Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Hlavními protagonisty děje je náměstek ministra Ludvík a jeho žena Anna. Děj se odehrává v 70. letech v Praze.
Dvojice se v podroušeném stavu vrací ze stranického večírku a zjišťuje, že nemá klíče - nezbývá než se dostat domů přes plot oknem. Když se Ludvík dostane do vily, zjišťuje, že nejde elektřina (pouze v jejich domě), ani telefon, dveře na zahradu jsou otevřené a jeho "ztracené klíče" jsou v zámku vchodových dveří - zevnitř.
Anna je nespokojena s jejich soukromým životem, vyvolává hádku a její vztek Ludvík nechtěně vyostřuje tím, že ho její starosti vůbec nezajímají. Uvědomil si totiž, že to, co mu řekli kolegové na večírku, neznamená nic jiného, než že v jeho resortu došlo k čístce. Právem se tedy obával zatčení a doma hledal inkriminované dokumenty, aby je mohl zničit. Anna tomu ještě všemu nerozumí a proto si "nedává pozor na pusu" a ucho slyší rozhodně i to, co by nemělo, což Ludvíkovi drásá již tak napjaté nervy.
Anna celou věc nebere vážně do té doby, než zjistí, že v zahradě někdo je. Když se podívají důkladně, zjistí, že je tam lidí víc a že na ulici stojí šestsettrojka. Když muži zazvoní na branku, oba si myslí, že je to konec, že to jsou estébáci jdoucí po Ludvíkovi. Ten se obléká, bere si aktovku s věcmi do vězení. V tušení prohlídky schovávají cennosti a vkladní knížky do synovi tašky. Nakonec ale vyplyne, že se jedná o skupinu kořalů vracejících se z téhož večírku v čele s Ludvíkovým kamarádem z vojny. Ludvík si oddechl a zve je dál a nějakou dobu oslavují setkání.
Celý děj vyvrcholí zjištěním, že jsou odposloucháváni a to i na místech, která považovali za bezpečná a mluvívali na nich otevřeně a že skupina "kamarádu" byla ve skutečnosti parta estébáků, která měla rozmístit zbylá ucha. Pod tíhou těchto okolností se Ludvík odhodlá k sebevraždě, ale pistoli v šuplíku nenachází - odnesli si ji s sebou. Manželská dvojce, usmířena touto nekonečnou nocí, čeká na příchod policie, která si Ludvíka odvede neznámo kam, na kdovíjak dlouho.
Příběh končí nečekaným zvratem - zazvoní telefon a nevolá nikdo jiný než Soudruh (prezident), aby Ludvíkovi sdělil, že nastupuje na místo uklizeného ministra, jemuž doposud dělal náměstka.

Jan Procházka v knize přesně vystihl atmosféru strachu ze špiclování, před nímž si nemohl být jist snad ani prezident. Není tedy divu, že se kniha i filmové zpracování (v hlavních rolích s Brzobohatým a Bohdalovou) nedostalo na pulty a do kin, ale do trezoru, ze kterého se dostalo na světlo světa až po revoluci.