Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nakladatelství Československý spisovatel, 1961, 214 stran

DOBA A MÍSTO DĚJE:

Za druhé světové války v Protektorátu

ZNAKY:

• soubor povídek
• jazyk: přechodníky

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Odpor vůči Němcům, válce, fašismu, násilí. Malý český člověk, který bojuje za spravedlnost, je hrdina. Ale většinou špatně skončí, jen výjimečně mají povídky šťastný konec (např. Andělé pana Hromka).

OBSAH:

Vyšší princip
Učitel řečtiny a latiny užívá často spojení "vyšší princip" a na škole mu nikdo neřekne jinak než tímto jménem. Tři jeho žáci byli zatčeni gestapem a následně zastřeleni kvůli tomu, že souhlasili s atentátem na Heydricha. Učitel Vyšší princip byl pověřen profesorským sborem, aby promluvil před třídou a odsoudil jejich chování. Vyšší princip nemohl studentům septimy lhát. Řekl jim, že vražda na tyranu není zločinem a že i on schvaluje atentát. Tím sám sebe dostal do nebezpečí. Potom šel zapsat do třídní knihy a mezitím třída povstala, aby projevila obdiv.

Hlídač dynamitu
Dělníci se rozhodnou likvidovat německé vlaky dynamitem, ten jim shání František Milec. Gestapo na to přijde a František je hlavní podezřelý. Běží domů varovat svoji ženu Bětušku. Doma totiž mají dynamit. Bětuška vezme dynamit do hrnce a chce se ho zbavit v rybníku. Mezitím ale do domu vrazí gestapo a Bětuška už nemůže ven. František nelže a hrdě se přizná k tomu, že kradl dynamit. Gestapáci ho bijí. Bětuška položí hrnec s dynamitem na rozehřátou plotnu. Drží se s Františkem za ruce, když jsou biti. Všichni umírají kvůli výbuchu dynamitu.

Andělé pana Hromka
Pan Hromek uviděl na stromě viset partyzána a pomohl mu dolů. Nechal ho u sebe "anděla spadlého z nebe" bydlet. Partyzán Lojza povídal, že jich bylo víc a že ostatní musí být někde v okolí. Hromek navštěvuje přítele Ryšánka, známého pytláka, a dozvídá se, že Ryšánek ubytoval několik ruských partyzánů. Hromek s Ryšánkem poskytují mladým mužům azyl. Ruští partyzáni učí české hochy bojovat a všichni se zaslouží o porážku Němců.

VLASTNÍ NÁZOR:

Velice emotivní povídky, ale jednotvárné. Příliš jednostranný pohled na druhou světovou válku, Čechy a fašismus. Líčeni jenom ti zlí Němci a stateční Češi. Vypadá to, že celý národ Němců je špatný, a Češi jsou šikanovaní, charakterní hrdinové. Němci nazývání fašouni, skopčáci apod. Jde z toho cítit nádech komunismu (lehce opěvována rudá armáda, často použito slovo soudruh, Rusové vylíčeni jako nejlepší vojáci). Za minulého režimu to musela být příkladná kniha, ale to neznamená, že nám dnes nic nepřináší.