Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Do třetího a čtvrtého pokolení I. a II. díl. Vydalo Státní nakladatelství krásné literatury a umění v Praze roku 1963 (7. vydání). Počet stran: 407 + 446.

DĚJ:

Román je obšírnou kronikou Herbenova rodného kraje, zachycuje období let 1762-1877. Její osou jsou osudy Hrabcova rodu ve čtyřech pokoleních.

V Brumovicích žil v polovině 18. století krejčí Jan Hrabec, jenž se ztratil kdesi ve světě. Jeho syn Matěj byl drábem v nedalekém Kobylí na panství hrubého, divokého maďarského hraběte Josefa z Czoboru. Matěj donesl kdysi hraběti stříbrnou podkovu, kterou ztratil jeho kůň. Byl za to zbit, ale povýšen na "kancelářského".

Matěj Hrabec - který si teď říká Harabes - je nadutý mstivý člověk. Přitvrdil robotu, aby mohl bohatnout z úplatků.
Sedlák Chudý chřadne a umírá hanbou, neboť jej pro urážku posadil na 6 hodin na "osla".
Ačkoliv se bohatě oženil, nutí polomrtvou tchyni k závěti ve svůj prospěch.
Tu však začínají jeho pohromy - státním bankrotem roku 1811 ztrácí majetek, bere syna Bedřicha ze studií a opatřuje mu místo písaře v Čejkovicích.
Bedřich Hrabec by si rád vzal Bětku Pecúchovou, dceru zámožného sedláka, ale ten postupně odmítá Hrabcovy námluvy. Uražený Hrabec ho udává z jakobínství; Pecúch je pak vyšetřován na Špilberku, ale brzy zase propuštěn. Za tento čin sklidí Hrabcové takovou hanbu a nenávist, že se vzdají kancelářské služby v Čejkovicích a odstěhují se do Brumovic na statek zemřelého švagra. Tam si jich nikdo nevšímá a hospodářství vázne. V nejhorší tísni je starý Hrabec ustanoven dozorcem nad stavbou školy a syn hospodář na faře. Matěj Hrabec umírá na rakovinu, všemi nenáviděn...

Jeho syn se bohatě oženil, ale hospodářství dál upadá. Inženýři, kteří vyměřují nový obecní katastr, bydlí u něho, dobře mu platí a sedláci podplácejí. Je přijat do obce, kupuje cihelnu, zřizuje obchod a nálevnu. Velmi ho znepokojuje rok 1848. Chce oddálit zrušení roboty úmyslným vyvoláváním nepokojů. Bohoslovce Hrázu udal jako nebezpečného agitátora a zbavil jej chleba.

Bedřich Hrabec má tři dcery: Verunku provdal do Prahy za úředníčka Šetinu, Teklu do Klobouk za živnostníka Kučeru, třetí Anežku za zámožného brumovského sedláka Petra Beneše. Beneš miloval Hanyšku Krátkou, s níž ho však rozvedla různost náboženského vyznání. Je v manželství nešťasten, karbaní, pije a končí život pod splašenými koňmi.
Hrabec, jemuž shořel dům se všemi penězi, hledá nyní útulek u svých dcer. Obě starší dcery jej odmítnou, Anežka se ho ale ujme a opatruje jej až do své smrti. Hrabec zešílel a zmrzl v lese.

Z Benešova manželství zůstal sirotek Jiří. Bydlí u tety v Kloboucích, studuje a maturuje v Brně, kde se mu dostane národního uvědomění. Chce se usadit na rodném statku v Brumovicích, avšak po ročním hospodaření jej úplně přešlo nadšení z apoštolské práce mezi lidem. Sedláci nemají smysl pro sdružování; padá podivínský akciový pivovar. Sedláci ho okrádají, a když rozmrzelý prodá statek známému rolníkovi, vidí, že jej sedlák koupil pro místního žida. Znechucen odchází do Prahy studovat lékařství. Až tam najde konečně smysl života.

A rodné Brumovice? Tam se život hýbal velmi pomalu. Smutně na ně vzpomíná: "Z poddaných stali se rolníci; kdy se z rolníků stanou občané?"