Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

František Montcorbiér se svojí těhotnou ženou se vydávají z vesnice do Paříže, kde očekávají lepší život. Po náročné cestě se konečně dostávají do Paříže. Ale v Paříži zrovna panoval mor a obětí bylo velmi mnoho. Aby měli nějaké peníze, vydal se František hledat práci. Našel jenom jednu - pohřbívat mrtvé. Kvůli své těhotné ženě pracuje co nejvíce. Po pár dnech se ale nakazí a zemře. Ženě se narodí chlapec. Pojmenuje ho po otci.
S matkou chodí pravidelně do kostela. Je to velmi živé a zvídavé dítě. Už od malička se chce stát básníkem. Proto se ho ujme páter Villón.
František po svém strýci Villónovi převezme příjmení. Studuje na univerzitě v Paříži a začíná se kamarádit s lidmi, kteří jsou stejní jako on. Jsou chudí. Začíná se stýkat jen s nimi, i když je zvaným hostem u bohaté vrstvy obyvatel. Na univerzitě provede spolu se spolužáky různé vylomeniny. Největší skandál byl kvůli patníku před domem jedné protivné paní. Patník se nazýval čertův patník. Studenti jej ukradli. Odnepaměti byli studenti v křížku s policisty. Tektokráte to ale pro studenty dopadlo špatně.
Villón dokončí školu s úspěchem. Jeho básně jsou živelné, pobuřující a bodavě pravdivé, čímž se zcela odlišují od vyumělkovaného a uhlazeného stylu jeho doby, tedy 15. století. Jednoho dne, když závítá do "Kypré Markéty", potká slepou Gabrielu a ta mu předpoví osud. "Ale to hlavní si pamatuj: je určeno, abys svítil, nedovol, aby tě nechali jen blikat. Slyším píseň, znějící do věčnosti. Navzdory budeš zpívat, jako když život tepe křídloma do času, syrový život, a potom sníh, plno sněhových hvězd kolem, padají, třpytí se, žhnou, poletují, a potom už nic, potom už nic - !"
Po Františkovi se dívá nádherná Kateřina, ale on si jí nevšímá. Filip Charmoy je dlouhodobý obdivovatel Kateřiny a nehodlá se jí vzdát. Jednoho dne se na Františka vrhne s dýkou v ruce. František vyvázne jen s roržízlým rtem, ale Filip Charmoy je mrtev. František prchá z Paříže a podává žádost o milost. Ujmou se ho jeho staří kamarádi, kteří jsou členy tajné sítě organizovaného zločinu (Ulita). František se stává členem.
Žádost o milost byla vyslyšena. Tak se František vrátil do Paříže a chtěl skoncovat s dřívějším nevázaným životem plným strachu před zákonem a před šibenicí. Našel si řádnou práci písaře a začal si namlouvat krásnou - avšak poněkud povýšenou a arogantní - Kateřinu, pro kterou chtěl zabít Charmoye. Na Kateřinu měl ovšem zálusk také malíř Noel Joliz, jeden z Villonových nejzarytějších odpůrců. Zjistil pravdu o smrti Charmoye a prozradil vše nic netušící Kateřině. Ta Villona okamžitě zavrhla a vzala si Jolize. Pro Villona toto období znamenalo ztrátu životní lásky, práce a smyslu života. Zapletl se opět s zločineckými kamarády a pomohl jim vykrást teologickou fakultu. Po tomto činu musel opět utéct z Paříže. Toulal se jako žebrák a jeho tuberkulóza, kterou trpěl již od studentských let, se prohlubovala a ničila jej. Šťastnou náhodou se dostal na důr Karla Orleánského, bratra vládnoucího Karla VII., kde se stal jeho nejoblíbenějším básníkem. Byl křivě obviněn z vraždy své milenky, a tak se musel vzdát knížecího blahobytu a toulat se dál. Znova se zaplete do Ulity, přestože většinu jeho kamarádů stál tento spolek život. Dostane se na dvůr vévody Jana Bourbonského, kde se setká s biskupem Tybaltem d'Aussignym z Meungu, který jej chce zadržet za vykradení teologické fakulty. Villon jej napadne a uteče. Je znova zadržen za znásilnění a vraždu a odsouzen k smrti, následně je propuštěn díky královské milosti. Tu jej ale konečně lapí d'Aussigny, uvrhne ho do podzemní kobky, kde ho několik měsíců týrá. Během jeho uvěznění zemře král a nastoupí nový a František je znovu omilostněn. Vrací se do Paříže k páteru, ten jej posílá na venkov, než se ujasní poslední zbytky vyšetřování okolo teologické fakulty. Na venkově se Villon věnuje tvorbě. Když se může vrátit do Paříže, chce opět začít s poklidným životem. Najde si nové slušné kamarády a pracuje u strýčka. Nešťastnou náhodou se připlete do rvačky a je neprávem obviněn z pokusu o vraždu, načež je potřetí odsouzen k trestu smrti. Jeho zkušený právník jej ale zachrání a Villon nakonec dostane jen deset let vyhnanství z Paříže, a to v době, kdy se jeho život začal ubírat tou spránou cestou - kdy měl řádnou práci a hodlal si vzít Kateřinu, která po smrti Jolize ovdověla. Vydá se tedy na svou poslední cestu, protože se díky pochroumanému zdraví do Paříže už nikdy nevrátí, ačkoli v to v den svého odchodu pevně věří.

Čtenářský deník	-	Bůh či ďábel, Bůh či ďábel (2), Bůh či ďábel (3)
	-	Navzdory básník zpívá, Navzdory básník zpívá (2), Navzdory básník zpívá (3), Navzdory básník zpívá (4), Navzdory básník zpívá (5), Navzdory básník zpívá (6), Navzdory básník zpívá (7), Navzdory básník zpívá (8)
	-	Není římského lidu, Není římského lidu (2), Není římského lidu (3), Není římského lidu (4), Není římského lidu (5), Není římského lidu (6), Není římského lidu (7)
	-	Pod maskou smích, Pod maskou smích (2), Pod maskou smích (3)
	-	Pro koho krev
	-	Spartakus: Před námi boj, Spartakus: Před námi boj (2), Spartakus: Před námi boj (3)
	-	Spartakus: Smrtí boj nekončí
	-	Žít jednou spolu

Čítanka	-	Navzdory básník zpívá
	-	Není římského lidu