánů stálo před ním v pozoru, se zdviženými hlavami, s očima planoucíma.

Vesnická historie
Hlavní postavy:
Joudal - chalupník, který udá své spoluobčany, a tím zaviní jejich smrt, aby si přilepšil.
Kudrna - štábní na policii, chce, aby Joudal byl za svůj čin potrestán, a to se mu také podaří.

V povídce Vesnická historie je zachycen Drdův odpor proti udavačství. Udavačem je chalupník Joudal, který udá Bernátovy za ukrývání Rusa u nich v domě. Celá rodina je vyvražděna a Joudalovi připadne celý statek i pozemky po Bernátových. Štábní Kudrna, četník Souček a starosta vytvoří tzv. tajný soud, ve kterém odsoudí Joudala k smrti, ale musí to vypadat jako nehoda. Jednoho večera, když se Joudal vracel zpět domů, si na něj počkal Kudrna na cestě a jakmile k němu Joudal přijel, posvítil mu do očí a zeptal se ho, kde má světla. Joudal je zmaten a než se stačí vzpamatovat, tak mu Kudrna přečte "rozhodnutí soudu" o trestu smrti. Joudal tomu nemůže uvěřit a snaží se vyhrožovat, že je všechny pozabíjí. Najednou nasedne prudce na kolo a začne zběsile šlapat ze zmrzlého kopce, dostane smyk a smrtelně se zraní. Ráno pečlivě obhlížejí místo tragédie, rozbité kolo svědčí o tom, že šlo o obvyklou zimní nehodu - po natažené šnůře od patníku k patníku není ani stopy.

Rozbité, do osmiček zkřížené kolo, které leželo vedle Joudala, mělo na přední pneumatice stopy po vápně, jak v pádu narazilo o nabílený patník. Kudrna i Souček se sklonili k silničním patníkům a velmi zevrubně je prohlédli. Ale po šňůře, která mezi nimi byla včera o osmé večerní napjata, nezůstalo vskutku ani stopy.