Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Knihy básní. Vydalo nakladatelství Orbis v Praze roku 1951. Celkový počet stran: 569.

OBSAH:

1. část knihy věnuje básník svému příteli Antonínu Tollmannovi.
Na pahorku leží hřbitov obehnaný čtyřmi bílými zdmi se zrezivělými vraty. Už 4 roky tam leží autorův přítel. Zelená se tam tráva a červená se tam kvítí, jež představuje lásku a býlí, které ztělesňuje zlé vášně matky země. Objevuje se hrobník a autor se jej ptá, kde je pochován jeho přítel, jemuž puklo srdce kvůli lásce. Ten mu odpovídá, že takových tu leží na tisíc. Autor přirovnává svého přítele ke kvítku, který uvadl jako ideály jeho přítele. Říká, že jeho přítel byl velmi chudý, ale ve svých snech byl bohatý - nebyl krásný, ale chtěl lásku jedné dívky, kterou mu pak převzal jiný muž. Básník popisuje, jak si chudoba podává ruku s nemocí a jak jeho přítel cítil, že se brzy setká se svou milou v hrobě.

2. část knihy je tvořena různými básněmi:

• listy na stromech jsou krásné, každý je jiný, ale o dušičkách leží všechny na zemi - jsou mrtvé
• o Dušičkách si větřík pohrává na hřbitově s lidmi, těší se, že tolik lidí už zase pro hřbitov dozrává; je tam prašno - třeba popel z příbuzných
• lidé se chodí modlit ke svým hrobům; děti se modlí nad hrobem svého otce, zhotovily kříž a sehnaly i svíci
• jestli byli lidé nečestní za živa, jsou takoví i v hrobě
• každý jednou zemře, ale bylo by lepší, kdyby se místo lidí pochovával jejich hlad a bída
• lid chválil autora, že zpívá o chudobě, neboť on zná ten věčný boj ze dne na den v chudobě; žije se proto, aby se mohlo jednou umřít
• prší, koná se vojenský pohřeb - onen člověk by zemřel, i kdyby nesloužil lidu
• nebe pláče nad tím, jak ženich pohřbívá svou nevěstu a kněz kropí svatou vodou mrtvou pannu; pohřbívá ji do země, aby země potom dala lidem chléb
• není spravedlivé dávat zemřelým do hrobů cenné věci; jiným lidem by jejich hodnota zachránila život
• čas je nezastavitelný; lidské pozůstatky se již dávno rozpadly - než se sváže kytice lýkem, také zpráchniví; co je lidský život proti věčnosti?
• po hřbitově jde matka se synkem; ten si neuvědomuje, co to hřbitov je, bezstarostně si tam poskakuje; matka ho okřikne - buď ze soucitu k mrtvým, kvůli pověrám nebo ze studu
• hřbitov je místo plné moudrosti
• čas je neúprosný, pohřbívá stará města, myšlenky i krásu kvetoucí po staletí
• když byl autor malé dítě, kostel na něho silně působil; když byl starší, už nebyl tak citlivý
• po lidech může zůstat pouze to, co udělali za života, po smrti se již ničeho nevykoná; nakonec nezbude nic ani po básníkovi ani po učenci
• když zemře někdo hned po narození, je čistý, ale když zemře až poté, co něco prožije, umírá poskvrněn
• žij, dokud jsi naživu, po smrti už ničeho nesvedeš; co prožíváš ty, budou i jiní prožívat
• je mnoho tragédií, ale jen jedna je ta nejhorší
• poezie je to nejstarší na světě - je jediná věrná, když zradí, ne z její viny
• jsou i lidé, kteří si dobývají slávu různými způsoby - nožem, potem, ...
• chtějí zlepšovat to, co je už perfektní - tomu se říká pokrok
• poezie je nekrásnější na světě - je rozmanitá, nesmrtelná
• poezie bude nesmrtelná, dokud budou lidé snít a svým snům věřit
• láska je nevypočitatelná, neznámá - přijde sama a nečekaně
• zamilovaným je na světě lépe; jakmile tě láska zradí, hledej moudro v básních a nad nimi si povzdychni
• láska je divná smíšenina z citů šílících mládí; je to to nejlepší přátelství, je pro nevymření lidu, je to mámení
• ale i láska může být nevěrná, falešná i cudná
• kde je láska pravá, žije se manželům krásně a spokojeně a všechno dělají společně; kde je ale faleš, jde to s láskou z kopce
• slečna Anna nechce z rozumu navázat nový vztah, stále vzpomíná na svého minulého muže; srdce jí ale poroučí jinak
• když pohřbívají mladého chlapce, který si ještě mohl užít života, ale nestihl to, všichni ho litují; ale když pohřbívají starou pannu, všichni jí to přejí
• kdo miluje, je jako omámený, ale když je konec, je to velká rána a bolest
• pláče hošík a slibuje, že dá tatínkovi co proto, že opustil maminku a jeho, když byl ještě moc malý; a teď prý má těch maminek po světě víc
• z matky je již živá mrtvola - měla mnoho mužů, ale všichni ji jen využili, a potom po ní šlapali
• udržet si nevinnost a být bez hříchu není lehká věc pro toho, kdo poznal hříchů mocnou pýchu
• matka zemřela, Bůh ale nevidí, že zhřešila, ale to, že trpěla
• země je jen velký hřbitov a mocné smrti podoba
• humor vzejde v krušných dobách, je jak kvítko stobarevné; tam, kde humor není, je jen výsměch a ten ničemu nepomůže; humor pomáhá lidem ve starostech a smích dokáže vše vyléčit
• svatebčané posmutní, když potkávají cestou pohřeb; vytvoří to v nich nepříjemný, nesmazatelný a nesmrtelný dojem
• co je slza? - překrásná (byť je z žalu či neštěstí)
• někdy po slzách nadejde úsměv, jindy bolest přetrvává
• panenství znamená neposkvrněnost, ale pozor - nemusí znamenat šťastný život
• pro blázny na světě je smrt východiskem - chtěli být chytřejší než příroda sama; i u bláznů je něco moudré - umírají
• i ve vlastním domě můžeš být cizincem (život bez citů)
• jsou-li naši bližní již mrtvi, je to pro ně lepší, než když jsou těsně před koncem svého života
• v životě bychom se neměli podceňovat, přeceňovat a měli bychom být upřímní
• není možné si naplánovat svůj vlastní život
• všechno jednou skončí a každý jednou zemře
• nebojme se smrti a vítejme ji

VLASTNÍ NÁZOR:

Tato kniha se mi líbila, ale bylo velmi náročné ji číst.