Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vydalo nakladatelství Klub přátel poezie v roce 1965 jako svouu 2352. publikaci, výtvarník Jiří Trnka, fotografie Malé strany Dagmar Hochová.

JAZYKOVÉ ZPRACOVÁNÍ:

Dílo je psáno ve verších s knižní mluvou a básnickými přívlastky.

přirovnání - "A ty ruce jako hůlky, žluté jako z vosku čílko."
anafora - "Posílá mne Jezulátko, posílá královna nebe." (Balada dětská)
apostrofa - "Vy bohoroví, úžasní, Vy hrdinové." (Romance o černém jezeře)
metafora - "Můj zrak, sny opleten, se v černou vodu skrývá."

BALADY:

Balada dětská
Balada stará - stará!
Balada tříkrálová
Balada májová
Balada rajská
Balada o Polce
Balada o svatbě v Kanaán

ROMANCE:

Romance štědrovečerní
Romance Helgolandská
Romance o Karlu IV.
Romance o černém jezeře

NĚKOLIK OBSAHŮ:

Balada dětská
Připadá mi, že v této baladě Neruda zjemňuje smrt. Smrtka si odnáší nemocné dítě k sobě, i když to se zdráhá, že se to jeho matce nebude líbit. Ta balada na mě působila možná nesprávným dojmem, že když to dítě Smrtka matce vezme, tak se matce uleví.

"Pojďme, pojďme - ale zticha,
ať se matička nevzbudí!
Něco těžkého ji trudí,
i když dřímá, těžce vzdychá,
ňadro bolestně jí skáče,
a když vzhlédne, ihned pláče."

Balada májová
Zobrazuje touhu dívky po chlapci, prosí sv.Petromilu, aby jí ho seslala. Prosí ji, aby ten chlapec nebyl zrzavý. Svatá Petromila jí odpovídá:

"Vidíš holka, mám Tě ráda!
V kostele ráda býváš,
tenkým hlasem Ave zpíváš,
dala bych Ti kamaráda -
ale koho dát Ti, koho?
Je vás ve vsi trochu mnoho -
zbyl jen hajných synek chudý,
a ten je jak liška rudý,
sivé oči jako liška,
tělo vychrtlé jak tříšťka,
a je -"

Dívka už asi jen v zoufalství odpoví:

"Dej mi tedy toho!"

Romance o černém jezeře
Zobrazuje přitažlivost temné hladiny jezera, láká ho, co je skryto v jeho hlubinách. Básník zobrazuje, že na něho hladina působí zvláštním dojmem, jako by pod ní spaly naše zapomenuté dějiny:

"Snad česká pohádka tam z krajů vyhoštěná.
Snad dávných bohů kruh ta kryje skleněná stěna.
Snad dlí tam českých našich hrdin slavný tem -"

Taky tenhle verš byl zajímavý:

"Jen nahni se zři ty hnědé rostlin nitě,
jak pod vodou se předou v pestře krásné sítě -
tam musí něco být, v té vodě nezčeřené,
a musí se cos krýt v té tůni nezměřené!
Jak lehký byl by skok, jak měkký dolů pád,
a člověk přistoup by ku čárných bájů kolu -
já vím, já pevně dím: tam musí něco spát,
tam musí něco být - a mne to táhne dolů.

VLASTNÍ NÁZOR:

Bylo to zvláštní čtení, člověk to musel číst pozorně a aby ho nic nerušilo, protože jakmile vám "uteče" jedna sloka, nepochopíte pak nic. Bylo to dobré čtení.