Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Téma všech básní je dost pesimistické. Autor se zamýšlí nad dobou svého působení, posuzuje osudy lidí, kteří v té době žijí. Tuto dobu, jak známo, nazval dobou "časem za živa pohřbených" - Bachův absolutismus. Většinou si vybírá sociální náměty.

OBSAH BÁSNÍ:

Většinou za zabývá tématy hřbitova, smrti - nikde není nějaká veselá vzpomínka, milá chvíle. Všude pouze samá černota, zlo, neštěstí.

Zelená se tráva po hřbitově:
Zelená se kvítí po hřbitově.
Snad jí nasylo zde ptactvo zpěvné?
Naděje spíš že to pohrobené
zase vzešly, by snad bylo zjevné.

• básník přemýšlí nad tím, kde se na takovém neveselém místě, jako je hřbitov, vzaly květiny. Že by zde byly díky ptákům? Ne, to přece ne. Dochází k závěru, že květiny symbolizují nenaplněné naděje mrtvých. To by pro něho bylo přijatelnější než ptactvo.
• rým AABB - sdružený, řekla bych, že je sloka napsána daktylem - UU

Červená se kvítí po hřbitově.
Snad ho sázela zde lidská ruka?
Ba spíš myslím, že to pohrobená
láska jest i její drahá muka.

• básník opět přemýšlí nad tím, proč na hřbitově kvete kvítí. Nemyslí si, že by přišel nějaký člověk a dobrovolně by ho tam vysázel. Dochází k závěru, že červené kvítí symbolizuje lásku mrtvých a jejich trápení.
• rým ABAB - střídavý

Zahrálo si slunce ranním květem,
a juž kvítek slabou hlavu kloní -
a tvé oko nad zbořeným světem
ideálů hořkou slzu roní.

• tato báseň symbolizuje marnou snahu. Přestože je na světě něco krásného jako kvítek, tak na druhou stranu se objeví něco jako zmiňovaný zbořený svět. To rozhodně nestojí za úsměv, ale právě za onu hořkou slzu.
• rým ABAB - střídavý

ZÁVĚR:

Myslím, že v tato sbírka má určitě něco do sebe. Chápu, že nemohla být přijata kritikou, protože některé pasáže jsou trošku přehnané. Tím nemyslím, že by je Neruda nenapsal výborně. V té době muselo být těžké žít, ale v které době ne? Určitě po bedlivějším prozkoumání leccos odhalí. Možná je chvílemi ten pesimismus až přehnaný. Ale právě tehdy to začíná nabírat na intenzitě. Z některých básní jsem vyčetla to, že snad by bylo lepší zemřít než žít v takovém čase, v takové společnosti. Básně na mě zapůsobily ladně, měla jsem strach z toho, že je budu číst a nebudu chápat, oč jde, co tím chtěl říct. Ale celkem všemu jsem porozuměla, a když ne, tak jsem si ji přečetla znova a znova, až jsem pochopila i tento oříšek. Bylo to poučné.