Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kniha je rozdělena na tři části: ŽÁK, PSANEC, ŠIBENIČNÍK
Děj knihy se odehrává v 15. století ve středověké Francii a vypráví o osudech mladého studenta pařížské univerzity Sorbonny, Františku Montcorbierovi - Villonovi.
František je od raného dětství sirotkem, protože mu otec krátce po té, co přišli do Paříže, zemřel na mor. Po smrti otce se Františkova matka seznámila s kanovníkem pařížského kláštera U Červené brány, Vilémem Villonem, který poskytl jí i Františkovi přístřeší. František vyrůstá v rozumného chlapce, který ještě navíc oplývá básnickým nadáním. Stal se studentem pařížské univerzity a stal se jedním z nejlepších žáků. Ve svých básních František nazývá věci pravými jmény, což mu přináší komplikace.

ČÁST I. - ŽÁK:

František je výborný student, ale velmi rád se účastní i různých vylomenin se svými spolužáky. Občas se jim však tyto vylomeniny vymknou z rukou, a tak vznikají konflikty mezi studenty a seržanty. Františkovi nesnáze mají původ v jedné taškařici: se svými spolužáky ukradl Ďáblův patník neboli Ďáblův prd a odnesou ho za město. Seržanti tentokrát překročí hranice, když dvakrát vtrhnou do univerzitní čtvrti, a podruhé dokonce zatknout čtyřicet studentů bez jakéhokoli důvodu. Proto se neozbrojený studentský průvod s rektorem a profesory vydá k pařížskému místodržiteli s žádostí, aby studenty propustili, ale jsou napadeni seržanty. Při tomto útoku několik studentů nepřežije. Univerzita využije svoje právo a vyhlásí nad Paříží interdikt. Uplynulo několik měsíců od vtrhnutí strážníků do studentské čtvrti a stížnosti, jak na postup seržantů, tak na chování studentů, se dostanou až ke králi. Tomuto jednání je František přítomen jako zástupce studentů. Král se rozhodne v neprospěch univerzity - zruší její výsady a nařídí potrestání viníků masakru dle dekretu parlamentního soudu, který však univerzita nemá, protože jej rektor, pro přílišnou mírnost, před všemi studenty roztrhal.

ČÁST II. - PSANEC

V této části se kniha orientuje na osud samotného hlavního hrdiny. František má v Paříži dva nepřátele. Prvním je Filip Charmoye, což je výborný kazatel, ale špatný kněz, protože se zamiloval do Kateřiny de Vausselles. Kateřina však kouká po Villonovi (Františkovi), a proto Filip využívá všechny možnosti k slovní potyčce. Druhým je Noel Joliz, pařížský malíř, který je, stejně jako Villon, zamilován do paní Ambrosie, ženy pařížského místodržitele. Takže když se Filip s Františkem potkají na den Božího těla, pro Františka to nedopadne nejlépe. Filip se k slovním narážkám nebojí použít svou dýku a sekne Villona do rtu. Villon pohotově odpoví svou dýkou, avšak jeho rána byla mířena do žeber, a tak po pár dnech Filip umírá. František se s tím svěřil strýci a spolu podají žádost o milost a Villon uprchne z Paříže. Díky jeho dvěma přátelům, Colinovi a Régnierovi, se stane členem bratrstva jménem Ulita, které operuje po celém území Francie. Tak se Villon dostane až do města Chartes, až se mu jednoho dne dostane do rukou zpráva, že jeho žádost o milost byla přijata. Po svém návratu do Paříže se rozhodl, že bude žít spořádaný život. Našel si práci, přestal se stýkal se svými zlotřilými přáteli a začal se stýkat s Kateřinou de Vausselles, kterou se snaží získat Noel Joliz. Proto se Noel v jednom pařížském říčním přístavu dohodne s nějakým hromotlukem, který Villona přepadne, svlékne donaha, a pak ho bičem žene až domů. František utrpí v Paříži takovou ostudu, že již podruhé musí Paříž opustit.

ČÁST III. ŠIBENIČNÍK:

František se na svých cestách Francií stane dvorním básníkem Karla Orleánského a následovně vévody Bourbonského. Přesto však opět neujde potížím se zákonem. Villonovi je uloženo jako členu Ulity, že musí schovat ukradené zlaté svícny. Při tomto zločinu je zadržen, ale díky jeho důvtipu a nedostatku důkazů je propuštěn. Podruhé je zatčen ve městě Orleáns pro znásilnění a krádež. František je odsouzen k trestu smrti oběšením, ale tohoto osudu se nedočká, protože Karel Orleánský uděluje všem vězňům milost. Potřetí byl zatčen biskupem Tybaltem d'Aussigny, protože v době, kdy byl v Paříži, vykradl s Colinem a Régnierem teologickou fakultu. Biskup ho vězní ve věži, kde má velmi malé prostory. Pravidelně každé dva měsíce je vytahován k výslechu, až se ke všemu dozná. Trestu ovšem opět uteče, protože město navštíví nový francouzský král Ludvík a udělí Villonovi milost. František se vrací do Paříže. Zde si se strýcem ještě vyřídí královskou milost za vloupání do teologické fakulty a začne znovu řádně žít, ale večer pak vysedává U kypré Markéty a popíjí. Osud tomu nechtěl a jeden Villonův opilý kamarád rozbil okno pařížského notáře. I se svými dvěma přáteli je zatčen, ale tentokrát je v tom zcela nevinně. Jeho trestem má být poprava. Jeho strýc mu pošle známého advokáta, Pavla de Charly, který podá vůči protizákonnému počínání soudu odvolání k parlamentu. Ten Villona osvobodí, ale je na deset let vyhoštěn z Paříže. Den před vyhoštěním se rozloučil se strýcem, mistrem Parlanem a také Kateřinou. Pak se vydává na cestu bez milovaných osob. Vzhledem k jeho plicní chorobě už asi opět nespatří Paříž.
Navzdory nepřízni osudu dává průchod svému básnickému nadání, navzdory všemu, co ho v životě potkalo, navzdory všem, v něm básník nezemřel, nýbrž se rozvíjel dál a skládal básně za všech podmínek.

Čtenářský deník	-	Bůh či ďábel, Bůh či ďábel (2), Bůh či ďábel (3)
	-	Navzdory básník zpívá, Navzdory básník zpívá (2), Navzdory básník zpívá (3), Navzdory básník zpívá (4), Navzdory básník zpívá (5), Navzdory básník zpívá (6), Navzdory básník zpívá (7), Navzdory básník zpívá (8)
	-	Není římského lidu, Není římského lidu (2), Není římského lidu (3), Není římského lidu (4), Není římského lidu (5), Není římského lidu (6), Není římského lidu (7)
	-	Pod maskou smích, Pod maskou smích (2), Pod maskou smích (3)
	-	Pro koho krev
	-	Spartakus: Před námi boj, Spartakus: Před námi boj (2), Spartakus: Před námi boj (3)
	-	Spartakus: Smrtí boj nekončí
	-	Žít jednou spolu

Čítanka	-	Navzdory básník zpívá
	-	Není římského lidu