Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tato básnická sbírka vznikala během jednoho z nejtragičtějších období života tohoto čelního představitele křesťanského proudu v naší literatuře - Dům Strach byl napsán během básníkova pobytu v komunistickém vězení. Ačkoliv verše vznikaly už během uvěznění, musely být později zrekonstruovány (Zahradníček neměl možnost verše zaznamenávat) a vydány byly v exilu (Toronto) až roku 1981.

PROCES A UVĚZNĚNÍ:

V červnu roku 1951 byl Jan Zahradníček společně s několika dalšími katolicky orientovanými literáty zatčen a obviněn z velezrady (konkrétněji špionáž a rozvracení socialismu a komunismu). Ve zmanipulovaném procesu byl spolu s dalšími odsouzen ke třinácti letům vězení a trest si odpykával například v Praze a Brně. O několik let později, roku 1956, zemřely jeho dvě dcery na otravu houbami, zachránila se pouze manželka a syn, což byla pro básníka hrozná rána. Zahradníčkův osud zvrátila až roku 1960 všeobecná amnestie, která zkrátila jeho trest, nicméně dlouhodobý pobyt ve vězení zhoršil jeho srdeční chorobu, na jejíž následky nedlouho poté umírá.
Všechny tyto tragické události se odrážejí v jeho básnické sbírce Dům Strach. Kromě této sbírky jsou verše z vězení sebrané ještě ve sbírce Čtyři léta.

NĚKTERÉ ZAJÍMAVÉ BÁSNĚ:

Na první dopis z domova
Autor v básni reaguje na list, který mu posílá manželka a kde popisuje, co se děje u nich doma. Básník je sice nesmírně zarmoucen - touží znovu trávit letní večery s rodinou - zároveň ale myslí na mnoho ostatních, kteří s ním sdílejí osud, a odmítá se vzdát naděje na lepší zítřek.

Miliony očí jsou téže chvíli,
jež spatřit by chtěly a nespatří,
co násilím od nich odloučili...

Prostřednost pekel ohavnější zde hubí nás.
Zuby nehty já naděje držím se.
Věř mi! Tma přejde. K vám vrátím se zas.

Kněží v žalářích
Báseň začíná chvílí, kdy uvězněný slyší kostelní zvon odbíjet poledne a symbolicky přirovnává svůj úděl k bitvě mezi Bohem a Ďáblem. Věří, že on sám ve tmě žaláře (a s ním i jeho spoluvězni) bojuje na straně Boha, zatímco komunistický režim reprezentuje síly z Pekla.

Žár, ticho. Zvon zní. Hlas promluvil, nasloucháme.
Jsme kněží. Jsme vyvolení. Vybral si nás Pán žní.
Pokoj, pokoj na vězněné i věznící
s úpěním ústa svolávají a ruka žehná.
Naše ruka. Dlaň jediná zadarmo dávající.
Probodená.

Ó Simone Weilová
Jedná se o báseň věnovanou francouzské filozofce, historičce a mystičce, která ve svých knihách a životě propagovala vyznávání křesťanské víry, které se nezakládalo na dogmatech, nýbrž na ryzích pocitech v lidském srdci. Básník zde opěvuje její nezištnost a schopnost rozdávat druhým na svůj vlastní úkor. Zároveň promlouvá k další ženě (domnívám se že k manželce) a společně s ní se zamýšlí nad materiálním světem (domácnost), který spolu budují.

Říká se tomu starost o zdraví, starost o domácnost.
Ale kdybychom se rozhlédli kolem sebe,
co zbytečností to shromažďuješ a přechováváš,
věcí třebas dobrých a třebas krásných, jež u tebe zahálejí,
a chtěly by prospěšnými býti zas,
na jiném místě v jiný čas.

Křivonoska
Velmi pěkná báseň, která se tématicky vymyká z kruhu pochmurných básní plných těžké vězeňské atmosféry. Zahradníček zde vysvětluje, jak ptáček křivonoska (lidové označení pro křivku obecnou) přišel ke svému jménu a zahnutému zobáčku. Když byl Ježíš přibit na kříž, tak tento malý opeřenec se snažil vytrhat hřeby z Ježíšova těla a poškodil si přitom zobák.

Své dceři
Tato báseň byla nejspíše napsaná ještě před tragickou událostí s houbami. Zahradníček zde vzpomíná na svou dceru a porovnává svůj těžký úděl s její nevinností. Zároveň si vřele přeje, aby její budoucnost byla bez nástrah a překážek.

Lyrika ze sbírky Dům Strach je převážně reflexivního charakteru. Hloubka a opravdovost Zahradníčkovy víry se odráží v neuhasitelné naději na světlejší zítřky. Básník rád vzpomíná na svoji rodinu (odkaz na ni můžeme najít takřka v každé básni) a dny prožité na svobodě (připamatovává si i pro nás naprosto banální maličkosti jako rozkvétající petunie v truhlících nebo chodce na ulici) a činí tak bez jakékoliv hořkosti nebo zavilosti.
Verše jsou velmi střídmé - většinou bez jakýchkoliv příkras nebo mnohomluvnosti. Spirituální lyrika, tak příznačná pro jeho první sbírky, se zde více konkretizuje a vedle věčných hodnot podle křesťanského vyznání se zde setkáváme také s aktuálnějšími problémy jako např. vězením, starostí o rodinu nebo i občasnou připomínkou války. Verš je ve většině případů volný, i když jsou i výjimky, a básně oplývají množstvím symbolů a postav z Písma.

Pro správné prožití Zahradníčkovi poezie je nutná alespoň základní znalost básníkových osudů. Přestože mě při četbě občas při pomyšlení na vězeňskou celu a výslechy mrazilo v zádech, nemůžu říci, že by mě tato poezie nějak hlouběji oslovila.

Čtenářský deník	-	Dům Strach
	-	Korouhve
	-	La Saletta (rozbor)
	-	Návrat
	-	Pozdravení slunci

Čítanka	-	Píseň o domově (Čtyři léta)
	-	Těžkooděnec (Jeřáby)
	-	Unisono (Jeřáby)
	-	V dubnu (Jeřáby)
	-	Zpěv nedokončený (Jeřáby)