Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O MĚKKÉM SRDCI PANÍ RUSKY:

Místo děje
Malá Strana v Praze

Děj
Josef Velš zemřel. Koná se pohřeb. Na pohřeb přijde i paní Ruska, která navštěvuje každý pohřeb. Ruska pomlouvá na pohřbu pana Velše. Policejní komisař ji vyhodí a zakáže jí chodit na pohřby. Paní Ruska se tedy přestěhuje vedle Oujezdské brány, kudy každý pohřební průvod prochází a vždy, když jde nějaký kolem, vyjde ven z bytu a pláče.

Charakteristika hlavních postav
Josef Velš - malý, tlustý, bohatý, zemřel
paní Ruska - padesátnice, vdova, má ráda pohřby

Hlavní myšlenka
Autor chtěl touto povídkou říci, že člověk se dokáže přizpůsobit každé situaci.

Jazykové prostředky
Dílo je psáno prózou. Jsou zde občas použity přechodníky.

Ukázka
Pan Velš usmíval se vlastně pořád, v krámě, na ulici, v kostele, všude, obchodní úsměv se mu vryl v lícní svaly a nemohl již z nich ven. Milá figurka, nevelký, tlustý, s hlavičkou stále se potřásající a s tím úsměvem. V krámě v placaté čepici a s koženou kupeckou zástěrou, na ulici v dlouhánském modrém kabátě se zlatými knoflíky a v baňatém cylindru. Měl jsem jistou titěrnou představu o panu Velši. V domácnosti jeho nebyl jsem za jeho živobytí nikdy, ale kdykoli jsem si ho myslil, jak vypadá as doma, byl obraz vždy stejný.

U TŘÍ LILIÍ:

Místo děje
hostinec U tří lilií

Děj
V hostinci sedí sám autor. Dívá se na krásnou tančící dívku. Za chvíli vběhne do hostince její sestra a něco jí šeptá. Obě dívky odchází. Za okamžik se tanečnice vrací. Její kamarádka se jí ptá, co se stalo. Dívka odpoví, že jí právě zemřela matka a tančí dál.

Charakteristika hlavních postav
tanečnice - krásná, smutná, zamilovaná do autora
autor - pozorný, zamilovaný do tanečnice

Hlavní myšlenka
Autor chtěl touto povídkou poukázat na bezcitnost některých lidí.

Jazykové prostředky
Dílo je psáno prózou. Jsou zde občas použity přechodníky.

Ukázka
Tančila skoro ustavičně. Ale dobře pozorovala, že vábí zraky moje. Když tančila kolem dveří, mezi nimiž jsem stál, vždy upřeně se zadívala na mne, a když tančila salónkem dál, viděl a cítil jsem, že při každém otočení zavazuje její zrak o mne. Nepozoroval jsem, že by byla s někým promluvila.
Již zase jsem tam stál. Zraky naše se ihned setkaly, ač děvče stálo v řadě poslední. Čtverylka se chýlila ku konci, pátá túra dozněla, vtom vyběhlo jiné děvče do sálu, udýchané a promoklé. Prodralo se až ku krásnooké. Hudba začala právě túru šestou. Mezi prvním řetězcem šeptala přibylá krásnooké něco a tato kývla mlčky hlavou. Šestá túra trvala trochu dýl, komandoval ji svižný kadetík. Když byl konec, pohlédla krásnooká ještě jednou ke dveřím zahradním, pak šla ku předním dveřím salónku. Viděl jsem ji, jak venku si dává svrchní šaty přes hlavu, pak zmizela.