Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• báseň lyrickoepická v 5 zpěvech

Rozsáhlá básnická skladba formulující Kollárovu myšlenku všeslovanskou. Hlavní postavou je zde básníkova milenka Mína, která splývá s vybájenou dcerou mytické bohyně Slávy - zosobňuje slovanstvo a symbol jeho budoucnosti.
Skladba Slávy dcera byla původně rozdělena na 3 zpěvy po 50 znělkách. Jednotlivé zpěvy jsou pojmenovány podle řek protékajících původně slovanským územím: Sála, Labe a Dunaj. Kromě zpěvů skladba obsahuje i Předzpěv psaný časoměrným veršem. Až 2. vydání bylo rozšířeno o velké množství znělek a celé dva zpěvy: Lethe (slovanské nebe) a Acheron (slovanské peklo).

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Kober v Praze roku 1862 (3. obnovené a rozmnožené vydání). Počet stran: 428.

DĚJ:

I. Sála

Sláva naříká nad svou potupou. Bohové stvoří krásnou pannu Mílka, jež má být ochránkyní Slovanstva. Tato Slávy dcera zjeví se básníkovi, jenž se do ní zamiluje pro její duševní i tělesný půvab, zvláště si pak oblékne krásný slovanský kroj. V ní miluje básník i celé Slovanstvo. Brzy však nastává loučení, protože povinnosti volají básníka jinam.

II. Labe, Rén, Vltava

Básník, provázen Mílkem, pluje polabím místy, jež byla posvěcena slovanskými dějinami. Ubírají se do Amsterodamu a Naardenu, kde se pokloní památce J. A. Komenského a dále k Rýnu na břeh Bodamského jezera, u kterého byl upálen Hus. Odtud jedou na Řezno a k českým hranicím. Básník navštíví Prahu, kde se stýká s českými vlastenci, rozhlédne se po Čechách a stane na Radhošti.

III. Dunaj

Básník jde dále s Mílkem do Uher. Navštíví slovenská města Bratislavu, Nitru, Mošovce i maďarský Budín, Korutany a Srbský Bělehrad. V Pešti se oddá horlivé vlastenecké činnosti, zvláště když se dozvídá, že Mína zemřela - zpráva však byla mylná -, ale nenalézá pro své snahy u zanedbaného slovenského lidu pochopení.

IV. Lethe

Mína líčí slovanské nebe a slibuje, že sestoupí do pekla. Slovanské nebe je ve středu Všehomíra a obklopeno je řekou zapomnění Lethe. Matka sláva uvítá v nebi Mínu a ona tam vidí světce, básníky, bojovníky, umělce, mecenáše i znamenité ženy. Mína navštíví i Sibyllu Kuruskou, která prohlašuje za slovanské i národy staroitalské.

V. Acheron

Z nebe odchází Mína do předpeklí a konečně do pekla, obtékaného Acheronem. Strážce pekla, Milota, je Míně ustanoven za průvodce. V předpeklí jsou odrodilci a nepřátelé Slovanstva, v pekle samém se pak nachází ti, kteří Slovanstvu nejvíce ublížili. Báseň končí nadšenou výzvou, aby Slované plnili své vlastenecké povinnosti.