Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Divadelní hra od Jana Wericha a Jiřího Voskovce k oslavě Francoise Villona, odehrávající se v Paříži roku 1455. Hra měla premiéru v Praze ve Spoutaném divadle dne 28. listopadu 1935.
Hra se dělí na prvý a druhý díl. V prvním díle se seznámíme s hlavními postavami, přeneseme se do děje roku 1455. Voskovec s Werichem si zahráli postavy Georgese a Jehana. Tyto postavy mají svou historickou úlohu v ději, ale vystupují i jako klauni, kteří svými postřehy ze současnosti jakoby vyplňovali přestávku v ději. Jejich vstupy jsou alegorie na tehdejší politickou situaci ? nástup fašismu, nezaměstnanost, vzestup kapitalismu, velké třídní rozdíly. Jejich vstupy jsou proloženy písněmi, jejichž základem jsou Villonovy verše. Tyto písně jsou velmi známé, dá se říci, že zlidověly.
Ve druhém díle již postavy známe, známe i charaktery jejich postav, proto se autoři již více zaměřili na podobu hry s osudy Villona v Testamentu.

PRVNÍ DÍL:

Má sedm obrazů (některé se dělí na scény) a začíná prologem - I. obrazem a první scénou. V cihelně se sejdou žebračka, Kateřina - bývalá prostitutka, nezaměstnaná a nezaměstnaný.
I. obraz, druhá scéna - Hlídač nemá to srdce je z cihelny vyhodit, protože ví, že nemají kam jít. Přijde student a nabízí jim šunku, oni ale napřed odmítají, protože šunka je kradená, ale hlad je přesvědčí. Při večeři jim recituje student Villonovu Baladu krásné zbrojmistrové a společnost se ukládá k spánku. Z této činnosti je vyruší herec, jehož společnost zbankrotovala, nese pod paží ranec divadelních kostýmů a oni se do nich obléknou, aby jim v noci nebyla zima. Herec recituje Hamleta. Někoho napadne, aby si zahráli hru na Villona a všichni s tím souhlasí. Herec hraje purkmistra, student Villona, žebračka vykládačku osudu, Kateřina Káču milostnici, nezaměstnaný Mistra Filipa Sermoise a nezaměstnaná žebračku. Herci nejsou vybráni náhodně, ale jejich osudy vycházejí z osudů postav, které budou hrát.
II. obraz - Villon je spílán od purkmistra za svou poezii.
III. obraz, první scéna - nejprve Villon potká krásnou dívku, jež je jeho strážným andělem, a vyzná jí lásku. Když dívka odkryje svou skutečnou, ohyzdnou tvář, Villon před ní utíká.
III. obraz, druhá scéna - Villon jde dál a potká Kateřinu, i té vyzná lásku. Nakonec Villon odchází do taverny a Kateřina mu slibuje, že tam za ním možná přijde. Sama odchází za purkmistrem.
IV. obraz, první scéna - Kateřina jde spát s purkmistrem, který má vztek na Villona za jeho verše, které pobuřují lid, chce ho obvinit z vraždy a nechat pověsit. Kateřina mu za peníze přislíbí pomoc, že Villona vláká do léčky.
IV. obraz, druhá scéna - purkmistr spí a za Kateřinou do jeho ložnice přichází její milenec Filip, chce peníze a vyhrožuje, že pokud je nedostane, propíchne purkmistra. S pomocí Kateřiny purkmistra oloupí o zlato a zlatý pohár a když uteče, začne Kateřina křičet o pomoc.
V. obraz - křik Kateřiny probudí purkmistra, Kateřina mu řekne, že zloděje zahlédla, a že to byl Villon.
VI. obraz, scéna první - Antoušek Georges je na pranýři a Jehan pomocný jde kolem. Jejich role je setkání dvou klaunů. Georges úpí, že je nemocný a Jehan se nabídne, že ho uzdraví. Osvobodí mu jednu ruku z pout, ale zacvakne omylem pouta na svou ruku a klíče od pout jsou daleko. Nakonec ho ale osvobodí, protože Georges si zanotuje písničku od Villona, která je Jehanova oblíbená a tak zpívají spolu:

"Hej, pane králi, nebuď líný
Vem hadry a jdi mezi lid!
Poznáš, co je živořit z dřiny,
Uvidíš za den tolik špíny,
Do smrti nebudeš mít klid......"

VI. obraz, druhá scéna - v noční košili k nim přijde purkmistr a křičí, že byl okraden, Georges s Jehanem ho ale mají za pobudu, co běhá po nocích v noční košili a postaví ho na pranýř.
VI. obraz, třetí scéna - před pranýřem se sejdou Villon, vykládačka, žebráci a purkmistrovi se smějí.
VII. obraz - dialog Georgese a Jehana jako dvou herců bez ohledu na děj a dobu hry - O Rusku, s svobodě, jídle, práci, fašismu.
Zpívají píseň: Rumba potopa

"Byli kdysi dnové, kdy i praotec Noe se bál:
Už se sem nic nevejde, tohleto přece nejde dál.
Jestli teďka potopa nepřestane,
Ani medák naživu nezůstane.
Jak vyhlížel holuby, plnovous mu z paluby vlál."

VIII. obraz, první scéna - Jehan a Georges hrají s Filipem kostky, pochopitelně švindlují a na Filipovi vyhrají nejen ukradené peníze, ale i pohár purkmistra. Jakmile ho takto oberou, utečou i s lupem.
VIII. obraz, druhá scéna - Kateřina vyčítá Filipovi, že zase prohrál a říká mu o možnosti dalších peněz od purkmistra, pokud vymyslí léčku na Villona.
VIII. obraz, třetí scéna - žebračka, Kateřina a vykládačka zpívají píseň od Villona o lehkých ženách.
VIII. obraz, čtvrtá scéna - Kateřina chce nalákat do léčky Villona v hospodě, ale on ji odvede z hospody pryč.
VIII. obraz, pátá scéna - Ve dveřích je potká Filip a vydírá Villona, chce po něm peníze, když neřekne, že ho viděl, jak krade zlato purkmistrovi. Kateřina se mezitím vytratila.
VIII. obraz, šestá scéna - Obklíčená hospoda, dovnitř vcházejí Georges a Jehan a usvědčují Filipa, že on měl u sebe zlato a pohár ukradený purkmistrovi a prohrál to s nimi. Villon se chopí příležitosti, a když Filip trvá na tom, že věci ukradl Villon, peníze i pohár si vezme. Filip je vyhozen z hospody.
VIII. obraz, sedmá scéna - do hospody přichází prévót zatknout Villona, ale když vidí na stole peníze, nabídne mu za peníze svobodu. S tím Villon souhlasí. Prévót si vezme peníze a opouští hospodu, a strážím řekne, že tam nikoho neviděl.

DRUHÝ DÍL:

IX. obraz - sejdou se purkmistr s prévótem a ten mu čte dopis, ve kterém po něm jeho nadřízený chce peníze nebo ho oběsí. Na to reaguje prévót tak, že chce po purkmistrovi peníze nebo ho oběsí a purkmistr platí. Oba navzájem hořekují nad tím, jak je doba zlá a prévót sní o kapitalismu - banky, spořitelny, kursy, akcie, záložny, apod.
X. obraz - Georges a Jehanem se opět mění na klauny a kritizují dnešek - mluví o rozbití atomu, o tom, že z olova lze vyrobit zlato, svět je naruby, protože přes plynové masky nelze líbat.

Píseň Svět naruby
"Je to divný svět, divné věci,
Když je pro lidi třeba
Pálit laciné žito v peci,
Aby zdražil chleba.
Je to divný svět. divná láska, Když se mají dva rádi,
Ale když jim plynová maska
Při líbání vadí...."

XI. obraz, první scéna - Děj se začíná přiostřovat, neboť musí dospět k Villonovu tragickému konci. Georges s Jehanem přinesou polomrtvého Villona k žebračce. Spadl v mrazu do vody, má horečku a zimnici. Georges s Jehanem jsou pro doktora a myslí si, že jim pomůže i když nemají peníze.
XI. obraz, druhá scéna - Villon blouzní, volá Kateřinu, chce s ní pít z poháru a od žebračky uteče.
XI. obraz, třetí scéna - Georges a Jehan se vrací bez doktora, bez peněz je vyhnal. Žebračka chce Villonovi pomoci a jde vyžebrat nějaké peníze.
XII. obraz, první scéna - Kateřina laškuje s purkmistrem.
XII. obraz, druhá scéna - přichází Filip a drží pohár, tvrdí, že Villon je mrtvý, protože ho shodil do Seiny a vzal mu pohár. Purkmistr se zlobí, chtěl Villona popravit za vymyšlený zločin, takto to vypadá na vraždu. Za scénou ale přichází Villon.
XII. obraz, třetí scéna - purkmistr s Filipem se schovají za závěs. Villon vyznává lásku Kateřině, ale ona ho nechce ani vidět a nazve ho nemocným. Villon uvidí pohár a obviní Kateřinu, že si připíjela s jeho vrahem. Odkrývá závěs.
XII. obraz, čtvrtá scéna - než odkryje závěs, někdo přichází a purkmistr s Filipem stačí utéci.
XII. obraz, pátá scéna - přijdou Georges a Jehan a uvidí purkmistra za závěsem. Nachají ho dělat dřepy, jeden zločin jeden dřep. Stále si myslí, že je to ten vandrák, co ho dali na pranýř.
XII. obraz, šestá scéna - vstoupí Villon s Kateřinou. Vidí George a Jehana, jak chtějí vydat purkmistra soudu. Kateřina se vytrácí a nechá otevřené dveře...
XII. obraz, sedmá scéna - ...kterými přichází Filip s prévótem. Zatýkají Villona, Georgese i Jehana a purkmistr s prévótem se těší, že konečně Villona veřejně potrestají. Kateřina chce, aby byl potrestán pod jejími okny a na oplátku zve prévóta na večeři.
XIII. obraz - Villon stojí před soudem za to, že urazil purkmistra a Kateřinu. Hájí se tím, že je básník, myslí a mluví pravdivě a v tom je celá jeho vina. Je odsouzen k 50 ranám holí pod okny Kateřiny - podobnost s životopisem Villona. Kateřina zaplatí katovi a odchází s purkmistrem.
XIV. obraz - současná doba; Jehan s Georgem mluví o válce v Habeši, spodobňují vůdce s Napoleonem a hledají nový ostrov sv. Heleny. Píseň Tři košile děda Nezamysla.
XV. obraz, první scéna - vykladačka předvídá Villonovi brzký konec a vyzná mu lásku. On ale o lásku nestojí, chce se vrátit ke své tlupě a vykladačka jde s ním.
XV. obraz, druhá scéna - přijde k nim Filip, dojde k hádce a Villon mu dá facku. Na to reaguje Filip tím, že vytáhne dýku a bodne Villona do tváře, ten mu zkroutí ruku a dvakrát ho bodne do břicha. Filip umírá.
XV. obraz, třetí scéna - Bitku vidí prévót i Kateřina a obviní Villona z vraždy. Tím osud Villona končí, společnost ho dostala pod šibenici, jak si na počátku usmysleli.
XV. obraz, čtvrtá scéna - jsme zpět v současnosti; v cihelně se herci přou o to, která z postav byla větší darebák.

Čtenářský deník	-	Balada z hadrů
	-	Fimfárum, Fimfárum (2), Fimfárum (3), Fimfárum (4)
	-	Fimfárum (Fimfárum)
	-	Franta Nebojsa (Fimfárum Jana Wericha)
	-	Italské prázdniny
	-	Lincoln 1933
	-	Sever proti Jihu
	-	Slaměný klobouk
	-	Vest pocket revue, Vest pocket revue (2)

Čítanka	-	Balada z hadrů
	-	Chlap, děd, vnuk, pes a hrob (Fimfárum)
	-	Jak na Šumavě obři vyhynuli (Fimfárum)
	-	Když už člověk jednou je...
	-	Lakomá Barka (Fimfárum)
	-	Vest pocket revue