Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dějiště: druhá polovina 19. století, Praha (především na Slovenském ostrově- Žofín)

HLAVNÍ POSTAVY:

Pepík: chudý chlapec, uličník své doby, velice miloval své rodiče, zajímal se o české památky, rád se procházel po Praze, byl všímavý a zvídavý
Tatínek: inženýr městské vodárny na Žofíně, má rád svou práci, spravedlivý muž, vlastenec, velmi odvážný, obratný, při nehodě si zachránil život podplaváním kola

DĚJ:

Dědeček vypráví o svém tatínkovi Rudolfu Čermákovi, o jeho životě i práci, jak se ve Štýrsku seznámil s Emilkou, se kterou se později oženil a jak se dostal do Prahy. Zde se narodil on, Josef, i jeho bratr Karel. Když roku 1862 slavnostně otvírali Prozatímní divadlo truchlohrou Vítězslava Hálka byli ještě nemluvňata, ale hodně jim o tom vyprávěl tatínek. Divadlo mělo pro všechny ohromný význam. Dědeček také vzpomíná na svou malou sestřičku, která brzy zemřela. Také na psa Reka a na partu kamarádů, pro které byl Žofín s Vltavou rájem. Dále také na svoji babičku, na povodeň, na Prušáky, kteří obsadili Prahu. 5. května 1868 byl přivezen první balvan do základů Národního divadla, 10. května 1868 pak další kámen, tentokrát z Řípu. Pepík s otcem jeli průvodu naproti a zúčastnili se slavnostního uvítání. Dne 15. května byla Benátská noc a hned druhého dne byl slavnostně položen základní kámen Národního divadla. K tomuto velkému svátku se sjelo nesmírně lidstva ze všech koutů země. Potom nastaly opět všední dny. Pepík začal chodit do školy, babička umřela, otec byl málem zabit vodním kolem mlýna. Pepík rychle rostl a začal se učit ve Vídni. V létě 1881 byla konečně zhruba dokončena budova Národního divadla. 12. srpna 1981 ale od zapáleného uhlíku začalo divadlo hořet a budovu se už nepodařilo zachránit. Přesto národ ze svých sbírek během dvou let divadlo znovu postavil. Bylo slavnostně otevřeno 18. listopadu 1883 Smetanovou Libuší. Slavnosti trvali několik dnů a v Praze bylo mnoho zahraničních hostů. Národní divadlo si postavil český lid jako pomník důvěry v sebe sama, ve svou sílu a hrdost.