Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Academia v Praze roku 2008 (1. vydání tamtéž). Z anglického originálu Pride and Prejudice přeložila Eva Kondrysová, doslov napsal Radoslav Nenadál. Počet stran: 301. ISBN: 978-80-200-1407-8.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Elizabeth Bennetová je milá hodná mladá dívka, která je na svůj věk velmi vyspělá a nebojí se dát najevo svůj názor, což v té době nebývá zvykem, a tak to někdy ve společnosti budí dojem, že je drzá.
Jane Bennetová je velmi půvabná, hodná, ale plachá slečna, jež nemá o nikom špatné mínění a ve všech dokáže najít světlou stránku.
Charles Bingley je mladý bohatý milý muž, který se chová velmi šarmantně, tím odpovídá svému společenskému zařazení, je však velmi snadno ovlivnitelný.
Pan Darcy je na první pohled nepříjemný snob, ale vyklube se z něj citlivý gentleman, jenž se dokáže silně zamilovat.
Pan Bennet je tichý, ale milý muž, který má ze svých dcer nejraději milovanou Lízinku.
Paní Bennetová je citlivá matka, ale udělá všechno proto, aby se její dcery dobře vdaly, a používá k tomu i netypické metody. Někdy se chová velice nemístně.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Příběh se odehrává ve viktoriánské době ve staré Anglii. Autorka popisuje, jak vypadala tehdejší společnost, vykresluje způsob života a zvyky tehdejší vyšší společenské vrstvy. Seznamujeme se s tím, čím se v té době bavili mladí lidé a jak mezi sebou - často prostřednictvím příbuzenstva - navazovali vztahy. Společenské postavení přitom bylo velmi důležité a dobře se vdát bylo hlavním cílem života mladých dívek.

OBSAH:

Příběh vypráví o dívce jménem Elizabeth Bennetová, která je se svými čtyřmi sestrami - Marry, Jane, Kitty, Lydie - odmalička matkou vychovávána v přesvědčení, že jejich posláním do života je dobře se provdat. Jako na zavolání se ve vhodné době do blízkého Netherfieldu přistěhuje bohatý pan Bingley.

Na plese, který je pořádán na počest příjezdu pana Bingleyho, se Jane - nejstarší ze sester - do pana Bingleyho zamiluje a vypadá to, že i on do ní. Matka Bennetová je velmi šťastná a doufá, že se jejich vztah posune až ke sňatku. Druhý den je Jane pozvána na Netherfield, v čemž cítí matka vhodnou chvíli ke sblížení, a protože si myslí, že bude pršet, rozhodne se, že Jane pojede na koni místo v kočáře, aby cestou nachladla a byla nucená na Netherfieldu několik dní zůstat. Matčin plán se vyplní do posledního písmene a Jane upadne nemocná do péče Bingleyových. Když se to Bennetovi dovědí, Elizabeth se rozhodne vydat za svou milovanou sestrou a postarat se o ni. Pan Darcy ani Bingleyho sestra Carolina z její návštěvy však nejsou nadšeni a Elizabeth to vycítí. Pomyslí si, že jsou oba velmi snobští a pokrytečtí. Pan Bingley a Jane se do sebe pomalu zamilovávají.

Když se Jane uzdraví a odjede se svou sestrou zpět do Longbournu, rozhodne se pan Biengley na její počest uspořádat ples. Na ples je pozván i vojenský pluk s plukovníkem Wickhamem, s nímž se Elizabeth seznámí díky své nejmladší sestře Lydii. Plukovník Wickham řekne Elizabeth, že s panem Darcym vyrůstal, že ho měl jako za bratra, ale že Darcyho otec ho měl raději než svého syna a Darcy žárlil, tak mu v dědictví odkázal faru, jež mu údajně právem náležela. Po tomto srdceryvném příběhu se Lízina zášť k panu Darcymu ještě zvýší.

Před plesem k Bennetovým zavítá sestřin bratranec pan Collins, jenž má po smrti pana Benneta zdědit Longbourn, a proto ho rodina neuvítá právě vřele. Po společném obědě si pan Collins odvede matku Bennetovou stranou a řekne jí, proč přijel. Přijel s nabídkou, že si vezme jednu z jejích dcer, aby zůstal Longbourn Bennetovým. Matka s radostí souhlasí, ale řekne mu, že Jane je zadaná, a tak si vybere Elizabeth.

Na plese čeká Elizabeth na pana Wickhama, ten však kvůli Darcymu nepřijde. Aby toho nebylo málo, tak se jí po zbytek večer dvoří pan Collins a druhý den ji požádá o ruku, což Elizabeth bez váhání odmítne.
Po odmítnutí u Bennetových se pan Collins uchází o ruku Líziny přítelkyně Charlotty Lucasové, která nabídku k sňatku neodmítne.
V tu chvíli dostane Jane dopis od Caroliny, sestry Bingleyho, že odjíždí se svým bratrem Charlesem do Londýna a že se nehodlají vrátit.

Elizabeth dostane pozvání od Charlotty do Hunsfordu, kam jede společně s rodiči Charlotty. Zde seznámí s lady Catherine de Bourghovou, tetou pana Darcyho a také Darcyho sestrou. Nakonec se tu znenadání objeví i sám pan Darcy, ale největší překvapení teprve přijde - pan Darcy požádá Elizabeth o ruku. Elizabeth ho ovšem odmítne a má k tomu dva důvody: Prvním důvodem je, že pan Darcy rozmluvil panu Bingleymu svatbu s Jane, a to jen proto, že je Jane plachá a pan Darcy si myslel, že je jí pan Bingley lhostejný; druhým důvodem pak byl onen spor s plukovníkem Wickhamem o dědictví farnosti, které mu odepřel.

Následně pan Darcy pošle Lize dopis, v němž vysvětlí obě neblahé události. Říká, že svatbu s Jane rozmluvil panu Bingleymu jen z přátelské obavy z neopětované lásky a zkaženému životu. A pak vysvětlí záležitost s panem Wickhamem. Pan Wickham prý odmítl zdědit faru a místo toho požadoval 30000 liber, které dostal, ale během pár dní prohrál v hazardu, a když požadoval další, Darcy ho odmítl. Nato pan Wickham přerušil veškeré vztahy a už se neukázal. Elizabeth mu uvěří a uvědomí si, že je pan Darcy vlastně velmi šlechetný muž. Zbaví se proto všech předsudků, které vůči němu měla.

Náladu jí však zkazí dopis z domova, v němž stojí, že její nejmladší sestra Lydie uprchla s panem Wickhamem neznámo kam. Po několika dnech se pár objeví, ale už jako novomanželé. Rodina si myslí, že náklady na svatbu uhradil strýc, ale Elizabeth se dozví, že svatbu zaplatil pan Darcy.
Když pak přijede neočekávaně s Darcym na návštěvu pan Biengley, požádá Jane o ruku. Nakonec se i Elizabeth dočká, když ji pan Darcy opětovně požádá o ruku. Tentokrát již neodmítne.

JAZYK:

Knížka je napsána velmi spisovným jazykem pro vykreslení doby, v níž se příběh odehrává. Je zde použito mnoho zastaralých pojmů, kterým jsem občas nerozuměl a na význam jsem se ptal rodičů.

VLASTNÍ NÁZOR:

Nejvíce mě na knize zaujala změna pana Darcyho. Na počátku příběhu jej spisovatelka popisuje jako člověka působícího nesnesitelně, snobsky a pokrytecky. Nemá zábrany urazit Elizabeth Bennetovou, odmítá s ní hovořit i tančit. Postupem času se z něj však stává gentleman, pod zdánlivě neomaleným zevnějškem se ukážou pravé hodnoty, do nichž se zamiluje i Elizabeth, jíž na začátku Darcy neměl v lásce a nezajímal se o ni. A také on najde v Elizabeth zalíbení a obdivuje její silnou osobnost. Pýcha i předsudky se postupně promění v lásku.

Také jsem zhruba v půli příběhu pochopil, že pro hlavní hrdinku příběhu - Elizabeth - našla autorka inspiraci ve svém životě.

ÚRYVEK:

Pro komentář úryvku jsem si vybral část, kde navštíví Longbourn lady Cathrine.

Lady k Elizabeth o její matce: "Doufám, že jste zdravá, slečno Bennetová. Tato dáma je zřejmě vaše matka, ne?"
Elizabeth: "Ano, madam."
Lady: "A tohle je asi některá z vašich sester?"
Paní Bennetová místo Elizabeth: "Ano, Vaše Jasnosti," ujala se řeči paní Bennetová, aby si popovídala s Lady. "To je naše předposlední dcerka, nejmladší se nedávno vdala a nejstarší se prochází někde s mládencem, který bude brzo patřit do rodiny."
Lady: "Máte tu velice malý park."
Paní Bennetová: "S Rosingem se jistě porovnat nedá, lady Cathrine, avšak ujišťuji vás, že je mnohem rozlehlejší než park sira Williama Lucase."

Tento úryvek celkem přesně znázorňuje, jak se lady Cathrine chová nadřazeně k rodině Bennetovým a také jak se ponížená paní Bennetová snaží dát najevo sňatky svých dcer a jak naopak snižuje více Lucasovy.

NÁZOR RODIČŮ:

Přečíst tuto knihu byl pro Ondru, myslím, dost těžký úkol, sama jsem byla zvědavá, jak se s ním vyrovná. Knížka je napsaná z pohledu dnešní mládeže jazykem téměř archaickým, obsahuje dlouhé popisné pasáže a pojednává o životě před 200 lety, přičemž řeší hlavně postavení dívky v tehdejší společnosti. Navzdory tomu se domnívám, že se s její charakteristikou popasoval vcelku pěkně a pochopil, co se autorka snažila vyjádřit. Já osobně bych vybrala jiný úryvek, ale i z tohoto je patrné, jaké tehdy panovaly vztahy a jakým způsobem se ve společnosti konverzovalo.