Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Tatran v Bratislavě roku 1986 (2. vydání tamtéž). Počet stran: 168.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

Autorem této prózy je český spisovatel Jan Otčenášek. Kniha byla poprvé vydána v roce 1958. Díky její aktuálnosti vzhledem k době vydání byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků a upravena do filmové, televizní, rozhlasové, činoherní i operní podoby.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Jan Otčenášek byl český scénárista, prozaik a spisovatel, který se narodil v roce 1924 v Praze. Vystudoval obchodní akademii a krátce poté byl odveden k nuceným pracím v letňanské továrně. Koncem války se zapojil do ilegální komunistické odbojové skupiny Předvoj.
Kromě prozaických příběhů je také autorem řady filmových a televizních scénářů. Mezi jeho další známá díla patří například romány Občan Brych, Kulhavý Orfeus či budovatelské dílo Plným krokem.
Jan Otčenášek zemřel v roce 1979 na rakovinu plic.

INFORMACE O DÍLE:

Romeo, Julie a tma je milostná tragická novela, řazená do 2. vlny poválečné literatury.
Jména v názvu odkazují na nejslavnější Shakespearovo drama a slovo tma symbolizuje temnotu a strach panující v tehdejší době.
Děj této knihy se odehrává v Praze za druhé světové války, přesněji v období heydrichiády.
Dílo vypráví milostný příběh dvou mladých lidí: pražského studenta Pavla a židovské dívky Ester.
V příběhu se objevují prvky existencialismu, je psán realisticky.

DĚJ:

Kniha vypráví o zhruba měsíčním úseku života středoškolského studenta Pavla a židovské dívky Ester.

Pavel se jednoho dne vydává do kina, ale v parku potká Ester, která mu vypráví příběh své rodiny. Její rodiče byli odvezeni do koncentračního tábora v Terezíně a ona měla dnes ráno nastoupit do vlaku se stejnou cílovou stanicí. Pavlovi se už od začátku líbí, a tak se rozhodne jí pomoct.

Ukryje ji v malé místnůstce vedle krejčovské dílny jeho otce. Ester je nejdříve stydlivá a neví, zda ji Pavel ukrývá s dobrým úmyslem, ale nakonec se do něj také zamiluje. Pavel za ní každý den chodí a snaží se jí přinést alespoň trochu jídla z jeho večeře.

Jednoho večera se jde Ester umýt do vedlejší dílny a nachytá ji krejčovský tovaryš Čepek. Ester mu vše řekne s očekáváním, že ji udá, ale on naštěstí její situaci chápe, a tak ji nechá i nadále v pokoji bydlet.

Protože do krejčovské dílny jednou přijde udavač Rejsek, jenž rozhořčeně kritizuje počínání Židů, rozhodne se Čepek krejčímu o Ester říct. Když se Pavlovi podaří pro Ester sebrat kousek uzeného masa, v předsíni na něj čeká překvapení v podobě velkého balíku plného jídla. Pavel si myslí, že otec o dívce řekne jeho matce, ale ten mu jen chce pomáhat, a tak Pavel s velkou úlevou poděkuje otci a vydá se za Ester.

Pak se však opilý Rejsek snaží k Ester dostat, naštěstí jí Čepek pomůže a ukryje ji. Dívka ví, že pokud ji gestapo najde, hrozí Pavlovi i celé jeho rodině smrt, a proto se poté, co zažije tento nenávistný pokus o udání, rozhodne utéci. Dostane se až ke svému rodnému domu, ale tam ji dopadnou němečtí vojáci...

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

• Ester - mladá židovská dívka, která se měla dostavit do koncentračního tábora v Terezíně, ale na vlak nenastoupila; v mnoha situacích se projevila její statečnost a cílevědomost; je také velmi milá; aby ochránila rodiče a kamarády Pavla (a hlavně z lásky k němu), rozhodne se obětovat
  "Já musím za nimi... Jsou v Terezíně. Pusťte mě...oni mi snad píší a...Já už sem nepatřím...nesmíte mě tu držet...zabili by ho...víte...zabili by ho...pusťte mě...!"
  (str. 138)
• Pavel - středoškolský student; často bojuje se lží, kterou musí před rodiči tajit; jeho činy prokazují jeho obětavost a starostlivost; věří ve své sny a lásku k Ester, ale někdy jsou jeho představy, že všechno dobře dopadne, až naivní
  "Co budeš dělat, až bude po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"
  (str. 73)
• Rejsek - pomstychtivý a falešný dědek; působí jako zvěd pro říšské vojáky; z nenávisti k Židům a jiným podřadným rasám udá Ester, čímž zapříčiní její smrt
  "Aufmachen! Otevři...ty židovská bestie! Jsi tam, já o tobě vím! Auf - ma - chen!"
  (str. 133)
• rodiče Pavla - Pavlův tatínek je starý pán, velmi hrdý na svoji práci krejčího; Pavlova maminka je milá a starostlivá žena, která má o svého syna strach, i přes jejich nedostatek financí se o rodinu dobře stará
  tatínek: "Není mi dnes jaksi...tento...Asi na mne leze senná rýma, nic vážného."
  maminka: "Uvařím ti lipové thé."
  tatínek: "Ne...nemusíš! Půjdu si hned lehnout."
  (str. 118 - tatínek doma poté, co se dozvěděl o Ester)

ROZBOR DÍLA:

Dílo můžeme zařadit do druhé vlny válečné prózy, psané na přelomu 50. a 60. let minulého století. Jako v mnoha dalších dílech ze stejného období se autor nejvíce soustřeďuje na psychologický rozbor jednání hlavních postav.

Hlavním tématem díla je nešťastná láska dvou mladých lidí v době druhé světové války. Je zde používána především spisovná čeština, ale postavy mluví hovorovou, někdy až nespisovnou češtinou. Dílo je rozděleno do třinácti nepojmenovaných kapitol, přičemž je čtenář "vhozen" do děje bez předchozího vysvětlení kontextu, místa či časového úseku.

Tento epický příběh je psán chronologicky v er-formě, ale objevují se i retrospektivní pasáže ve formě vzpomínek postav. Převažuje vyprávěcí slohový postup, občas autor použije i popisný. Příběh je hodně založen na myšlenkových pochodech postav, jejich názorech na tehdejší události a na úvahách o jejich budoucnosti. Oproti ostatním prozaickým dílům je v tomto použito nezvykle malé množství přímé řeči.

Příběh byl dvakrát zfilmován, poprvé v roce 1959 a podruhé roku 1997. Kniha také obsahuje medailonek o autorovi a osm jeho fotografií.

Jazykové prostředky

Vrstva jazyková

• archaismy: "Tady je ulice a starý dům, vypasená kočka v přízemním okně unyle zazívne, když se kolem ní přežene." (str. 120)
• německé výrazy: "Also, sagen Sie mir, wo wurde Adolf Hitler geboren? Und jetzt etwas über da Winterhilfswerk!" (str. 8)

Jazykové prvky

• personifikace: "Potloukal se po večeři po ulicích, dlažba slabě vydechovala odpolední slunce, ale soumrak se už neznatelně kradl do města." (str. 15)
• řečnická otázka: "Co dál? Odejít? Věděl, že nemůže odejít. Ani nechce." (str. 23)
• polysyndeton: "A jiné ulice a činžáky a vchody, okopané zdi a sgrafita necudných symbolů na omítce." (str. 33)
• inverze: "Podobalo se to odlivu, ale vzápětí příliv prostého vědomí ho přehrnul těžkou vlnou." (str. 34)
• antiteze: "Když viděl, jak osleple mžourá, pokusil se o škádlivé vtipkování." (str. 47)
• epizeuxis: "A ona musí přežít, musí, musí, jinak by všechno ztratilo smysl." (str. 55)
• onomatopoie: "Prásk! Osamělý výstřel třeskl v nočních hodinách." (str. 126)
• metafora: "Pavle, já bych tolik chtěla," žebronila s rozhořelou tváří." (str. 68)
• epiteton: "Procitl. Kolem něho stály čtyři uplakané stěny." (str. 64)
• přirovnání: "A byla tak křehká a až netělesně lehká jako vážka, vločka sněhu nebo lidský dech." (str. 69)

HODNOCENÍ:

Vzhledem k tomu, že mě zajímají témata týkající se druhé světové války a celkově 20. století, děj mě velmi rychle vtáhl.

Líbilo se mi, že i přestože se autor k popisnému slohovému postupu uchyloval jen zřídka, pod každým popisem jsem si dokázala dokonale představit místo, kde se děj právě odehrával.

Kniha určitě ovlivnila můj pohled na druhou světovou válku. Jako člověk, který ji nezažil, nežil v blízké době po ní a ani se k tomuto tématu ještě nedostal v hodinách dějepisu, jsem měla k dispozici velmi omezený počet názorů a informací; a hlavně žádné realistické vzpomínky a příběhy člověka, který válku zažil. Kdykoli se v příběhu objevila zmínka o válce, přišlo mi, že v novodobějších filmech se jakýkoli válečný konflikt zobrazuje mnohem akčněji, ale zároveň méně drasticky a ukazují o dost méně zrůdností, které se ve válkách, často bezdůvodně, stávají.

CITÁT Z KNIHY:

"Otevřete! Já musím...! Otevřete! Slyšíte! Já musím...rychle, prosím vás!"
(str. 128 - Pavel se snaží dostat za Ester, aby se ujistil, že je v pořádku)